Zákaz konkurence představuje právní opatření, které brání zaměstnancům konkurovat svému zaměstnavateli – a to během pracovního poměru i po jeho skončení. Jak zákaz konkurence funguje v praxi? Pro firmy je to způsob, jak si chránit obchodní tajemství a klienty. Pro zaměstnance naopak znamená omezení, které může ovlivnit jejich další kariéru. V následujícím článku si vysvětlíme, co zákaz konkurence obnáší pro obě strany a jaká pravidla stanoví zákon.
Co znamená zákaz konkurence?
Zákaz konkurence v pracovním právu má dvě hlavní roviny. První platí během trvání zaměstnání a vychází přímo ze zákona. Zaměstnanec nesmí bez souhlasu zaměstnavatele vykonávat stejnou výdělečnou činnost pro jiný subjekt. Druhou rovinou je tzv. konkurenční doložka neboli dohoda o zákazu konkurence po skončení pracovního poměru. Ta už není automatická – musí být sjednána smluvně a řídí se přísnými podmínkami zákoníku práce.
Zákoník práce (§ 304) stanoví, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele.
To znamená, že pokud si například programátor chce přivydělat u jiné softwarové firmy nebo číšník v konkurenční restauraci, potřebuje k tomu svolení svého stávajícího zaměstnavatele. Výjimkou jsou některé činnosti, jako vědecká, pedagogická či umělecká, které zákon z tohoto omezení vyjímá. Souhlas může zaměstnavatel kdykoli písemně odvolat (s odůvodněním) a zaměstnanec pak musí s vedlejší konkurenční činností bez odkladu skončit. Tento zákaz konkurence během zaměstnání chrání zaměstnavatele před střetem zájmů. Zaměstnanec by neměl současně pracovat pro konkurenci a využívat tak získané know-how nebo čas v práci v něčí prospěch.
Zákaz konkurence po skončení zaměstnání
Možnost omezit zaměstnance, aby po odchodu z firmy nepracoval u konkurence, dává zaměstnavateli tzv. konkurenční doložka. Jde o písemnou dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (často jako součást pracovní smlouvy nebo dodatku). Zaměstnanec se v ní zaváže, že po určitou dobu (maximálně 1 rok) po skončení pracovního poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele nebo má vůči němu soutěžní povahu.
Klíčové je, že zaměstnavatel za toto omezení musí poskytnout peněžité vyrovnání, a to alespoň ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání závazku. Jinými slovy, pokud má zákaz konkurence platit půl roku po odchodu zaměstnance, firma mu po tu dobu vyplácí minimálně 50 % jeho průměrné mzdy jako kompenzaci. Bez sjednané finanční kompenzace by konkurenční doložka byla neplatná. Zákon tím chrání právo člověka na svobodné povolání, které nelze omezit bez adekvátního protiplnění.
Zákaz konkurence z pohledu zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele je zákaz konkurence cenným nástrojem ochrany podnikání. Představte si majitele firmy, který investuje čas a peníze do zaškolení zaměstnance, svěří mu citlivé informace o obchodní strategii a seznámí ho s klíčovými klienty. Bez konkurenční doložky by takový zaměstnanec mohl hned po odchodu přejít ke konkurenci nebo rozjet vlastní podnikání ve stejném oboru. Dokonce by mohl využít získané know-how proti původní firmě.
Konkurenční doložka tomuto scénáři předchází: firma má jistotu, že zaměstnanec po určitou dobu „nepřeběhne“ i s tajemstvím k soupeři. Zaměstnavatelé ji proto často zvažují u pozic, kde zaměstnanec přichází do styku s důvěrnými informacemi, strategickými postupy nebo klíčovými zákazníky. Je však nutné zmínit, že zákon omezuje, s kým lze doložku sjednat. Musí jít o zaměstnance, u nichž je to spravedlivě požadovatelné s ohledem na povahu informací a znalostí, které během práce získali. Není tedy možné plošně vnutit zákaz konkurence každému zaměstnanci ve firmě (a už vůbec ne např. administrativním pracovníkům či učitelům, u nichž to zákon výslovně zakazuje).
Z pohledu firmy má konkurenční doložka i svá mínus. Znamená závazek vyplácet dohodnuté vyrovnání, což je dodatečný náklad – firmy by proto měly zvažovat, u koho se jim ochrana skutečně vyplatí. Navíc pokud je doložka formulována nejasně nebo v rozporu se zákonem (např. přesahuje 12 měsíců, chybí vyrovnání apod.), může být neplatná a zaměstnavatel zůstane bez ochrany.
Zákaz konkurence očima zaměstnance
Z perspektivy zaměstnance představuje zákaz konkurence určité omezení svobody. Po dobu trvání konkurenční doložky si nemůže svobodně vybrat zaměstnání ve svém oboru, i když už pro původního zaměstnavatele nepracuje. Na druhou stranu za to dostává finanční kompenzaci, která mu má výpadek příjmu částečně nahradit. V praxi ovšem vyrovnání ve výši 50 % platu nemusí pokrýt plnohodnotný plat od nového zaměstnavatele. Zaměstnanec by si proto měl dobře rozmyslet, zda konkurenční doložku podepsat a za jakých podmínek. Je vhodné vyjednat co nejkratší možnou dobu omezení a co nejvyšší vyrovnání. Možností také je pokusit se doložku vůbec nesjednávat, pokud to není nutné.
Pokud se zaměstnanec rozhodne zákaz konkurence nedodržet (například nastoupí ke konkurenci dříve, než uplyne smluvený čas), bývá součástí dohody smluvní pokuta. Ta je jedinou výjimkou, kdy zákon dovoluje finančně postihnout zaměstnance – právě v rámci konkurenční doložky. Bývá předem sjednána konkrétní částka, kterou zaměstnanec zaplatí, pokud závazek poruší (např. nastoupí do zakázané konkurenční firmy). Zaplacením smluvní pokuty závazek zaniká a zaměstnanec si tím de facto „vyplatí svobodu“. Pro zaměstnance ovšem může jít o dramatický finanční dopad – výše pokuty často dosahuje násobků mzdy. Proto je na místě opatrnost. Než riskovat, že budete muset bývalému šéfovi zaplatit statisíce za porušení, je lepší zákaz konkurence respektovat nebo se s advokátem pokusit najít řešení (např. vyjednat zkrácení doby, snížení pokuty apod.).
Dobrou zprávou je, že zákon pamatuje i na ochranu zaměstnance v případě, kdy by zaměstnavatel svou část dohody neplnil. Jestliže zaměstnavatel nevyplatí peněžité vyrovnání do 15 dnů po splatnosti, má zaměstnanec právo konkurenční doložku vypovědět. Tím závazek zanikne a zaměstnanec je opět volný – může nastoupit ke konkurenci bez obav z pokuty.
Závěr
Zákaz konkurence může být výhodný pro zaměstnavatele, kteří si chtějí ochránit své investice a data. Pro zaměstnance naopak představuje závazek omezující jejich další pracovní uplatnění. Správně vyvážit oboustranné požadavky je někdy složité. Cílem by mělo být férové ujednání, které chrání firmu a zároveň nepřiměřeně netrestá pracovníka. Ze zkušeností víme, že každá situace je jiná. Někdy je konkurenční doložka skutečně nutná, jindy může jít spíše o „pro jistotu“ vloženou klauzuli ve smlouvě.
Naše advokátní kancelář se tímto tématem zabývá v rámci pracovního práva a nabízí oběma stranám pomoc. Ať už potřebujete zkontrolovat či sepsat platnou konkurenční doložku, nebo hledáte právní radu a zastoupení při sporu o její dodržení. V každém případě se vyplatí mít po ruce odborníka, který vás provede nástrahami zákazu konkurence a pomůže najít nejlepší řešení.
