Společnost a tichá společnost – setkali jste se s těmito pojmy? Nejste si jistí, jaký je mezi nimi rozdíl? V tomto článku najdete srozumitelné vysvětlení toho, co přesně obnáší tichá společnost. Dozvíte se také, jak funguje v porovnání s klasickou firmou a jaké výhody a nevýhody může přinést podnikatelům i investorům.
Co je tichá společnost?
Jedná se o zvláštní formu spolupráce mezi podnikatelem a investorem, která se uzavírá pouhou smlouvou. Na rozdíl od běžných obchodních forem podnikání (jako je třeba Veřejná obchodní společnost) zde nevzniká žádná nová právnická osoba. Nic se nezapisuje ani do obchodního rejstříku. Tato spolupráce stojí čistě na důvěře a smluvním ujednání mezi oběma stranami.
Z právního hlediska upravuje tichou společnost občanský zákoník (§ 2747 a násl. občanského zákoníku). Smlouva musí být ideálně písemná. Měla by obsahovat hlavní podmínky: výši vkladu tichého společníka, způsob dělení zisku a případné ztráty a další ujednání. Uzavřením smlouvy vznikne a začne fungovat – není potřeba žádné složité zakládání nové firmy ani návštěva notáře. Podnikatel tak získá kapitál, aniž by musel zakládat novou společnost. Tichý společník má šanci profitovat z úspěchu podniku.
Tichá společnost a její výhody
Hlavní výhodou je, že podnikatel získá potřebné financování rychle a jednoduše. Odpadá zdlouhavý proces Založení společnosti s ručením omezeným či jiné korporace – stačí dohoda s investorem. Podnikatel si navíc uchová plnou kontrolu nad řízením firmy, protože tichý společník do vedení nezasahuje (nemůže udělovat pokyny ani měnit směřování podniku). Snadné získání kapitálu bez ztráty kontroly je pro mnoho majitelů firem velmi lákavé.
Také z pohledu investora nabízí tichá společnost zajímavé benefity. Tichý společník se může podílet na zisku firmy, aniž by musel každodenně podnik řídit nebo v něm veřejně figurovat. Má právo nahlížet do účetnictví a kontrolovat výsledky, takže si může hlídat, jak si firma vede. Zároveň však za případné dluhy společnosti přímo neručí – jeho riziko nepřesahuje výši vloženého vkladu. Investor tak může získat velmi zajímavý výnos ze své investice. Nemusí přitom řešit každodenní provoz firmy. Nenese ani odpovědnost jako klasický společník v registrované firmě.
Pro obě strany je tichá společnost flexibilní. Díky tomu jde o překvapivě variabilní řešení, které lze ušít na míru danému podnikatelskému záměru.
Tichá společnost a její nevýhody
Na druhé straně je nutné počítat i s nevýhodami a riziky, které přináší. Pokud se firmě mimořádně daří a generuje vysoké zisky, musí podnikatel vyplácet podíl tichému společníkovi. Může pak mít pocit, že se „dělí o koláč“ více, než by třeba platil na úrocích z úvěru. Podnikatele zároveň váže uzavřená smlouva. Pokud by chtěl spolupráci ukončit, nemůže tichého společníka jen tak ze dne na den „vyřadit“. Vše se musí řídit dohodnutými podmínkami nebo zákonem.
Z pohledu tichého společníka spočívá největší riziko v nejistotě výsledku. Výnos z jeho vkladu nelze nijak zaručit. Když bude mít podnik v prvních letech ztrátu, tichý společník se na ní bude podílet. Jeho vklad se může zmenšit až na nulu. Tento scénář není výjimečný – stačí jedna špatná sezóna a peníze investora jsou pryč.
Dalším úskalím je, že tichý společník nemá žádné hlasovací právo ani formální vliv. Pokud podnikatel dělá chyby nebo dokonce jedná nepoctivě, možnosti zásahu investora jsou omezené. Pokud smlouva neobsahuje dostatečné záruky, hrozí později spory. Může jít například o spory o výpočet zisku nebo o to, za jakých podmínek lze partnerství ukončit.
Nevýhodou je i právní nejistota v případě konfliktu. Jelikož vše stojí na smlouvě, jakýkoli spor by musel řešit soud. Proto je zásadní mít kvalitně sepsanou smlouvu, která předvídá problémy a chrání obě strany. Řadu nevýhod lze totiž zmírnit dobrým smluvním ujednáním. Například nastavením jiného poměru dělení zisku, sjednáním možnosti vypořádání při ztrátě nebo zakotvením smluvních pokut pro případ porušení dohody. Naše advokátní kancelář se v praxi často setkává s tím, že podcenění smlouvy o tiché společnosti vede k nedorozuměním a sporům. Přitom jim šlo předem předejít.
Vznik a zánik tiché společnosti
Tichá společnost vzniká podpisem smlouvy mezi podnikatelem a tichým společníkem. Je však rozumné ji mít písemně a velmi přesně formulovanou.
Ve smlouvě se obvykle sjednává, zda je tichá společnost uzavřena na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. Pokud si strany výslovně nesjednaly dobu trvání, umožňuje zákon ukončit tichou společnost výpovědí. Výpovědní lhůta je šest měsíců a musí směřovat ke konci účetního období. Tichá společnost také automaticky zaniká, pokud podíl tichého společníka na ztrátě dosáhne výše jeho vkladu (ledaže by společník ztrátu doplnil dalšími penězi). K zániku dochází také při ukončení podnikání, kterého se tichá společnost týkala. Stejně tak zanikne v případě úpadku (bankrotu) podnikatele či společníka.
Po zániku je podnikatel povinen vypořádat tichého společníka. Musí mu vrátit zbytek jeho vkladu upravený o zisky či ztráty ke dni ukončení spolupráce. Tím jsou všechny závazky vyrovnány.
Závěr
Tichá společnost představuje zajímavý způsob, jak získat kapitál pro podnikání nebo zhodnotit volné finance formou investice. Její kouzlo spočívá v jednoduchosti a diskrétnosti – nevzniká žádná nová firma, vše se odehrává na základě dohody dvou stran. Tato forma spolupráce však není bez rizika. Podnikatelé i tišší společníci by měli pečlivě zvážit všechny výhody a nevýhody a mít jasně nastavená pravidla. Klíčová je kvalitní smlouva a vzájemná důvěra.
Pokud o tiché společnosti uvažujete nebo už takovou spolupráci řešíte, určitě zvažte odbornou právní pomoc. Běžně pomáháme klientům s právními konzultacemi, přípravou či kontrolou smluv a v případě potřeby i se zastupováním u soudu. Neváhejte nás proto kontaktovat pro nezávaznou konzultaci.
