Povinný díl dědice je právním nástrojem, který zajišťuje nejbližším potomkům zůstavitele podíl na dědictví, i kdyby se je pokusil opomenout. V tomto článku zjistíte, co přesně povinný díl znamená, kdo má na něj nárok a v jaké výši, a také jestli jej může zůstavitel odepřít. Navíc se dozvíte odpovědi na časté otázky a najdete příklad z praxe. Naše advokátní kancelář se tématu dědického práva dlouhodobě věnuje a může vám pomoci vyřešit i váš problém.
Co je povinný díl dědice?
Povinný díl dědice představuje zákonem stanovenou část pozůstalosti, která musí připadnout určité skupině dědiců bez ohledu na obsah závěti. Jednoduše řečeno jde o minimální podíl, který zůstavitel (zemřelý, který po sobě zanechal majetek) musí zanechat svým nejbližším příbuzným – typicky dětem. Tímto krokem se vyvažuje svoboda zůstavitele nakládat s majetkem podle své vůle a zároveň ochrana rodiny. Zákon předpokládá, že rodič obvykle chce pamatovat na své potomky, a povinný díl slouží jako pojistka, aby děti nebyly zcela opomenuty ani v případě, že zůstavitel pořídí závěť podle svých představ.
Kdo má nárok na povinný díl dědice?
Nárok na povinný díl mají tzv. nepominutelní dědicové. Podle aktuálního občanského zákoníku sem patří pouze potomci zůstavitele (děti). Nedědí-li některé dítě (například zemřelo dříve), nastupují na jeho místo jeho potomci (vnoučata atd.). Naopak třeba manžel či rodiče zůstavitele nemají statut nepominutelného dědice, a tak nemají zaručený povinný díl. Nepominutelným dědicem se tedy rozumí potomek zůstavitele – tuto definici uvádí i Portál veřejné správy. Navíc právo na povinný díl dědice zaniká, pokud se dědic dědictví zřekne, nebo je platně vyděděn. Avšak pokud byl potomek rodičem vyděděn neoprávněně, může se svého nároku domáhat soudně – k tomu se dostaneme dále.
(Pro úplnost zákonná definice viz § 1643 občanského zákoníku, který přesně vymezuje okruh nepominutelných dědiců a výši jejich povinného dílu.)
Kolik činí povinný díl dědice?
Obecně platí, že výše povinného dílu závisí na tom, zda je nepominutelný dědic nezletilý nebo zletilý. Zákon zde zvýhodňuje nezletilé potomky, kteří jsou zpravidla více zranitelní. Pokud je potomek v době smrti zůstavitele nezletilý, náleží mu alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li dědic zletilý, má právo minimálně na čtvrtinu svého zákonného podílu. V takovém případě by každé dítě podle zákona dědilo čtvrtinu zákonného podílu z pozůstalosti. Oproti tomu nezletilý potomek by musel obdržet ze svého zákonného podílu z pozůstalosti alespoň tři čtvrtiny (3/4).
Například: Představme si zůstavitele, který má čtyři děti a nezanechal manžela. V takovém případě by každé dítě podle zákona dědilo čtvrtinu pozůstalosti. Zletilý potomek má tedy nárok minimálně na jednu šestnáctinu celého dědictví (¼ × ¼ = 1/16). Nezletilý potomek by musel obdržet alespoň tři šestnáctiny (3/16) pozůstalosti.
| Postavení dědice | Minimální povinný díl |
|---|---|
| Nezletilý potomek | 3/4 jeho zákonného podílu |
| Zletilý potomek | 1/4 jeho zákonného podílu |
Nicméně pokud potomek nedostane ani tuto minimální část, má právo požadovat doplacení hodnoty povinného dílu v penězích. Zákon výslovně stanoví, že opomenutý potomek nemá právo na podíl z pozůstalosti jako takové. Místo toho má nárok jen na peněžní částku ve výši povinného dílu. To znamená, že pokud rodič ve své závěti dítě zcela vynechá, dítě se nestane automaticky spoludědicem. Může však po ostatních dědicích žádat vyplacení odpovídající sumy.
Může zůstavitel odepřít povinný díl dědice?
Častá otázka zní: Lze potomka zcela vydědit a připravit ho o povinný díl? Ovšem zákon to umožňuje pouze ve výjimečných případech. Institut vydědění dává zůstaviteli možnost odepřít povinný díl dědice, ale jen z taxativně stanovených důvodů. Typicky jde o situace, kdy potomek vůči rodiči závažně selhal. Například potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi nebo neprojevuje o svého rodiče opravdový zájem. Dalším důvodem může být, že potomek spáchal závažný úmyslný trestný čin svědčící o jeho zvrhlé povaze, anebo vede trvale nezřízený život (např. užívá tvrdé drogy, dopouští se opakovaně trestné činnosti apod.). V takových případech může zůstavitel sepsat prohlášení o vydědění, ve kterém konkrétního potomka zbaví práva na povinný díl.
Příklad z praxe: Pan Novák měl čtyři syny. Nejstaršího syna Karla se rozhodl vydědit, protože se léta nestýkali a Karel neprojevil zájem ani v době, kdy pan Novák vážně onemocněl. Ve své závěti pan Novák odkázal veškerý majetek zbylým třem synům. Po jeho smrti se však Karel ozval a požadoval svůj povinný díl. Protože v prohlášení o vydědění nebyl uveden žádný konkrétní důvod (a v řízení se neprokázalo Karlovo hrubé provinění), soud nakonec uznal Karlův nárok. Dědictví se tak muselo přerozdělit. Tím se Karlovi doplatila suma odpovídající jeho povinnému dílu. Celý spor rodinu rozštěpil a vyústil v dlouhé soudní řízení.
Tato zkušenost ukazuje, že pokud se snažím odepřít povinný díl dědice, může to vést k zdlouhavým sporům. Chcete-li potomka vydědit, je nezbytné splnit zákonné podmínky a správně vše formálně sepsat. Naopak jako opomenutý potomek se můžete bránit – pokud nejste vyděděni právoplatně, máte právo se svého dědického podílu domáhat. Naše advokátní kancelář běžně řeší jak přípravu závětí a listin o vydědění, tak zastupování vyděděných potomků v řízení. Podrobně jsme o zákonných důvodech a postupu vydědění psali v našem článku Vydědění.
Právní rozbor vaší situace a správný postup vám ušetří čas i peníze.
Kdy se obrátit na advokáta?
Povinný díl dědice a vydědění bývají složitá a citlivá téma. Doporučujeme obrátit se na zkušeného advokáta v následujících situacích.
- Pokud zvažujete sepsání závěti a chcete mít jistotu, že neopomenete práva svých dětí.
- Pokud potřebujete sepsat prohlášení o vydědění potomka z konkrétních důvodů.
- Jestliže jste jako potomek byli vynecháni ze závěti a nevíte, na co máte nárok.
Zároveň vám vše objasní právník, provede potřebné právní kroky a bude vás zastupovat v případném soudním řízení. Náš tým v advokátní kanceláři má v oblasti dědického práva bohaté zkušenosti. Rád vám pomůže – ať už formou odborné konzultace, sepisu dokumentů nebo zastoupení u soudu. Proto neváhejte nás kontaktovat pro individuální posouzení vašeho případu a další postup. Jak správně sepsat poslední vůli se dočtete také v našem článku Závěť. (Kontaktovat nás můžete kdykoli – společně najdeme řešení, aby jste dosáhli spravedlivého výsledku.)
