Čeká vás nástup do výkonu trestu odnětí svobody a nejste si jistí, co přesně to obnáší? V následujícím článku najdete odpovědi na nejčastější otázky kolem nástupu do vězení. Dozvíte se, kdy a kam musíte nastoupit, za jakých okolností lze nástup odložit a co vás čeká po příchodu do věznice. Zmíníme také rizika, která hrozí, pokud byste trest nenastoupili včas.
Kdy a kam nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody
Po pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu (tedy když váš rozsudek nabyl právní moci) obdržíte od soudu písemnou výzvu k nástupu do výkonu trestu. V této výzvě je uvedeno, do kterého dne a do které konkrétní věznice se máte dostavit. Termín nástupu stanovuje předseda senátu či samosoudce a zpravidla se jedná o několik týdnů od doručení výzvy. Nejčastěji bývá k nástupu určena nejbližší vazební věznice v kraji vašeho trvalého bydliště. Například pokud bydlíte v Olomouci, soud vám pravděpodobně nařídí nastoupit do Vazební věznice Olomouc. Nedoporučuje se nastoupit do jiné věznice, než jakou určil soud – věznice by vás nemusela přijmout a zbytečně byste si způsobili komplikace s včasným nástupem.
Nástup do výkonu trestu odnětí svobody probíhá tak, že se v určený den a hodinu dostavíte do věznice a ohlásíte se s doručenou výzvou na vrátnici (recepci). Protože jde o zásadní životní moment, doporučujeme vše si v předstihu připravit. Než vyrazíte do věznice, zkontrolujte si, že máte u sebe občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti a kopii rozsudku či výzvy. Zabalte si jen nejnutnější osobní věci – například hygienické potřeby a léky, které nutně potřebujete (s potvrzením od lékaře). Většinu ostatních předmětů vám věznice stejně neumožní mít u sebe a uloží je do úschovy. Ve věznici smíte mít jen omezené množství osobních věcí (např. základní oblečení, hygienu, knihy či fotografie) uložených ve své skříňce. Vše ostatní přinesené vybavení vám bude zabaveno a uschováno státem až do doby, kdy trest odnětí svobody vykonáte a budete propuštěni.
Pokud jste zaměstnaní, nezapomeňte informovat zaměstnavatele o nástupu do vězení. Výkon trestu kratší než rok nesmí být sám o sobě důvodem pro výpověď z práce. U delších trestů (nad jeden rok) však zaměstnavatel má právo pracovní poměr ukončit, což je pro odsouzeného bohužel častá realita.
Odklad nástupu do vězení – jde to?
Může nastat situace, kdy odsouzený potřebuje odložit nástup do výkonu trestu odnětí svobody – například ze zdravotních nebo rodinných důvodů. Český právní řád sice takové odůvodněné odklady umožňuje, ale pouze ve výjimečných případech. Žádost o odklad výkonu trestu je třeba podat co nejdříve po obdržení výzvy k nástupu (ideálně prostřednictvím advokáta) u soudu, který vás k nástupu vyzval. Soud pak posoudí, zda ve vašem případě zákon umožňuje vyhovět. Důvody, které zákon uznává pro odklad, jsou poměrně omezené:
- Vážný zdravotní stav odsouzeného: Typicky jde o situace, kdy by okamžitý nástup představoval vážné ohrožení zdraví či života odsouzeného. Musí jít o natolik závažnou nemoc nebo úraz, že ani vězeňská nemocnice nedokáže potřebnou péči zajistit. Takový stav je nutné doložit lékařskými zprávami a posudky – například po těžké operaci soud obvykle nástup odloží, dokud se pacient dostatečně nezotaví. Pozor: Posouzení je vždy individuální a samotné podání žádosti neznamená, že máte automaticky vyhráno. Dokud soud nerozhodne, jste povinni nastoupit v původním termínu, pokud vám výslovně neudělí odklad.
- Těhotenství a péče o dítě: Zvláštní ochranu zákon poskytuje odsouzeným ženám, které jsou těhotné nebo mají doma novorozené miminko. Má-li nastoupit trest odnětí svobody žena po 12. týdnu těhotenství nebo maminka dítěte mladšího jednoho roku, soud má povinnost výkon trestu odložit až o 1 rok po porodu. Díky tomu může matka v kritickém období pečovat o kojence. Výjimka platí pouze u žen odsouzených za zvlášť závažný zločin (typicky velmi násilné nebo jinak mimořádně nebezpečné trestné činy). V takovém případě odklad není automatický, ale soud ho může povolit po zvážení všech okolností. V praxi tedy i u velmi závažných zločinů často soudy těhotným ženám odklad umožní, byť třeba s určitými podmínkami (např. dohled probačního úředníka po dobu odkladu apod.)
Další důvody pro odklad nástupu do vězení
- Jiné zvlášť závažné důvody: Kromě zdraví a mateřství připouští zákon odklad nástupu také z jiných mimořádných důvodů, jsou-li opravdu výjimečné. Může sem spadat například situace, kdy je odsouzený jedinou pečující osobou o dlouhodobě nemocného rodinného příslušníka. Nebo když potřebuje dokončit nezbytnou transakci (prodej majetku, předání firmy) a okamžitý nástup do vězení by způsobil nepřiměřenou škodu. Zákon tyto ostatní důvody konkrétně nevyjmenovává, proto posouzení je na úvaze soudu. Platí však přísné omezení: odklad z „jiných důvodů“ lze povolit jen u trestů nepřevyšujících 1 rok odnětí svobody. U delších trestů zákon s odkladem tohoto typu už nepočítá. Délka odkladu je navíc omezená – předseda senátu může nástup odložit nejvýše o 3 měsíce od právní moci rozsudku, ve výjimečných případech až o 6 měsíců. Odklad je tedy myšlen hlavně pro krátké tresty, kdy pár měsíců navíc může odsouzenému pomoci vyřešit naléhavou životní situaci.
Pokud soud vaší žádosti o odklad vyhoví, doručí vám nové rozhodnutí s náhradním termínem nástupu. Jestliže ale soud odklad nepovolí, musíte nastoupit v původním termínu. I když vám soud nevyhověl, nevěšte hlavu – důležité je hlavně nastoupit trest včas. Na nepříznivém zdravotním stavu nebo rodinných potížích pak lze případně stavět při žádosti o přerušení trestu (pozdější dočasné přerušení výkonu trestu ve věznici). Rozhodně nedoporučujeme řešit tíživou situaci tak, že byste do vězení vůbec nenastoupili a „zmizeli“. Tudy cesta nevede, jak si vysvětlíme dále.
Nástup do výkonu trestu odnětí svobody: co vás čeká ve věznici
Nástup do vězení je emocionálně náročný, ale samotný proces přijetí má přesná pravidla daná zákonem a Vězeňskou službou. Po příchodu do věznice budete vyzváni k odevzdání osobních věcí a proběhne důkladná osobní prohlídka (muže prohledává muž, ženu žena). Následně podstoupíte základní lékařskou prohlídku, kde je důležité zmínit veškeré své zdravotní obtíže, léky, které užíváte, nebo dietní omezení. Poté obdržíte přidělené vězeňské oblečení – civilní šaty vám budou odebrány a uloženy do úschovy. Veškeré nezbytné hygienické opatření (např. sprcha, odvšivení) proběhne při nástupu automaticky.
Po zdravotní prohlídce a převlečení vás vězeňský personál odvede na vaše první ubytování – zpravidla na nástupní oddělení věznice. Nově příchozí odsouzení bývají ubytováni odděleně od ostatních vězňů po dobu zhruba dvou týdnů. Toto úvodní období slouží k tomu, abyste se v relativním klidu seznámili s prostředím věznice, s jeho vnitřním řádem a s programem zacházení. Personál vám v prvních dnech vše vysvětlí. Vysvětlí jaká máte ve vězení práva a povinnosti, jak vypadá denní režim, jak fungují návštěvy, telefonování, balíčky apod. Vše dostanete také písemně, takže si informace můžete v klidu pročíst. Nebojte se ptát na cokoliv, čemu nerozumíte nebo co ve vás vyvolává obavy. Vězni mívají zpočátku spoustu nejistot a vězeňští pracovníci jsou školeni nováčky poučit a uklidnit.
Další fáze výkonu trestu odnětí svobody
Po pár týdnech na nástupním oddíle budete zpravidla přemístěni do běžného oddělení mezi ostatní odsouzené. Někteří odsouzení také mění věznici – často platí, že nástup probíhá ve vazební věznici, ale výkon trestu si pak odpykáte ve věznici daného typu (např. s dozorem, ostrahou) podle zařazení odsouzených. Během výkonu trestu máte možnost pracovat (pokud jsou ve věznici vhodné pracovní programy), případně se dále vzdělávat nebo účastnit terapeutických aktivit.
To vše spadá pod tzv. program zacházení – plán činností pro odsouzeného, který sestavují speciální pedagogové a psychologové ve věznici. Cílem programu je napomoci vaší nápravě, aby byl trest využit k osvojení pro-sociálních návyků a co nejlepší připravenosti na život po propuštění. V poslední době kladou věznice i probační programy ještě větší důraz na resocializaci vězňů. Například formou motivačních kurzů, vzdělávání nebo finančního poradenství přímo ve vězení. Tyto aktivity vám mohou pomoci zvládnout život za mřížemi a zvýšit šanci, že se po návratu úspěšně zapojíte zpět do běžné společnosti.
Co když nástup do výkonu trestu odnětí svobody zmeškáte?
Může se stát, že odsouzený do vězení včas nenastoupí – například ze strachu, úleku nebo proto, že doufá, že se na něj jaksi „zapomene“. Varujeme však: Nenastoupení trestu bez vážného důvodu je další trestný čin! Konkrétně jde o maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 trestního zákoníku, za který hrozí až 3 roky vězení navíc.
Soud v takovém případě zpravidla nemá slitování. Pokud někdo ignoruje výzvu k nástupu, bývá potrestán navíc, i kdyby se nakonec po čase sám přihlásil. Kromě nového trestního stíhání soud také vydá příkaz k dodání do výkonu trestu, kterým pověří Policii ČR, aby vás vypátrala a dopravila do věznice. Policisté si pro vás mohou přijít domů nebo na jiné známé místo pobytu, a jakmile vás najdou, okamžitě vás eskortují do vězení. Praxe ukazuje, že policie dříve či později vypátrá každého, kdo se skrývá. Útěk či ignorování nástupu tedy rozhodně není řešením – tím si jen zhoršíte své právní postavení a přitížíte si do budoucna.
Jestliže víte, že nemůžete nastoupit v určený den (např. kvůli náhlé hospitalizaci), nikdy to neřešte tím, že byste prostě zůstali doma. Místo toho neprodleně informujte soud. Lze zkusit podat novou žádost o odklad s odkazem na nastalé překážky, případně aspoň uvědomit vězeňskou službu o zpoždění. K zatčení a obvinění přistupují orgány až ve chvíli, kdy je zjevné, že odsouzený nastoupit odmítá. Pokud se tedy domluvíte a doložíte svůj závažný důvod, může vám soud ještě vyjít vstříc. Kdo však beze slova zmizí, ten se vystavuje dalšímu trestnímu stíhání, kterému se dalo předejít.
Závěr
Dobrovolný a včasný nástup do vězení je vždy nejlepší postup, i když je to psychicky náročné. Jednak se vyhnete výše popsaným sankcím, jednak tím získáte plusové body do budoucna. Soudy přihlížejí k tomu, zda odsouzený nastoupil řádně a projevil snahu spolupracovat – například při rozhodování o podmíněném propuštění může mít váš korektní přístup pozitivní váhu. Od roku 2026 navíc platí zásadní změna: soud musí podmíněně propustit každého odsouzeného, který si řádně odpykal zákonem stanovenou část trestu (obvykle polovinu, u prvotrestaných dokonce jen třetinu) a prokázal polepšení. Už nejde jen o benevolenci soudce – splníte-li podmínky slušného chování a máte za sebou potřebnou část trestu, máte na dřívější propuštění nárok. I to je tedy motivace, proč trest nastoupit včas a v průběhu výkonu se snažit vést řádně: můžete se dostat na svobodu dříve, než byl původní konec trestu. Naopak pokud byste nástup bojkotovali, zbytečně si cestu k podmíněnému propuštění zavřete.
