Zákonná úprava vyvlastnění má svůj základ na nejvyšší úrovní v Listině základních práv a svobod. Článek 11 Listiny základních práv a svobod stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“ Listina tedy stanoví tři základní podmínky vyvlastnění, a to: (1) veřejný zájem, (2) zákonný základ, (3) náhrada za vyvlastnění. Speciální úprava je potom pro vyvlastnění podle liniového zákona, podobněji dále.
Veřejným zájmem se rozumí zájem většího okruhu osob. Může se jednat o zájem společnosti na ochraně určité věci mimořádné kulturní hodnoty nebo zájem regionu na kvalitní a bezpečné dopravní infrastruktuře. Zákonný základ vyvlastnění je v české právní úpravě dán zákonem č. 184/2006 Sb., o o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v platném znění (dále jen „vyvlastňovací zákon“). Vyvlastňovací zákon upravuje bližší podrobnosti vyvlastňovacího procesu a použije se všude tam, kde není upraven zvláštní postup pro vyvlastnění. Vyvlastňovací zákon zavádí stěžejní zásady vyvlastnění. Mezi ně patří: subsidiarita vyvlastnění (tj. účelu vyvlastnění není možné dosáhnout jinak), proporcionalita vyvlastnění (vyvlastnění je možné jen v nezbytném rozsahu (typicky u pozemků bude vyvlastňována jen část nezbytně nutná pro stavební záměr, který je ve veřejném zájmu), stanovení náhrady (zásadně ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby).
Vyvlastnění podle liniového zákona
Zvláštní právní úpravu obsahuje zákon o urychlení o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon). Tento zákon je vůči vyvlastňovacímu zákonu v poměru speciality, tudíž má přednost. Jak název sám napovídá, jsou předmětem úpravy liniového zákona postupy, které mají za cíl urychlit výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Oproti běžnému vyvlastňovacímu řízení jsou stanoveny zejména kratší lhůty pro jednotlivé kroky ve vyvlastňovacím řízení. Ten, proti němuž se řízení vede, proto musí být více ostražitý, aby svá práva uplatnil včas.
Liniový zákon dopadá zejména na stavbu silnic, dálnic, elektrických vedení, rozvodových tepelných zařízení, plynovodů, ale i zásobníků plynu, zařízení distribuční soustavy aj.
Lhůta pro vyvlastnění podle liniového zákona
Zákon stanoví, že lhůty pro podání správních žalob se zkracují na polovinu. Oproti standartní správní žalobě, kterou lze podat do 2 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí, činí tato lhůta 1 měsíc. Správní orgán je povinen na zkrácení lhůty účastníka řízení upozornit.
Náhrada za vyvlastnění podle liniového zákona
Rovněž je třeba upozornit na specifické stanovení náhrady za vyvlastnění oproti běžnému vyvlastňovacímu řízení. Při stanovení ceny vyvlastňovaného pozemku nebo stavby se vychází ze znaleckého posudku, který stanoví obvyklou cenu pozemku nebo stavby. A to ke dni určení ceny ve znaleckém posudku. Vyvlastňovací orgán posléze učiní návrh kupní smlouvy vlastníkovi dotčeného pozemku či stavby. Při stanovení kupní ceny se vychází z obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem, která se dále upravuje koeficienty v závislosti na tom, zda se jedná o staveb či nestavební pozemek. Jestliže jde o stavební pozemek, vynásobí se obvyklá cena dle znaleckého posudku koeficientem 1,5. V případě nestavebního pozemku se násobí koeficientem 8. Takto upravená obvyklá cena se uvádí do návrhu kupní smlouvy s dotčeným vlastníkem. Vyvlastnění podle liniového zákona tedy stanovuje vyšší náhradu.