Právní řád České republiky zná upravuje několik způsobů, jakými se mohou osoby sdružovat za účelem dosažení společného cíle. Pokud společný cíl spočívá ve společném podnikání, nabízí se založit obchodní korporaci, zejména veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezením, akciovou společnost či družstvo. Jak ovšem postupovat, pokud účel jehož má sdružení osob dosáhnout nespočívá v podnikání, resp. dosahování zisku? V tomto článku se zaměříme na právní úpravu spolku, jakožto sdružení osob, jehož primárním cílem není podnikání.
Základní charakteristika spolku
Zákonné vymezení spolku nalezneme v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Ustanovení § 214 občanského zákoníku stanoví, že alespoň 3 osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
Z výše uvedené dikce zákona vyplývá zásadní znak spolku, a to svazek členů, kterými mohou být jen osoby. Není tedy možné (např. oproti nadaci), aby byl spolek vystupoval jako sdružení majetku. Hovoříme-li o osobách, resp. členech tvořící spolek, máme na mysli jak osoby fyzické, tak i právnické. Je-li členem spolku právnická osoba, zastupuje ji statutární orgán, ledaže právnický osoba určí jiného zástupce, např. pověřeného zaměstnance.
Spolek musí mít minimálně 3 členy, a to po celou dobu své existence. Klesne-li počet členů spolku pod tento limit, může to vést ke zrušení spolku ve smyslu § 172 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku. Tedy o zrušení spolku z důvodu nedostatku členů rozhodne soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem. Touto osobou bude zpravidla člen spolku.
Dalším znakem spolku je jeho nepodnikatelská činnost. Přesněji řečeno, spolek nikdy nemůže vykonávat podnikání jako svou hlavní činnost. Hlavním předmětem činnosti spolku nebude tedy dosahování zisku. Typicky se bude jednat o činnosti, které směřují k ochraně zájmů svých členů nebo k ochraně veřejně prospěšných zájmů – např. spolek dobrovolných hasičů, spolek na ochranu zvířat, spolek sdružující rodiče žáků základní školy, automobilový spolek apod. Tyto spolky mohou vyvíjet podnikatelskou činnost pouze jako podpůrnou a zisk z této činnosti musí sloužit hlavní činnosti.
Orgány spolku
Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Statutární orgán může být kolektivní (výbor), anebo individuální (předseda). Členy statutárního orgánu volí a odvolává zpravidla nejvyšší orgán. Stanovy však mohou určit jiný způsob ustanovování statutárního orgánu.
Členská schůze spolku
Nejvyšší orgán spolku musí být vymezen ve stanovách. V praxi se lze setkat, že nejvyšším orgánem spolku je členská schůze, tedy členové spolku shromáždění k zasedání. Není ovšem vyloučeno, že funkci nejvyššího orgánu bude zastávat statutární orgán. V takovém případě však je zapotřebí upravit ve stanovách způsob ustanovování statutárního orgánu odlišně od zákona, neboť statutární orgán jako nejvyšší orgán nemůže ustanovovat do funkce sám sebe. Do působnosti nejvyššího orgánu patří určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně.
Členskou schůzi svolává statutární orgán nejméně jedenkrát do roka. Jejího zasedání se může účastnit každý člen. Na zasedání členské schůze má každý člen spolku taktéž právo požadovat a dostat vysvětlení týkající se záležitostí spolku. Členská schůze je schopna usnášet se za účasti většiny členů spolku. Usnesení přijímá většinou hlasů členů přítomných v době usnášení; každý člen má jeden hlas.
Kontrolní komise spolku
Kontrolní komise je fakultativním orgánem spolku. Pokud však stanovy určí, že se zřizuje, musí mít ze zákona minimálně tři členy. Členy kontrolní komise nesmí jmenovat statutární orgán. K takovému jmenování by se nepřihlíželo (bylo by stiženo sankcí zdánlivosti). Důvodem tohoto přísného omezení je skutečnost, že kontrolní komise vykonává dohled nad řádným vedením záležitostí spolku, tedy i záležitostí obstarávaných statutárním orgánem. Chrání se tedy zájem na tom, aby kontrola byla efektivní a nestranná.
Rozhodčí komise spolku
Rozhodčí komise spolku jako další fakultativní orgán rozhoduje sporné záležitosti spolkové samosprávy. Zejména rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku.
Závěr
Zákonná právní úprava obsahuje kromě výše uvedeného podrobná pravidla pro konání členské schůze spolku, vyslovení neplatnosti rozhodnutí spolku, rozdělení a zánik spolku. Pokud máte otázky ohledně spolkového práva, případně zamýšlíte spolek založit, neváhejte a využijte právní pomoci naší advokátní kanceláře.