Příkazní smlouva se často používá při různých druzích obchodních vztahů a poskytování služeb. Je to smlouva, která zavazuje jednu stranu k tomu, aby na základě pokynů druhé strany vykonala určitý úkon nebo soubor úkonů. Pokyny nebo příkazy mohou být jednorázového charakteru nebo mohou trvat po určitou dobu. Abychom tento institut správně pochopili, zaměříme se na jeho funkci, právní úpravu a také na rozdíly oproti smlouvě o dílo.
Co je příkazní smlouva
Příkazní smlouva je upravena v § 2430 a násl. občanském zákoníku, která říká, že příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Hlavním rysem této smlouvy je právě výkon určité činnosti, která může (ale nemusí) vést k dosažení konkrétního výsledku. Příkazník jedná podle pokynů příkazce, přičemž jeho povinností je postupovat s potřebnou péčí a odborností.
Příkazní smlouva může být bezúplatná i úplatná, pakliže se na úplatě strany dohodnou. To však nemá vliv na právo příkazníka na náhradu vynaložených nákladů při plnění zadaných úkolů. Příkazce tak poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.
Kromě uvedených základních charakteristik je důležité zmínit, že tato smlouva může být uzavřena ústně i písemně. Neexistuje formální požadavek na písemnou formu, pokud to není nezbytné z jiných právních předpisů nebo pokud strany nestanoví jinak. Příkazní smlouva je rovněž považována za smlouvu konsensuální, což znamená, že je platná již samotným projevem vůle stran.
Příkazní smlouva a práva a povinnosti stran
Jak již bylo zmíněno, příkazník, tj. osoba konající na základě pokynu, je povinen jednat s potřebnou odborností a pečlivostí, aby byly splněny očekávané cíle. Součástí jeho povinností je také informovat příkazce o průběhu plnění smlouvy a předávat mu výsledky své činnosti.
Na druhé straně příkazce má povinnost poskytnout příkazníkovi nezbytnou součinnost, včetně potřebných informací a podkladů, aby mohl příkazník efektivně vykonávat své povinnosti. Dále také nese odpovědnost za to, že zajistí příkazníkovi odpovídající podmínky pro výkon činnosti.
Co když příkazník obdrží zřejmě nesprávný pokyn? V takovém případě má příkazník na to příkazce upozornit a opravdu plnit pokyn jen tehdy, jestliže na pokynu příkazce trvá.
Příkazník se od pokynů může rovněž odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a příkazník nemůže včas obdržet jeho souhlas.
Zánik příkazní smlouvy
Příkazní smlouva může zaniknout typicky splněním příkazu, odvoláním příkazu, výpovědí či smrtí, ať už osoby příkazce nebo příkazníka. To platí i tehdy, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce.
Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu. Avšak příkazce případně jeho právní nástupce mohou projevit jinou vůli a příkazník pak ani v bezodkladných záležitost nebude ničeho konat.
Příkazce může příkaz odvolat podle libosti, vždy však nahradí příkazníkovi náklady, které do té doby měl. To samé platí i pro škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka. Příkazce je také povinen složit dopředu zálohu k úhradě hotových výdajů, požádá-li o to příkazník. Nutno podotknout, že tyto náklady je příkazce povinen uhradit bez ohledu na zamýšlený výsledek.
Kdy se využívá příkazní smlouva
Příkazní smlouva se hojně využívá v podnikatelském prostředí a ve specializovaných službách, jako je například správa marketingových kampaní, smlouva mezi klientem a právním zástupcem, při správě nemovitostí, poskytování osobní asistence apod. Spadají sem i smlouvy uzavřené s notáři, patentovými zástupci, daňovými poradci či exekutory, dále i smlouvy o výkonu funkce člena obchodní korporace.
Příkazní smlouva vs. smlouva o dílo
Na první pohled se příkazní smlouva může zdát podobná smlouvě o dílo, avšak mezi těmito existují zásadní rozdíly, které si stojí za to přiblížit.
Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma smluvními typy spočívá v cíli a zaměření činnosti. Příkazní smlouva se orientuje na samotný proces nebo soubor činností, zatímco smlouva o dílo se zaměřuje na dosažení konkrétního výsledku. U smlouvy o dílo je dosažení stanoveného výsledku primární povinností zhotovitele.
V případě smlouvy o dílo nese zhotovitel odpovědnost za výsledek (například za kvalitu a funkčnost zhotoveného díla). U příkazní smlouvy příkazník odpovídá hlavně za řádné provedení určených činností. Pokud například příkazník jedná podle pokynů a s potřebnou péčí, ale nezíská kýžený výsledek, bez dalšího to neznamená, že je odpovědný za škodu.
Ve smlouvě o dílo se hradí cena za dílo, zatímco v případě příkazní smlouvy bývá odměna za prokázané úsilí a čas, který byl vynaložen na vykonání činnosti. To může vést k různým modelům odměny – fixní, na základě hodinové sazby nebo výkonových ukazatelů.
U příkazní smlouvy je ukončení flexibilnější a může být relativně jednoduché. Příkazce může smlouvu vypovědět v zásadě kdykoliv za podmínek uvedených výše. I pro příkazníka je ukončení této smlouvy poměrně jednoduché, pakliže tím nezpůsobí příkazci škodu. Smlouva o dílo v zásadě vyžaduje dokončení zadaného úkolu (díla). Odstoupení od smlouvy o dílo v průběhu provádění díla je zpravidla důsledkem neshod i porušení povinností mezi objednatelem a zhotovitelem, které mnohdy bohužel vyústí až v soudní spor.
Závěr
Při uzavírání je nutné dobře pochopit povinnosti obou stran a mít jasně definované podmínky, které pomohou předcházet či řešit potenciální konflikty. Příkazní smlouva je specifický typ smlouvy, který se odlišuje od smlouvy o dílo hlavně v tom, že se klade důraz na proces a vykonání činnosti, nikoliv na dosažení konkrétního výsledku. Pochopení rozdílů mezi těmito smlouvami může předejít mnoha nedorozuměním v praxi a zajistit správné nastavení smluvních vztahů.
Pokud potřebujete pomoci se sepisem příkazní či jiné smlouvy, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.
