Předběžné prohlášení

Obsah

Newsletter Právní rady a tipy

1x týdně formou EMAILU

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru zavčas:

SDÍLEJ ČLÁNEK:

Facebook
LinkedIn
Email
Print

Nápomocí při rozhodování jsme se zabývali v jednom z minulých článků. Nyní se podíváme na další podpůrné opatření při narušení schopnosti právně jednat, a tím je tzv. předběžné prohlášení.

Předběžné prohlášení

Co je předběžné prohlášení

Předběžné prohlášení upravené v § 38 a násl. občanského zákoníku je fakticky preventivní projev vůle osoby, která v budoucnu očekává vlastní nezpůsobilost. Nezpůsobilost do budoucna lze očekávat v případě nastalé duševní choroby, jako je demence, Alzheimerova choroba apod. Předběžné prohlášení tak umožňuje člověku, který ví, že následně nebude schopen samostatně právně jednat, pro tyto účely projevit vůli do budoucna. V rámci předběžného prohlášení člověk projevuje vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, případně, aby je spravovala určitá osoba nebo se taková osoba stala jeho opatrovníkem.

Způsob správy může být vyjádřen různým způsobem, může jít o negativní i pozitivní vymezení. Pokud chce prohlašující určit konkrétní osobu, jež má budoucnu spravovat jeho záležitosti, měl by tak učinit dostatečně určitě, aby nevznikaly následně pochybnosti o identifikaci dané osoby. V rámci určení opatrovníka není od věci ani zvolit případného náhradníka, pokud by se primárně určená osoba z jakýchkoli důvodů nemohla nakonec stát opatrovníkem (např. sama je omezena ve svéprávnosti, zemřela, je zde přítomen střet zájmů mezi opatrovníkem a prohlašující osobou atd.).

Forma pro předběžné prohlášení

Typicky předběžné prohlášení může být realizováno formou veřejné listiny, přípustná je však i forma listiny soukromé. Pokud je předběžné prohlášení sepsáno formou veřejné listiny a v něm prohlašující označí osobu, která se má stát opatrovníkem, bude toto předběžné prohlášení evidováno v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka. Seznam je vedený Notářskou komorou ČR, zapisují se do ní údaje o tom, kdo předběžné prohlášení sepsal i o osobě, jež je navrhována jako opatrovník.

U soukromé listiny se vyžaduje, aby takové prohlášení bylo opatřeno datem a potvrzeno dvěma svědky. Současně i každý ze svědků o sobě uvede v potvrzení údaje, na základě kterých je možné ho zjistit.

Dalším požadavkem na svědky je, že se nemůže jednat o osoby nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka. Jednoduše svědci musí být schopni podepsat prohlášení, stvrdit jeho obsah, a rovněž potvrdit schopnost dané osoby, která „předběžně prohlašuje“, že může takto jednat. Zároveň svědkem nemůže být ani osoba, která má na obsahu předběžného prohlášení zájem.

A jak je to s osobou nevidomou, jež chce učinit prohlášení? V takovém případě prohlášení po jeho sepsání přečte nahlas svědek, který prohlášení nesepsal. Následně nevidomá osoba potvrdí před svědky, že sepsaná listina obsahuje jeho pravou vůli. Stejný postupem se bude řešit i situace, kdy prohlášení chce učinit osoba, která neumí psát nebo například číst.

Odvolání předběžného prohlášení

Nutno si uvědomit, že předběžné prohlášení nabývá účinků až v okamžiku, kdy se stane prohlašující osoba nezpůsobilou právně jednat. Občanský zákoník také umožňuje odvolání již učiněného prohlášení. Základním podmínkou je, aby odvolání prohlášení bylo učiněno ve stejné formě, jaká je předepsána pro prohlášení samotné.

Ovšem účinky odvolání má i pouhé zničení listiny s předběžným prohlášením, pokud tak přímo učiní prohlašující osoba. Zničení listiny jednoduše znamená její spálení nebo například roztrhání.

Ať už by předběžné prohlášení či jeho odvolání bylo z nějakého důvodu neplatné, soud k nim přesto přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vůli prohlašující nebo odvolávající osoby. Může se jednat o situace, kdy nebyla prohlašující osobou zcela dodržena předepsaná forma.

Změna okolností podstatným způsobem

V průběhu života může dojít ke změně okolností takovým způsobem, že kdyby o nich prohlašující osoba původně věděla, ani by takové prohlášení neučinila nebo s úplně jiným obsahem. Typickým příkladem může být situace, kdy prohlašující osoba za opatrovníka v předběžném prohlášení určí svého manžela, jenže v následujících letech bohužel dojde k rozvodu. V takovém případě je možné prohlášení změnit či zrušit soudní cestou.

Soud může prohlášení změnit i zrušit, jestliže prohlašující osobě hrozí závažná újma. Avšak před vydáním rozhodnutí musí soud vyvinout potřebné úsilí k tomu, aby zjistil názor člověka, o jehož prohlášení rozhoduje.

Dříve vyslovené přání

Sice jiným, byť určitými znaky podobným, institutem, kterým osoba (pacient) projevuje svou vůli do budoucna je tzv. dříve vyslovené přání. Dříve vyslovené přání neupravuje občanský zákoník. Upravuje jej zákon o zdravotních službách. Dříve vyslovené přání činí pacient pro případ, když by se dostal do zdravotního stavu. Stavu, v němž nebude schopen vyslovit souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb, popř. se způsobem jejich poskytnutí. Předmětný souhlas či nesouhlas proto pacient vysloví předem. Dříve vyslovené přání vyžaduje písemnou formu a úředně ověřený podpis pacienta. Současně se ani neobejde bez předchozího písemného poučení pacienta lékařem o důsledcích jeho rozhodnutí.

Zákon o zdravotních službách současně obsahuje výjimky, kdy nelze či není třeba respektovat toto dříve vyslovené přání. Jedná se zejména o případy, jestliže splnění tohoto přání by mohlo ohrozit jiné osoby nebo by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.

Dříve vyslovená přání nelze uplatnit ani u nezletilých pacientů nebo pacientů s omezenou svéprávností.

Závěr

Předběžné prohlášení je jedním z podpůrných opatření při narušení schopnosti právně jednat. Vedle něj zde řadíme ještě nápomoc při rozhodování a zastoupení členem domácnosti. Pakliže nepostačuje užití některého ze zmiňovaných podpůrných opatření, lze přistoupit i k omezení svéprávnosti. Omezení svéprávnosti je podstatně silnějším zásahem do přirozených práv člověka, a proto o něm může rozhodovat jen soud za zákonem stanovených podmínek.

V rámci předběžného opatření prohlašující osoba určuje, jakým způsobem a kým mají být její záležitosti v budoucnu spravovány. Prohlašující osoba očekává, že v důsledku určité duševní poruchy nebude v budoucnu schopen právně jednat, a proto vyjadřuje svou vůli dopředu.

Ať už máte otázky v oblasti o omezení svéprávnosti nebo o konkrétních podpůrných opatření neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.  

Související odkazy:

Právní služby

Picture of David Pytela

David Pytela

vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

SDÍLEJ ČLÁNEK:

Facebook
LinkedIn
Email
Print

Zajímá Vás více?

Zjistěte více informací o naší advokátní kanceláři. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit, jaké poskytujeme právní služby a kolika a kterým klientům jsme pomohli (včetně Statutárního města Olomouc) aj.:

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE