V ČR byla vždy uznávána pouze 2 právní pohlaví (mužské a ženské). A tomu tak bude i nadále dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který nepřipustil „neutrální pohlaví“. Změna pohlaví tedy připouští pouze změnu z A do B. Třetí varianta neexistuje.
Změna pohlaví dle NSS
NSS vydal na konci května roku 2019 zásadní rozhodnutí, kterým se postavil proti názorům vysloveným některými evropskými soudy. Výjimečně odmítl judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).
Nejvyšší správní soud posuzoval případ člověka, jenž se narodil do mužského těla. Subjektivně se však nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví – ideálně změna pohlaví na „neutrální“. Pouze v případě, že by nebylo zbytí by se klonil k pohlaví ženskému. Požadoval proto změnu rodného čísla z mužského na nejlépe neutrální. Pokud ne, alespoň na ženské. Ministerstvo vnitra změnu rodného čísla odmítlo provést, jelikož žadatel nepodstoupil změnu pohlaví – nepodstoupil příslušný zákonem předvídaný chirurgický zákrok spočívající spojený zejména se znemožněním reprodukční funkce a přeměnou pohlavních orgánů. Žadatel v odmítavém postoji ministerstva spatřoval nezákonný zásah a brojil proti němu u správního soudu (Městského soudu v Praze). Ten jeho žalobu zamítl. Shledal, že ministerstvo postupovalo v souladu s platnými zákony, a že tyto zákony nejsou protiústavní. Tento právní názor potvrdil nyní i NSS.
Změna pohlaví a jeho vnímání
NSS své rozhodnutí odůvodnil tak, že v naší společnosti je pohlaví zatím stále vnímáno jako něco „objektivního“, co jedince charakterizuje jednoznačně a pro vnějšího pozorovatele dobře určitelně. Nesoulad mezi pohlavím jednotlivce, jak se ostatním lidem jeví, a pohlavím subjektivně pociťovaným dotyčným jednotlivcem jako pro něho patřičné (takové, s nímž se vnitřně ztotožňuje) je považován za anomálii, která může být řešena právním institutem změny pohlaví.
Lze ji provést jen u transsexuálních pacientů, tj. osob, u kterých je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (tzv. porucha sexuální identifikace).
Právní institut změna pohlaví
I změna pohlaví, tak jak je upravena v ust. § 29 občanského zákoníku, však vychází z „objektivního“ pojetí právního pohlaví, které je binární (tzn. počet pohlaví je taxativně vymezen na dvě a každý jednotlivec musí být řazen k právě jednomu pohlaví) a je určeno podle pohlaví biologického.
Tento právní institut je pojímán jako ucelený postup zahrnující určité povinně předepsané úkony, které mají vést k zachování binarity pohlaví (byť pouze formou nápodoby charakteristických znaků nového pohlaví a odstranění znaků pohlaví opouštěného). Stručně shrnuto, společnost si svou zákonnou úpravou pečlivě „hlídá“, aby ve věcech pohlaví byl právní pořádek. Důvodem je nepochybně to, že rozlišování podle pohlaví přikládá (zatím) velký společenský význam.
Jelikož základní principy, na nichž stojí uspořádání nynější české společnosti, zejména základní principy rodinného života a základní principy vnímání vztahů mezi lidmi, vyžadují vnímat právní pohlaví přísně binárně (změna pohlaví z mužského na ženské a naopak je přípustná) a v podstatě „objektivně“ a nepřipustit ani ve výše popsané situací (jistě složité) rozvolnění uvedeného pravidla. Vnímat takto právní pohlaví je třeba proto, že jím je vytvořen a udržován rámec toho, co je ve společnosti žádoucí, a co bývá statisticky vzato normální (soulad mezi pohlavím biologickým a pohlavím subjektivně pociťovaným), naopak nesoulad tvoří výjimku.
