Rozvod manželství

Občanský zákoník stanoví, že: "Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc."

Manželský svazek ovšem ne vždy obstojí problémům, které s sebou život přináší. Manželé, nebo jeden z manželů, se proto rozhodne tento nefungující svazek ukončit rozvodem.

V tomto článku se dočtete, co vše rozvod obnáší a jak jej nejlépe zvládnout.
 
 
Dle posledních statistik Českého statistického úřadu z roku 2017 se k rozvodu uchyluje 47 % párů, tedy rozvodovost u nás má i nadále rostoucí tendence, neboť v roce 2016 se k řešení jejich vztahu rozvodem rozhodlo 45 % párů. Pokud patříte mezi ty, kteří taktéž zvažují rozvod manželství, ať už z jakéhokoli důvodu, zde je pár informací k tomu, co je třeba vědět o rozvodu dle platného českého práva.

Rozvod manželství upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), ve své části druhé pod názvem „Rodinné právo“ v dílu pátém nazvaném „Zánik manželství“.

Procesní stránka rozvodu je poté upravena v samostatném procesním předpise, v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, v hlavě V.

V současné době existují dvě možnosti rozvodu, a to tzv. rozvod nesporný (dohodou) dle ust. § 757 občanského zákoníku a tzv. rozvod sporný dne § 755 občanského zákoníku.

K sepsání návrhu na rozvodu, ať už zvolíte variantu sporného či nesporného rozvodu, budete potřebovat zejména oddací list a rodné listy dětí, ať už se jedná o zletilé či nezletilé děti.
 
Rozvod manželství Olomouc
 

Rozvod nesporný neboli smluvený rozvod

 
Tato varianta je pro manžele, kteří chtějí ukončit své manželství rozvodem, nejen nejméně stresující, ale také nejrychlejší cestou.

V případě smluveného rozvodu se nezjišťují příčiny rozvratu manželství, tedy kdo, co v manželství tomu druhému provedl nebo čí je to vina, že vztah dospěl do fáze rozvodu. Jde o variantu rozvodu, kdy se tzv. špinavé prádlo u soudu nevytahuje a řízení tedy není prodlužováno náročným dokazováním, kdo rozvod manželství zapříčinil.

V případě smluveného rozvodu jde tedy o to, že oba dva manželé se shodnou, že jejich vztah je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácen, vylučují možnost obnovy soužití. Podmínkou tedy je, že oba dva manželé s rozvodem manželství souhlasí.

Další v zákoně vymezené podmínky pro to, aby mohlo být manželství rozvedeno nespornou variantou, jsou taxativně vymezené v ust. §757 občanského zákoníku:

  • manželství musí trvat nejméně 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí,
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu, podpisy na této dohodě ohledně majetkových poměrů musí být opatřena podpisy s úředním ověřením.

Co si představit pod pojmem manželé spolu nežijí?

 
 
Pod tímto pojmem si většina představí povinnost odděleného bydlení, tedy každý v jiném domě či bytě, není to však pravidlem, neboť ke splnění této podmínky postačí, pokud i přesto, že spolu manželé bydlí v jednom bytě či domě, společně nevedou rodinnou domácnost, tzn. své potřeby si zajišťuje každý sám, nehospodaří společně a nevedou společně intimní život, typicky pouze vedle sebe žijí.

Co si představit pod pojmem Dohoda o úpravě poměrů k nezletilým dětem?

Tato dohoda by měla obsahovat ujednání manželů, rodičů, o tom, komu budou do doby do a po rozvodu manželství svěřeny nezletilé děti do péče. Možností je několik např. výlučná péče jednoho z rodičů, nebo střídavá péče obou rodičů. Ohledně péče o dítě viz příslušné pojednání – Péče o dítě.

V neposlední řadě nesmí chybět ujednání o výživném pro nezletilé děti, kdy povinnost hradit každý měsíc výživné mají oba rodiče si navzájem v případě střídavé péče, není to však pravidlem, nebo ten z rodičů, který nemá děti ve své péči, a to k rukám druhého rodiče. Pozor na výši výživného, kdy i v případě dohody bude soud posuzovat přiměřenost výše výživného s ohledem na příjmy a majetkové poměry rodičů. Ohledně výživného viz příslušné pojednání – Výživné.

Při uzavírání dohody je třeba myslet na to, že dohoda o úpravu poměrů k nezletilým dětem musí být především v nejlepším zájmu nezletilých dětí, dále musí být oběma rodiči podepsána, kdy úřední ověření podpisů není ze zákona třeba, ovšem není na újmu.

Následně při splnění těchto, zde vymezených podmínek, je třeba žádat soud o schválení této dohody, a to samostatným návrhem k soudu.

Co si představit pod pojmem manželé spolu nežijí?

Tato dohoda slouží k rozdělení majetku, který je ve společném jmění manželů (SJM), tzn. určuje komu z manželů připadne dům či byt, kdo převezme dluhy (v podobě např. hypotečního úvěru či spotřebitelské půjčky), kdo si, co ponechá z movitých věcí, jako je auto, kolo, elektronika atd. Obsahem je i řešení tzv. vnosů (z výlučného majetku některého z manželů do SJM) a investic (naopak ze SJM do výlučného majetku některého z manželů).

V dohodě je vhodné vypřádat i bydlení po rozvodu, tedy který z manželů a do kdy opustí rodinnou domácnost, v případě, že ji ještě neopustil. V takovém případě dále také bývá obsaženo ujednání o tom, do kdy je takovýto manžel povinen provést ohlášení změny trvalého pobytu.

V neposlední řadě se také řeší tzv. vypořádací podíl, v případě, kdy „hromádky“ manželů v dohodě stanovené aktivy (majetek) a pasivy (dluhy) nejsou stejné. Vypořádací podíl však v dohodě nemusí být vůbec řešen.

Závěrem je třeba zmínit, že v dohodě může být ujednání taktéž o výživném pro rozvedeného manžela (manžel nebo manželka), když manžel po druhém manželovi může požadovat, do doby nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, výživné.
 
 

Rozvod sporný

Tato varianta je poměrně časově, a především psychicky více náročná.

K rozvodu spornému se uchylují často páry, které nesplňují některé z podmínek pro rozvod nesporný tedy smluvený, kdy buďto jeden z manželů nesouhlasí s rozvodem nebo manželé nejsou schopni se dohodnout na úpravě poměrů k nezletilým dětem, kdy mnohdy celá dohoda ztroskotá na otázce výše výživného pro nezl. děti, anebo také manželé nejsou schopni dojít konsenzu ohledně rozdělení společného majetku.

V těchto je třeba jít cestou sporného rozvodu, který skýtá především tu nevýhodu, že jde o rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství. Z tohoto důvodu může být řízení o rozvod velice časově, a především psychicky náročné pro jednotlivé účastníky, když se má znovu hovořit o bolestivých událostech z jejich manželství a prokazovat, kdo byl komu nevěrný, nebo kdo komu doma ubližoval atd.

Výhrou v tomto případě je, když jsou páry schopny se dohodnout na tzv. obecných příčinách rozvratu manželství (např. rozdílný názor na trávení volného času, výchovu dětí, hospodaření ze společnými prostředky). O tomto (dalo by se říci básničce) musí být naprostá shoda obou manželů. V takovém případě soud nezkoumá reálné příčiny – kdo byl komu nevěrný, nebo kdo komu doma ubližoval atd.

V případě sporného rozvodu je potřeba taktéž (jako v případě nesporného rozvodu) upravit poměr k nezletilým dětem a otázku výživného, kdy často dochází k velkým konfliktům, zejména když oba dva rodiče usilují každý o svou výlučnou péči, nebo když jeden z rodičů nechce platit adekvátní výživné a snaží se zastírat své výdělky. Ohledně péče o dítě viz příslušné pojednání – Péče o dítě. Ohledně výživného viz příslušné pojednání – Výživné.

Poměr k nezletilým dětem a výživné se v případě sporného rozvodu upravují tak, že je potřeba vedle návrhu na rozvod podat zároveň samostatný návrh k soudu, kde je třeba popsat celkovou majetkovou a finanční situaci matky, otce a nezletilých dětí, tedy zejména je třeba uvést informace o zaměstnání, zdravotním stavu a výdělcích rodičů, dále informace ohledně výdajů nezletilých dětí, o zájmové činnosti, dále výdaje spjaté se školní docházkou či zdravotním stavem apod.

Pokud se týká vypořádání SJM, tak v případě sporného rozvodu je tuto otázku třeba řešit samostatně, buďto písemnou dohodu manželů, nebo samostatným návrhem k soudu (žaloba), a to v případě, kdy se manželů nemohou na obsahu dohody shodnout.

Řízení o rozvod z hlediska procesního, tedy z hlediska soudního jednání

Rozvodové řízení je tzv. návrhové řízení, tedy zahajuje se podáním návrhu na rozvod manželství u příslušného okresního soudu. Příslušnost soudu se určuje dle ust. § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, tedy primárně dle posledního společného bydliště manželů v ČR, za podmínky, že alespoň jeden z manželů i nadále bydlí v obvodu toho soudu.

Přílohu návrhu na rozvod manželství tvoří kopie oddacího listu a rodných listů dětí. V případě nesporného rozvodu i úředně ověřená dohoda o úpravě majetkových poměrů. Naopak dohoda o úpravě poměrů k nezletilým dětem se přikládá nikoli k návrhu na rozvod (nesporný), ale tvoří přílohu samostatného návrhu na soud, viz výše. Tento návrh se podává k příslušnému soudu dle bydliště nezletilých dětí, o něž v řízení jde.

Jednou z důležitých otázek je zajisté i otázka týkající se povinných soudních poplatků za jednotlivé návrhy vážící se k rozvodu manželství. Poplatek, který je třeba uhradit, je poplatek za návrh soudu o rozvod manželství, ať už se jedná o sporný či nesporný, a to ve výši 2.000 Kč.

Ruku v ruce s návrhem na rozvod (sporným i nesporným), viz výše, stojí návrh týkající se úpravy poměrů k nezletilým dětem. Tento je osvobozen od soudního poplatku.

Posledním návrhem, který se na soud podává v případě, že se řeší rozvod spornou formou, je návrh týkající se vypořádání SJM (v případě absence dohody, viz výše). Tento návrh se podává k příslušnému soudu, který rozhodoval o rozvodu a lze jej podat až po právní moci rozhodnutí o rozvod manželství, avšak nejpozději do 3 let, jinak se uplatní vyvratitelná právní domněnka, uvedená v ust. § 741 občanského zákoníku. Ohledně vypořádání SJM viz příslušné pojednání – Vypořádání společného jmění.

Za tento návrh na vypořádání SJM je třeba uhradit taktéž soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, kdy výše poplatku se zvyšuje v závislosti na počtu nemovitostí či obchodních závodů či jeho organizačních složek, jenž spadají do SJM.

Na úplný závěr je třeba uvést, že účast u soudního jednání ohledně rozvodu manželství je nutná, nelze, aby při jednání byl místo manželky nebo manžela jen jeho právní zástupce. U ostatních jednání vztahujících se k rozvodu manželství není účast účastníků nutná.
 
2018 © Provozováno službou Internet123Mediatel spol. s r.o. a katalogem ZlatéStránky.cz.