Předběžným opatřením rozumíme rozhodnutí soudu, kterým soud ukládá osobě povinnost něco konat, opominout či strpět. Touto osobou je buď osoba, která je potencionálním účastníkem budoucího nebo probíhajícího řízení nebo i jiná třetí osoba. Již z názvu je patrné, že se jedná o rozhodnutí soudu, které upravuje právní vztahy předběžně, tj. dočasně a nikoliv trvale. Předběžné opatření se totiž vydává, aniž by bylo o věci nařízeno jednání či provedeno dokazování.
Jednoduše řečeno jde o rozhodnutí vydané soudem, které stejně jako rozhodnutí konečné, tj. rozhodnutí ve věci samé, ukládá určitou povinnost, avšak bez toho, aniž by byl splněn jinak zákonem předepsaný postup průběhu soudního jednání. Jak je možné, že soud může takto postupovat? Jaké jsou tyto předpoklady, kdo může vydání předběžného opatření navrhnout, co může být jeho obsahem a jaké jsou jeho důsledky se dozvíte v tomto článku.
Obsah předběžného opatření
Jak již bylo uvedeno výše, obecně je obsahem předběžného opatření uložení povinnosti. Povinnost může být uložena jak účastníku budoucího nebo již probíhajícího řízení, tak třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. Občanský soudní řád příkladmo uvádí výčet možných předběžných opatření, které může soud svým usnesením uložit, např. aby účastník:
- Platil výživné v nezbytné míře;
- Poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje;
- Složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu;
- Nenakládal s určitými věcmi nebo právy;
- Něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.
Jde tedy o povinnosti, které mohou být též uloženy rozhodnutím ve věci samé. Tady ale pozor! Předběžným opatřením není nikdy předpovídáno budoucí rozhodnutí soudu a svým rozsahem s ním ani nemůže být zcela totožné. Oproti definitivnímu rozhodnutí ve věci samé, soud může například uložit, že splnění povinnosti uložené předběžným opatřením bude limitováno uplynutím soudem určené doby.
Předpoklady nařízení předběžného opatření
Co může být obsahem předběžného opatření již víme. Jaké jsou ale předpoklady pro jeho uložení? Soud jej nařídí usnesením, jestliže:
bude prokázáno, že je třeba aby byly zatímně upraveny poměry účastníků.
Obecně lze říci, že to bude zejména v případě, kdy rozhodnutí již nesnese odkladu. Takovým příklad může být situace, kdy je žalováno na stanovení výživného na dítě, které má žalobce v péči, a jehož příjmy samy o sobě by nestačily k zajištění životního minima, tudíž by čekání na konečné rozhodnutí soudu mohlo být devastující. Dalším příkladem může být situace, kdy je žalováno na zdržení se emisí v podobě přímého vpouštění vody na pozemek, protože podmáčené základy vážně ohrožují stabilitu stavby. V takovém případě je zapotřebí urychleně přívod vody zastavit.
nebo bude obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.
Tuto situaci lze demonstrovat na případu, kdy se žalobce bude domáhat úhrady dluhu, přičemž žalovaný je vášnivým nikoliv však úspěšným hráčem hazardních her. Z této skutečnosti je zřejmé, že vzhledem k osobě žalovaného reálně existuje důvodná obava o to, že vymožení povinnosti zaplatit dluh po rozhodnutí ve věci samé bude následně zřejmě nemožné.
a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.
Již výše jsme zmínili, že se pro vydání předběžného opatření dokazování neprovádí. K jeho vydání proto bude dostačující předpoklad, kdy skutkový stav bude v návrhu na vydání předběžného opatření „postaven na jisto“, tj. skutečnosti odůvodňující jeho budou v návrhu přesvědčivě vylíčeny.
Na co nezapomenout při podávání návrhu na předběžné opatření
Každého jistě v tuto chvíli napadá, že podat návrh na vydání předběžného opatření je v řízení výhodným krokem. Za účelem zabránění zneužívání této procesní možnosti zákon ukládá navrhovateli povinnost složit jistotu. Jistotou se rozumí vratná peněžní částka ve výši 10.000 Kč (může být i vyšší např. mezi podnikateli), kterou má navrhovatel povinnost složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na jeho nařízení. Její úhrada slouží k případné náhradě škody, která vznikne, když předběžné opatření:
- zaniklo,
- bylo zrušeno z jiného důvodu, než že by věci nebylo vyhověno, či
- právo navrhovatele bylo uspokojeno.
Předseda senátu návrh odmítne, pokud jistota není složena. Jistotu lze tedy chápat jako povinnou náležitost návrhu na předběžné opatření. Jediné případy, kdy jistota nemusí být složena jsou případy předběžného opatření ve věcech výživného, ve věcech pracovních nebo ve věcech újmy na zdraví.
Kromě toho musí návrh splňovat obecné náležitosti podání, tzn. musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Dále musí též obsahovat speciální náležitosti, kterými jsou identifikace účastníků a vylíčení skutečností odůvodňujících vydání předběžného opatření. Musí být také patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá.
Důsledky vydání předběžného opatření
Jak jsme již uvedli výše, dvěma zásadními rozdíly mezi vydáním předběžného opatření a rozhodnutím ve věci samé se rozumí, že není nařízeno jednání a není prováděno dokazování. V čem se liší předběžné opatření z hlediska jeho procesních důsledků? Předběžné opatření je stejně jako rozhodnutí ve věci samé závazné a vykonatelné. Závazné je pro účastníky řízení, dále pro všechny orgány a pro ty, kterým jím byla uložena povinnost, nestanoví-li zákon jinak. Rozhodnutí je také vykonatelné, tzn. pokud ten, jemuž byla povinnost uložena, tuto povinnost nesplní dobrovolně, bude moct být její splnění vynuceno exekucí nebo nuceným výkonem rozhodnutí. I v tomto případě se jedná o exekuční titul podobně jako samotné rozhodnutí ve věci samé.
Kromě toho je důsledkem předběžného opatření absolutní neplatnost jednání, kterým ten, komu byla opatřením uložena povinnost, tuto povinnost porušuje. To znamená, že již od počátku toto právní jednání nevyvolává právní následky, k nimž směřuje a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
Možnosti obrany proti uloženému předběžnému opatření
Doposud jsme na předběžné opatření nahlíželi z pohledu navrhovatele. Jak se lze ale proti uložené povinnosti bránit ze strany povinného? I proti tomuto rozhodnutí soudu je přípustné podat odvolání, kterým se odkládá právní moc. Odvoláním se však neodkládá vykonatelnost, neboť předběžné opatření je předběžně vykonatelné – v tom tkví jeho podstata. Mimořádné opravné prostředky jako dovolání či žaloba pro zmatečnost jsou však nepřípustné. Podání ústavní stížnosti je přípustné jen výjimečně, protože nejde o konečný výsledek sporu.
Závěr
Ať už jste se s pojem předběžného opatření setkali osobně, nebo jste jen tento pojem zaslechli, je dobré vědět, co si pod ním představit. Je-li jeho navrhovatel totiž po právu, může být pro něj využití této možnosti zárukou vymahatelného plnění konečného rozsudku. A rozsudek je koneckonců tím, k čemu celé řízení směřuje.
Tady je odkaz na kompletní právní úpravu předběžného opatření v rámci občanského soudního řádu.
Související odkazy:
