Ke dni 1.10.2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb., kterým byla provedena zásadní novela trestněprávních předpisů. Významných změn doznaly zejména pravidla pro ukládání peněžitých trestů a dále podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu. V tomto článku se blíže zaměříme na novou právní úpravu prvního – peněžitý trest.
Peněžitý trest jakožto alternativní trest
Peněžitý trest patří mezi tzv. alternativní tresty, tj. tresty, které nejsou spojeny s bezprostředním odnětím svobody. Soud jej může uložit, jestliže se pachatel snažil úmyslným trestným činem získat pro sebe či pro jiného majetkový prospěch. Dále může soud přistoupit k jeho uložení, pokud to pro konkrétní trestný čin umožňuje zákon. Konečně lze tento trest uložit i za přečin, jestliže soud nepovažuje uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody za nutný.
Pokud Vás i jiné druhy trestů, tak jejich výčet naleznete například zde.
U kterých trestných činů je možné peněžitý trest uložit
Rozsah trestných činů, které lze peněžitým trestem postihnout, je tedy relativně široký, přičemž se nemusí vždy jednat o majetkovou trestnou činnost. I přes tuto skutečnost však nebylo ukládání tohoto trestu v praxi před novelou trestního zákoníku natolik četné, jak by se dalo očekávat (v roce 2017 se jednalo o cca 10 % ukládaných trestů). Důvod nízké frekvence ukládání tohoto trestu se často spatřuje zejména v složité přeměně tohoto trestu na jiný alternativní trest, komplikované vymáhání peněžitého plnění po pachateli jakož i v nutnosti rozsáhlého zjišťování majetkových poměrů pachatele.
Zákonodárce se novelou snaží odstranit nejzásadnější překážky v ukládání tohoto trestu. Nejvýznamnější změnou je zrušení možnosti soudu přeměnit tento trest na trest domácího vězení či obecně prospěšných prací. Jestliže pachatel tento trest nevykoná, přemění soud tento trest v trest odnětí svobody, a to dle zákonem stanoveného klíče. K vyměření trestu odnětí svobody dochází až po marném uplynutí lhůty pro zaplacení.
Usnadnit ukládání tohoto trestu má rozšíření možnosti soudu uložit pachateli plnění ve splátkách. Doposud mohl soud povolit pachateli splátky, pokud nešlo očekávat, že peníze ihned uhradí. Nově není rozhodující, zda je pachatel schopen okamžitě uhradit peněžitý trest, ale přihlíží se k jeho osobním a majetkovým poměrům jako takovým.
Závěr
Deklarovaným cílem novely trestního zákoníku mělo být umožnit soudům ukládání jiných trestů, než trestu odnětí svobody (ať už podmíněného, či nepodmíněného), který mezi ukládanými tresty zcela dominuje. Je otázkou, zda snaha zákonodárce bude v tomto směru úspěšná. Přinejmenším zrušení možnosti nahradit peněžitý trest trestem domácího vězení nebo obecně prospěšnými pracemi dle našeho názoru četnost ukládání trestu odnětí svobody naopak zvýší.
Jaký je Váš NÁZOR na danou věc? Jakákoliv zpětná vazba je vítána👍🙂
