Minimální a zaručená mzda

Obsah

Tento článek pojednává o institutu mzdy v rámci pracovního práva, tedy o věci, která každého zaměstnance (ale i zaměstnavatele) zajímá nejvíce. Jak se mzda stanovuje? Jaká musí být její výše? Jak zákoník práce chrání zaměstnance? Na tyto a mnohé další otázky odpoví následující text pojednávající o institutech minimální a zaručená mzda.

Minimální a zaručená mzda

Ke mzdě obecně

Mzda je určitým peněžitým plněním, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci. Tento druh odměny je poskytován v soukromém sektoru. Státní zaměstnanci dostávají za práci plat. Při výběru práce je mzda velmi důležitým faktorem, a proto jsou zákoníkem práce kladeny na její sjednání a výši určité požadavky, které musí být naplněny.

Zákoník práce ve svém § 113 stanoví trojí způsob určení mzdy – přímo ve smlouvě, mzdovým výměrem anebo vnitřním předpisem. Možná je také kombinace vícero způsobů. Z pohledu zaměstnance je nejvýhodnější stanovení mzdy přímo ve smlouvě, protože smlouva je dvoustranným právním jednáním a nelze ji ze strany zaměstnavatele jednostranně měnit. Zjednodušeně řečeno – zaměstnavatel se musí na jakékoliv změně pracovní smlouvy se zaměstnancem dohodnout. Naopak pro zaměstnavatele je flexibilnější mzdu stanovovat mzdovým výměrem. Ať už je ale mzda určena jakkoliv, musí být ze strany zaměstnavatele poskytnuta v určité minimální výši.

Minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci, tedy nejnižší možná odměna, kterou každý zaměstnanec za svoji práci musí obdržet. Vztahuje se nejen na zaměstnance v pracovním poměru, tedy na ty, kteří mají uzavřenou se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, ale také na osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Jedná se o důležitou součást sociální politiky státu a významný institut chránící postavení zaměstnance. Dochází k jejímu pravidelnému zvyšování s ohledem na vývoj ekonomiky v čase. Minimální mzdu stanovuje svým nařízením vláda. Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2022, činí základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 96,40 Kč za hodinu nebo 16 200 Kč za měsíc. V roce 2021 činila minimální mzda 15 200 Kč, došlo tedy k mírnému navýšení. Ještě v roce 2007 činila výše minimální mzdy 8000 Kč, za posledních 15 let tak došlo k jejímu více než zdvojnásobení.

Česká republika v rámci Evropské unie patří spíše k podprůměru. Nejvyšší minimální mzda je v Lucembursku a činí v přepočtu 326 Kč na hodinu. Naopak nejnižší minimální mzda je v Bulharsku, Lotyšsku, Rumunsku či Maďarsku, kde nepřesahuje 80 Kč.

Přesah minimální mzdy do jiných právních předpisů

Při zvyšování minimální dochází také k ovlivnění právních předpisů v jiných oblastech práva než jen v právu pracovním, zejména v oblasti daní. Od výše minimální mzdy se odvíjí hranice pro výplatu daňového bonusu na dítě. Ten může být vyplacen pouze v případě, že osoba získala za daný rok alespoň šestinásobek minimální mzdy – dosáhnout na daňový bonus je tedy se zvýšením minimální mzdy komplikovanější. Dalším důsledkem v oblasti daní je zvýšení daňové slevy na umístění dítěte, tzv. školkovné, které mohou v daňovém přiznání osoby uplatňovat právě ve výši minimální mzdy.

Zaručená mzda

Zaměstnavatelé si často myslí, že když vyplatí zaměstnanci minimální mzdu, nemají již žádné povinnosti. Existuje ale ještě mzda zaručená, která je mnohdy důležitější než mzda minimální. Zaručená mzda a její výše se odvíjí od mzdy minimální. Je stanovena stejným nařízením vlády. Nařízení určuje celkem 8 skupin prací, přičemž pro každou z nich existuje jiná výše zaručené mzdy. Odměna pro 1. skupinu prací je shodná s minimální mzdou. Zaručená mzda pro 8. skupinu činí 192,8 Kč na hodinu nebo 32 400 Kč za měsíc.

Pro určení toho, do jaké skupiny prací spadá určitá profese, je důležitá příloha ke zmíněnému nařízení, která skupiny prací vymezuje, avšak velmi obecně. Pro dokreslení uvádíme následující příklady:

  • 1. skupina prací – jednoduché pomocné práce (např. mytí nádobí), úklid či vynášení odpadků, práce na recepci, manipulační práce aj.,
  • 2. skupina prací – dělnické práce (spočívající v kopání), ochrana objektů, třídění zboží aj.,
  • 3. skupina prací – pokladní (manipulace s hotovostí), kadeřnické práce, výroba a výdej teplých jídel aj,
  • 4. skupina prací – všeobecná sestra, porodní asistentka, strojvedoucí, instalační a topenářské práce aj.,
  • 5. skupina prací – vedení účetnictví, vzdělávání dětí předškolního věku, instruktor praktického výcviku v autoškole aj.,
  • 6. skupina prací – správy systémů výpočetní technicky, vypracování přípravných dokumentací a rozsáhlých projektů aj.,
  • 7. skupina prací – lékař, zubař, vedoucí pozice – stanovování finančních strategií, operace na kapitálovém trhu aj.,
  • 8. skupina prací – práce spočívající ve velmi vysoké psychické námaze.

Každou práci je třeba zařadit do jedné z osmi skupin prací a dle tohoto zařazení poskytovat správnou výši odměny. Uveďme si jeden konkrétní příklad. Prodavač (pokladní) v obchodě bude dle výše vymezeného obvykle spadat do 3. skupiny prací a má tak nárok na 117,50 Kč na hodinu nebo 19 700 Kč měsíčně. Nepostačuje tedy, pokud zaměstnavatel takovému zaměstnanci bude vyplácet měsíční minimální mzdu 16 200 Kč.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen k 1. dni kalendářního čtvrtletí zjišťovat, zda průměrná mzda dosažená zaměstnancem odpovídá stanovené minimální a zaručené mzdě. Pokud by tímto výpočtem zjistil, že byla nižší, je třeba rozdíl mezi průměrnou a minimální či zaručenou mzdou zaměstnanci doplatit.

Do výpočtu průměrné mzdy se kromě základní odměny započítávají také bonusy, provize a další proměnlivé složky mzdy. Co se ale naopak pro účely zaručené a minimální mzdy do průměrného výdělku nezapočítává, stanoví § 112 odst. 3 zákoníku práce – jde o příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a práci v sobotu a v neděli.

Není tedy nutné, aby základní výše odměny dosahovala minimální či zaručené mzdy. Pokud má zaměstnanec spadající pod 1. skupinu prací sjednánu základní mzdu ve výši 10 000 Kč, ale na proměnlivých složkách mzdy dostane vždy alespoň 6200 Kč, je ze strany zaměstnavatele takové jednání v pořádku a neporušuje ustanovení týkající se minimální a zaručené mzdy.

Závěr

Zákoník práce poskytuje zaměstnancům širokou ochranu, jedním z jejích pilířů je právě minimální, respektive zaručená mzda. Zaručuje, aby každý zaměstnanec dosáhl určitého standardu odměny a snaží se alespoň částečně odstranit libovůli zaměstnavatelů při jejím sjednávání.

Konkrétní výše minimální a zaručené mzdy je upravena v Nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy.

Související odkazy:

Pracovní právo

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE