K prvotní ochraně před tímto virem již vláda učinila radikální kroky, které nemusí být konečné. Všem bylo doporučeno, aby chodili pouze do práce a z práce a poté zůstali doma. Jakým způsobem však může postupovat za této situace zaměstnavatel, u něhož se taková doporučení využít nedají? Možnosti zaměstnavatele při koronaviru nejsou rozhodně nulové. Možný postup i pro Vašeho zaměstnavatele Vám přinášíme v našem aktuálním článku.
Podle povahy a závažnosti výše uvedené situace lze v zásadě aplikovat šest základních pracovněprávních režimů vztahující se na zaměstnavatele a zaměstnance, u něhož jsou splněny specifika rizikového zaměstnance. Mezi tyto režimy lze zahrnout čerpání dovolené či tzv. sick-days, omluvená absence v práci – neplacené volno, práce z domova, překážka v práci na straně zaměstnavatele, dočasná pracovní neschopnost a karanténa.
Možnosti zaměstnavatele při koronaviru – dovolená VS sick days
Čerpání dovolené či tzv. sick-days, a rovněž omluvená absence v práci, se pro dané případy nejeví jako ideální řešení, které by odpovídalo nastalé situaci. Tato patření mohou být aplikována pouze při dohodě zaměstnance a zaměstnavatele. Je třeba zdůraznit, že žádnou z těchto možností nemůže zaměstnavatel jednostranně nařídit, aby dosáhl ihned kýžené nepřítomnosti zaměstnance v práci.
V případě profesí, které mohou svoji práci vykonávat z pohodlí svého domova se jeví jako efektivní řešení práce z domova (tzv. home office). Tohoto lze využít za předpokladu, že je zaměstnanec schopen vykonávat svoji práci a není zdravotně omezen či nakažen.
Zaměstnavatel a zaměstnanec si však musí práci z domova a jejich přesné podmínky specifikovat ve vzájemné dohodě, jíž lze jen doporučit sjednat písemně. Zaměstnanec v takovém případě vykonává plně svoji práci podle pracovní smlouvy a dohody o práci z domova a za ni mu náleží i nadále příslušná mzda.
Možnosti zaměstnavatele při koronaviru je složitější u zaměstnanců, kteří nemohou svoji práci vykonávat z domova a současně jsou i ze zdravotního hlediska schopni práce (nevykazují příznaky nakažení) a pracovat chtějí.
Pokud zaměstnavatel zavede výše uvedené preventivní opatření, neměl by takovému rizikovému zaměstnanci umožnit přístup na pracoviště. Hlavním důvodem bude právě možného šíření koronaviru na pracovišti. Takovou situaci je nutné posoudit jako překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Zaměstnanci, který bude takto „nucen“ zůstat doma a nepracovat přísluší v zásadě náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V tomto režimu může být zaměstnanec kdykoli zavolán na pracoviště k výkonu práce podle pracovní smlouvy.
Možnosti zaměstnavatele při koronaviru – karanténa
Nejzávažnějším zásahem do pracovněprávního vztahu je nařízení karantény. Pokud by zaměstnancům byla nařízena karanténa, jednalo by se o překážku v práci na straně zaměstnance. V takovém případě náleží zaměstnanci v době prvních 14 dnů náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
Od 15. dne je zaměstnanci vyplácena nemocenská Českou správou sociálního zabezpečení. Podobně se postupuje i v případě dočasné pracovní neschopnosti, která by však s ohledem na výše zmíněná doporučení neměla být využívána.
Jakým způsobem řeší současnou situaci Vás zaměstnavatel?
Naše advokátní kancelář v současné době funguje bez omezení ve standardním provozu. S ohledem na současnou situaci však můžeme klientům nabídnout rovněž i poskytování právních služeb ONLINE.
Závěr
Možnosti zaměstnavatele při koronaviru nejsou tedy rozhodně nulové.
Podrobnější úpravu home office zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci Metodiky řízení práce prováděné formou home office.
