Fáze a odklony trestního řízení

Trestní řízení je zvláštním druhem řízení, v rámci kterého se zjišťuje, zda byl spáchán trestný čin, a případně se pachateli ukládá trest. Níže se dočtete, jaké má trestní řízení fáze a jak je možné věc vyřešit jinak, než rozhodnutím soudu (tzv. odklonem).
 

Přípravné řízení

 
Prvotní fází trestního řízení je přípravné řízení, jehož úkolem je připravit podklady pro eventuální řízení před soudem. Toto předsoudní stádium je neveřejné a orgány činné v trestním řízení v rámci něj prověřují podezření ze spáchání trestného činu. Zároveň orgány činné v trestním řízení při těchto činnostech vyhledávají a zajišťují důkazy pro objasnění všech skutkových okolností důležitých k posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu. Tyto činnosti provádí policejní orgán. Nad jeho činností vykonává dozor státní zástupce, který následně rozhoduje o podání obžaloby k soudu.

Přípravné řízení lze rozdělit do dvou fází:

Počáteční fází se rozumí prověřování (postup před zahájením trestního stíhání), kdy podnětem pro tuto fázi může být podání trestního oznámení nebo samotný výsledek vlastní činnosti orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zastupitelství). Prověřování je zahájeno sepsáním záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení policejním orgánem. Ještě před tímto záznamem mohou být v případě nutnosti provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony. Po zahájení této fáze se objasňují a prověřují skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Zjišťují se zde všechny okolnosti významné pro rozhodnutí o trestném činu, jeho pachateli, příčiny trestné činnosti a okolnosti, jež umožnily nebo usnadnily její spáchání. V závěru této fáze orgán činný v trestním řízení rozhodne o dalším postupu. Pokud orgán činný v trestním řízení rozhodne o zahájení trestního stíhání následuje fáze vyšetřovací.
 
 
Obhájce Olomouc
 
 
 
Vyšetřovací fáze je zahájena usnesením o zahájení trestního stíhání. Ve specifických případech je nutný i souhlas poškozeného s trestním stíháním. Orgány činné v trestním řízení vyhledávají důkazy vedoucí k objasnění trestného činu ve prospěch i neprospěch obviněného. Tato fáze zahrnuje podání vysvětlení obviněného, výslechy svědků, obstarání znaleckých posudků, ohledání věcí atd. Neodkladné a neopakovatelné úkony, které již byly provedeny v předchozí fázi, již není nutné opakovat. Při podávání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Pokud se jedná o nezletilého, musí orgány činné v trestním řízení vyrozumět zákonného zástupce. Toto ovšem neplatí v případě, kdy provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit. Na konci této fáze dochází ze strany dozorujícího státního zástupce na návrh policejního orgánu při naplnění podmínek spáchání trestného činu k podání obžaloby.

Dalšími způsoby, kterými tato fáze může skončit, jsou přerušení trestního stíhání, postoupení věci jinému orgánu (např. k projednání přestupku), zastavení trestního stíhání z důvodu neprokázání, že se skutek stal, popř. že ho spáchala konkrétní osoba, pachatel zemřel apod., či odklonění od standartního trestního řízení v podobě např. podmíněného zastavení trestního stíhání nebo narovnání (viz níže).

 
 

Řízení před soudem

Po podání obžaloby (předpoklad pro řízení před soudem) státním zástupcem na návrh policejního orgánu již soud z vlastní iniciativy nařídí hlavní líčení. V hlavním líčení se rozhoduje o hlavní otázce trestního řízení, o vině obžalovaného a o trestu, popřípadě i o ochranném opatření a o náhradě škody zpravidla za možné účasti veřejnosti. Počátkem hlavního líčení se rozumí sdělení věci, jež bude projednávána, zjištění, zda se dostavily všechny předvolané či vyrozuměné osoby, přednesení obžaloby, zjištění, zda poškozený navrhuje uložení povinnosti obžalovanému k náhradě škody apod. Dalším krokem je samotné dokazování, kdy soud provádí důkazy v podobě výslechů obžalovaného, svědků a znalců, čtení protokolů dřívějších výpovědí, předkládání posudků zpráv, dalších listin a věcných důkazů k prokázání viny obžalovaného. Na závěr hlavního líčení se přednáší závěrečné řeči poškozeného, státního zástupce a obžalovaného. Poté již následuje samotné rozhodnutí soudu, kdy soud může rozhodnout rozsudkem o vině a trestu, zastavit trestní stíhání, přerušit trestní stíhání, podmíněně zastavit trestní stíhání či schválit narovnání.

Proti rozhodnutí soudu (prvního stupně) lze poté podat řádný opravný prostředek k nejbližšímu nadřízenému soudu. Toto řádné opravné řízení se koná za předpokladu, že je rozhodnutí soudu prvního stupně napadeno odvoláním, které může podat obžalovaný, státní zástupce a další oprávněné osoby.

Podáním odvolání přechází řízení do dalšího stadia řízení. Odvolací soud zpravidla rozhodne o odvolání tak, že mu buď vyhoví nebo jej zamítne. Úkolem řízení o opravných prostředcích je přezkoumat na základě podaného opravného prostředku předcházející řízení i vlastní rozhodnutí, jak po stránce skutkové, tak po stránce právní.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu (druhého stupně) je následně možné za zákonem stanovených podmínek podat dovolání. Jedná se o kvalifikovaný mimořádný opravný prostředek. Dovolání může sepsat a za odsouzeného podat pouze advokát.

Vykonávací řízení

Závěrečným stadiem trestního řízení je vykonávací řízení. Jeho úkolem je uskutečnit výkon obsahu rozhodnutí vydaný soudem či orgány činnými v trestním řízení, zejména o výkon trestu nebo ochranného opatření (např. trest odnětí svobody). Rozhodnutí vykonává, případně jeho výkon nařizuje ten orgán, který rozhodnutí učinil a vydal.

Odklony

Podmíněné zastavení trestního stíhání

Podmíněným zastavením trestního stíhání se rozumí prozatímní rozhodnutí v trestním řízení. Dočasnost je charakterizována stanovením zkušební doby a vázanost na splnění určitých podmínek a povinností uložených obviněnému.

Tento institut se využívá, jestliže vzhledem k okolnostem případu a osobě obviněného je zřejmé, že v případě odsuzujícího rozsudku by byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a s největší pravděpodobností by se obviněný ve zkušební době osvědčil. Je proto do značné míry zbytečné provádět celé trestní řízení, když jeho účelu lze dosáhnout podstatně jednodušším způsobem.

Rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání lze vydat za splnění určitých podmínek. První podmínkou je, že se jedná o řízení o přečinu tzn. o všech nedbalostních trestných činech a úmyslných trestných činech s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Druhou podmínkou je souhlas obviněného a jeho doznání k činu. Další podmínkou je nahrazení škody obviněným, pokud byla činem způsobena nebo uzavření dohody o náhradě škody s poškozeným, případně vydání bezdůvodného obohacení činem získaného. Konečně poslední podmínkou je, že vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

V souvislosti s využitím tohoto institutu lze, pokud je to odůvodněno povahou a závažností přečinu, okolnostmi spáchání či poměry obviněného, uložit povinnost kromě výše uvedeného, aby se během zkušební doby zdržel určité činnosti, ohledně které se obviněný dopustil přečinu, nebo složit na účet soudu či v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. V takovém případě může zkušební doba trvat až pět let. Tohoto institutu může po splnění výše zmíněných zákonných podmínek s předchozím souhlasem obviněného využít soud a v přípravném řízení i státní zástupce. V rozhodnutí poté musí být uvedena zkušební doba, po kterou se podmíněně trestní stíhání zastavuje. Tato zkušební doba činí od šesti měsíců do dvou, respektive do pěti let.

Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil veškeré jemu uložené povinnosti, nahradil způsobenou škodu a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne orgán, který trestní stíhání v prvním stupni podmíněně zastavil, že se osvědčil. Ovšem v případě, že obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, bude se v jeho trestním stíhání pokračovat. Zcela výjimečně může být zkušební doba prodloužena o další rok.

Narovnání

Narovnání má především přispět k řešení konfliktu mezi pachatelem a poškozeným ve společenských vztazích. Účelem je, aby obviněný odčinil veškeré škodlivé následky, které svým protiprávním jednáním způsobil, kdy tento zájem na náhradě převyšuje veřejný zájem na potrestání pachatele. Trestní represe je poté obsažena v tom, že obviněnému se uloží další povinnost k majetkovému plnění nad rámec výše škody, přičemž toto plnění následně slouží pro obecně prospěšné účely.

Rozhodnutí o narovnání lze vydat za splnění zákonem stanovených podmínek. První podmínkou je, že se jedná o řízení o přečinu tzn. o všech nedbalostních trestných činech a úmyslných trestných činech s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Druhou podmínkou je souhlas obviněného i poškozeného. Třetí podmínkou je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě. Čtvrtou podmínkou je úhrada škody způsobené trestným činem poškozenému, popřípadě jiný způsob odčinění újmy vzniklé trestným činem nebo vydání bezdůvodného obohacení činem získaného. Pátou podmínkou je povinnost obviněného složit na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti přečinu. Závěrečnou podmínkou je, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům lze považovat takový způsob vyřízení věci za dostačující.


Hledáte-li kvalitní právní služby advokátní kanceláře (advokáta) v Olomouci a Olomouckém kraji, tak využijte tento - kontakt.
 
2018 © Provozováno službou Internet123Mediatel spol. s r.o. a katalogem ZlatéStránky.cz.