V tomto článku se zaměříme na to, co je považováno za nepřiměřený výchovný prostředek a jak je to se zákazem tělesného trestání dětí. Nejvyšší správní soud právě potvrdil, že jakýkoliv tělesný trest vůči dítěti zasahuje do jeho lidské důstojnosti a považuje se za nedovolený. Článek vysvětluje, jak se toto pravidlo opírá o zákon o sociálně-právní ochraně dětí i mezinárodní úmluvy. Najdete zde odpovědi na otázky rodičů, co je teď zákonem zakázáno a jaké následky může postihnutí mít.
Péče o dítě a tělesné trestání dětí
V českém právu má rodič široké pravomoci k výchově dítěte, ale je na něj kladen vysoký požadavek ohledu na jeho důstojnost. Nově platí (od 1. 1. 2026), že tělesné trestání dětí vždy lidskou důstojnost dítěte porušuje. § 858 občanský zákoník doslova uvádí, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v mimo jiné v péči o dítě bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření.
I když nás občanský zákoník přímo nezakazoval dřív všechny fyzické tresty, už teď se bere, že jakékoliv udeření dítěte do zadku nebo podobný postup důstojnost dítěte nevyhnutelně poruší.
Zákaz tělesného trestání v zákoně
Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se rodič dopustí přestupku, pokud vůči dítěti použije nepřiměřený výchovný prostředek. Jak nově potvrdil Nejvyšší správní soud, zákon obsahuje přísný limit – zákon říká, že rodič může použít jen přiměřený výchovný prostředek. A každý tělesný trest je podle stávajícího právního výkladu nepřiměřený, protože nutně zasahuje do lidské důstojnosti dítěte.
Co to znamená v praxi? Ani kdyby rodič vzal nejlítostnější úmysl, zákon mu nedovolí dítě udeřit, plácat vařečkou, nebo ponižovat jiným způsobem. Jakékoliv tělesné trestání dětí je považováno za zásahem do důstojnosti dítěte, přestože zákon nepoužívá slovo „fyzický trest“ explicitně. I české soudy přitom vycházejí z toho, že jakýkoliv úder do těla dítěte je ponižující a porušuje čl. 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Jinými slovy, rodič se v takovém případě minimálně dopouští přestupku.
Přitom se nehodnotí, jestli třeba šlo o lehké plácnutí, nebo vařečku, ani jestli dítě něco provádělo. Nejvyšší správní soud (NSS) se zabýval případem, kde konstatoval, že není rozdíl mezi vařečkou či obracečkou. V obou případech je to fyzický trest, a tedy nepřípustný. Soud shledal, že k vyloučení odpovědnosti za přestupek není potřeba zjišťovat detaily (náraz, intenzitu, okolnosti), pokud jde o jakýkoliv fyzický trest. Proto i několik lehkých úderů vařečkou stačilo k tomu, aby úřad vyhodnotil jednání matky jako přestupek (což soudy potvrdily).
Tělesné trestání jako nepřiměřený výchovný prostředek
Příklad z NSS projednával tělesné trestání dětí jako nepřiměřený výchovný prostředek. Matka opakovaně bouchala svého syna vařečkou do zadku, aby ho ukáznila. Podle soudu se jednalo o opakovaný fyzický trest, který dítě zasáhl v jeho důstojnosti. Úřady proto matku obvinily z přestupku a uložily jí napomenutí a povinnost uhradit poplatek (1 000 Kč). Krajský soud i NSS pak uvedly, že situace splňuje skutkovou podstatu přestupku bez ohledu na to, jak „malý“ trest byl – protože tělesný trest je v základě zakázaný. Důležitý je tedy už samotný fakt fyzického trestu – dítě bylo opakovaně zasaženo.
Navíc může klesnout důvěryhodnost rodiče před úřady či soudy. Rodiče by měli pamatovat i na to, že i když svůj záměr považujete za „výchovný zásah“, zákon fyzické trestání dětí hodnotí jinak. Proto je lepší řešit kázeň dítěte jinými metodami (vyzkoušejte například trpělivou komunikaci nebo dočasné omezení zábavy), a v případě pochybností si nechte poradit od odborníka.
Novela občanského zákoníku
V roce 2024 byla schválena novela občanského zákoníku, která od 1. 1. 2026 ustanovuje přísnější pravidla o výchově. Občanský zákoník tak explicitně zakotvuje, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká každý tělesný trest či jiné ponižující opatření. Nově tedy není pochyb, že zákon nevykonává implicitní povolení tělesného trestání dětí. naopak udržuje, že rodiče smí použít pouze takový výchovný prostředek, který NEZASAHUJE do důstojnosti dítěte. Tuto změnu lze vnímat jako důležitou prevenci: i přes to, že soudní praxe už tělesné tresty v zásadě nepřipouštěla, zákonodárce nyní sděluje jasně – žádná forma úderu na dítě není legální. Pro rodiče je důležité vědět, že nová právní úprava nepřidává postihy, ale spíše objasňuje, co bylo dříve implicitní.
Závěr
Stručně řečeno, jestliže uvažujete o výchovném opatření v podobě tělesného trestání dětí, mějte na paměti, že právní hranice jsou velmi striktní. Naopak jsou podporovány verbální metody, pozitivní motivace nebo dohody. Pokud máte pochybnosti, doporučujeme obrátit se na odborníka – poradíme vám, jak vycouvat z nebezpečných zkratů.
Nečekejte až do sporu! Čím dříve s námi proberete své otázky, tím lépe pro vás i vaše dítě. Zlepšit rodinné poměry lze běžně úpravou dohody rodičů či mediací, a pokud by bylo potřeba, zajistíme i právní kroky u soudu. Svěřte nám své starosti – jsme připraveni vám pomoci na základě dlouholeté zkušenosti v oblasti rodinného a správního práva.
