Občanský zákoník stanoví, že: „Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.“ Se slovem „rozvod“ se tady nepočítá.
Manželský svazek ovšem ne vždy obstojí problémům, které s sebou život přináší. Manželé, nebo jeden z manželů, se proto rozhodne tento nefungující svazek ukončit rozvodem.
V tomto článku se dočtete, co vše rozvod obnáší a jak jej nejlépe zvládnout.
Dle posledních statistik Českého statistického úřadu z roku 2017 se k rozvodu uchyluje 47 % párů. Tedy rozvodovost u nás má i nadále rostoucí tendence, neboť v roce 2016 se k řešení jejich vztahu rozvodem rozhodlo 45 % párů. Pokud patříte mezi ty, kteří taktéž zvažují rozvod manželství, ať už z jakéhokoli důvodu, zde je pár informací k tomu, co je třeba vědět dle platného českého práva.
Rozvod manželství upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). A to ve své části druhé pod názvem „Rodinné právo“ v dílu pátém nazvaném „Zánik manželství“.
Procesní stránka rozvodu je poté upravena v samostatném procesním předpise, v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, v hlavě V.
V současné době existují dvě možnosti, a to tzv. rozvod smluvený (dohodou) dle ust. § 757 občanského zákoníku a tzv. rozvod nesmluvený dle § 755 občanského zákoníku.
K sepsání návrhu na rozvodu, ať už zvolíte variantu smluveného nebo nesmluveného rozvodu, budete potřebovat zejména oddací list a rodné listy dětí. Ať už se jedná o zletilé či nezletilé děti.
Tato varianta je pro manžele, kteří chtějí ukončit své manželství rozvodem, nejen nejméně stresující, ale také nejrychlejší cestou.
V případě smluveného rozvodu se nezjišťují příčiny rozvratu manželství, tedy kdo, co v manželství tomu druhému provedl nebo čí je to vina, že vztah dospěl do fáze rozvodu. Řízení tedy není prodlužováno dokazováním, kdo rozvod manželství zapříčinil.
V případě smluveného rozvodu jde tedy o to, že oba dva manželé se shodnou, že jejich vztah je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácen, vylučují možnost obnovy soužití. Podmínkou tedy je, že oba dva manželé s rozvodem manželství souhlasí.
Další v zákoně vymezené podmínky pro to, aby mohlo být manželství rozvedeno nespornou variantou, jsou taxativně vymezené v ust. § 757 občanského zákoníku:
Tato dohoda by měla obsahovat ujednání manželů, rodičů, o tom, komu budou do doby do a po rozvodu manželství svěřeny nezletilé děti do péče (pro rozvod je klíčová). Možností je několik:
Ohledně péče o dítě viz příslušné pojednání – Péče o dítě.
V neposlední řadě nesmí chybět ujednání o výživném pro nezletilé děti, kdy povinnost hradit každý měsíc výživné mají oba rodiče si navzájem nebo jen jeden z rodičů. Pozor na výši výživného, kdy výše výživného by měla být přiměřená s ohledem na příjmy a majetkové poměry rodičů. Ohledně výživného viz příslušné pojednání – Výživné. Ohledně výše výživného existuje doporučující tabulka vydaná Ministerstvem spravedlnosti – viz tento odkaz.
Při uzavírání dohody je třeba myslet na to, že dohoda o úpravu poměrů k nezletilým dětem musí být především v nejlepším zájmu nezletilých dětí. Dále musí být oběma rodiči podepsána, kdy úřední ověření podpisů není ze zákona třeba, ovšem není na újmu.
Tato dohoda slouží k rozdělení majetku, který je ve společném jmění manželů (SJM). Tzn. určuje komu z manželů připadne dům či byt, kdo převezme dluhy. Například v podobě např. hypotečního úvěru či spotřebitelské půjčky. Dále, kdo si, co ponechá z movitých věcí, jako je auto, kolo, elektronika atd. Obsahem je i řešení tzv. vnosů (z výlučného majetku některého z manželů do SJM). A taktéž investic (naopak ze SJM do výlučného majetku některého z manželů).
V dohodě je vhodné vypřádat i bydlení po rozvodu, tedy který z manželů a do kdy opustí rodinnou domácnost, v případě, že ji ještě neopustil. V takovém případě dále také bývá obsaženo ujednání o tom, do kdy je takovýto manžel povinen provést ohlášení změny trvalého pobytu.
V neposlední řadě se také řeší tzv. vypořádací podíl, v případě, kdy „hromádky“ manželů v dohodě stanovené aktivy (majetek) a pasivy (dluhy) nejsou stejné. Vypořádací podíl však v dohodě nemusí být vůbec řešen.
Závěrem je třeba zmínit, že v dohodě může být ujednání taktéž o výživném pro rozvedeného manžela (manžel nebo manželka).
Tato varianta je poměrně časově, a především psychicky více náročná.
K rozvodu nesmluvenému se uchylují často páry, které nesplňují některé z podmínek pro rozvod smluvený. A to, kdy buďto jeden z manželů nesouhlasí s rozvodem nebo manželé nejsou schopni se dohodnout na úpravě poměrů k nezletilým dětem, kdy mnohdy celá dohoda ztroskotá na otázce výše výživného pro nezl. děti. Anebo také manželé nejsou schopni dojít konsenzu ohledně rozdělení společného majetku.
V těchto případech je třeba jít cestou nesmluveného rozvodu, který skýtá především tu nevýhodu, že jde o rozvod se zjišťováním rozvratu manželství. Z tohoto důvodu může být řízení o rozvod časově a psychicky náročné pro jednotlivé účastníky.
V případě nesmluveného rozvodu je potřeba taktéž (jako v případě smluveného rozvodu) upravit poměr k nezletilým dětem a otázku výživného. A to, kdy často dochází k velkým konfliktům, zejména když oba dva rodiče usilují o co největší podíl péče nebo když jeden z rodičů nechce platit adekvátní výživné a snaží se zastírat své výdělky. Ohledně péče o dítě viz příslušné pojednání – Péče o dítě. Ohledně výživného viz příslušné pojednání – Výživné.
SJM
Pokud se týká vypořádání SJM, tak v případě nesmluveného rozvodu je tuto otázku třeba řešit samostatně, buďto písemnou dohodu manželů, nebo samostatným návrhem k soudu (žaloba). A to v případě, kdy se manželů nemohou na obsahu dohody shodnout.
Návrh na vypořádání společného jmění manželů se podává k příslušnému soudu, který rozhodoval o rozvodu a lze jej podat až po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Avšak nejpozději do 3 let, jinak se uplatní vyvratitelná právní domněnka, uvedená v ust. § 741 občanského zákoníku. Ohledně vypořádání SJM viz příslušné pojednání – Vypořádání společného jmění.
Za tento návrh na vypořádání SJM je třeba uhradit soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, kdy výše poplatku se zvyšuje v závislosti na počtu nemovitostí či obchodních závodů či jeho organizačních složek, jenž spadají do SJM.
Rozvodové řízení je tzv. návrhové řízení, tedy zahajuje se podáním návrhu na rozvod manželství u příslušného okresního soudu.
Zásadní je, že pokud je řešena otázka poměrů nezletilého dítěte, tak od roku 2026 jsou řízení o rozvod manželství a řízení o úpravě poměrů spojeny.
Příslušnost soudu se určuje dle ust. § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění. Dle posledního společného bydliště manželů v ČR, za podmínky, že alespoň jeden z manželů i nadále bydlí v obvodu toho soudu. Pokud je ale řešena i otázka poměrů nezletilého dítěte, tak je soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště.
Přílohu návrhu na rozvod manželství tvoří kopie oddacího listu a rodných listů dětí. V případě smluveného rozvodu i úředně ověřená dohoda o úpravě majetkových poměrů a dohoda o úpravě poměrů k nezletilým dětem.
Jednou z důležitých otázek je zajisté i otázka týkající se povinných soudních poplatků za jednotlivé návrhy vážící se k rozvodu manželství. Poplatek, který je třeba uhradit, je poplatek za návrh soudu o rozvod manželství, v případě smluveného ve výši 2.000 Kč a v případě nesmluveného ve výši 5.000 Kč.
Na úplný závěr je třeba uvést, že účast u soudního jednání ohledně rozvodu manželství je nutná, ledaže jde o smluvený rozvod nebo nesmluvený rozvod, kde oba účastníci písemně prohlásí existenci tzv. kvalifikovaného rozvratu manželství, a jednání je účasten advokát.
1x týdně formou EMAILU
Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.
Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!
PŘIHLASTE SE k odběru:
Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce / Váš právník z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.