Obhájce

Obsah

Právo na obhajobu zahrnuje právo každého hájit se sám prostředky a způsobem dle vlastního uvážení a také právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu jeho obhajoby. Jedná se o jedno z nejdůležitějších práv obviněného, jelikož mu umožňuje využít právní pomoci od osoby s právním vzděláním a praxí, díky čemuž zvýší svoji šanci na úspěšnou obhajobu.

Obhájce

Osoba obhájce

Obhájce je právním zástupcem osoby, proti které se trestní řízení vede. Jeho úkolem je poskytnout této osobě všestrannou právní pomoc. Právní pomoc poskytuje tak, aby byla ve prospěch obviněného využita všechna práva a prostředky obhajoby. Snaží se dosáhnout toho, aby obviněný nebyl na svých právech zkrácen pro neznalost právního řádu.

Obhájce je subjektem trestního řízení. Jako takový má vliv na průběh řízení, jenž uskutečňuje prostřednictvím oprávnění přiznaných mu zákonem. V trestním řízení vystupuje jménem obviněného a jedná na základě jeho pokynů či s jeho souhlasem. Obhájce se od pokynů obviněného může odchýlit pouze v takovém případě, kdy je pokyn v rozporu se zákonem o advokacii či stavovskými předpisy. V určitých zvláštních případech může jednat i proti vůli obviněného. A to tehdy, když je zbaven nebo omezen ve svéprávnosti dle ust. § 41 odst. 4 trestního řádu.

Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát, který se však může nechat pro jednotlivé úkony zastoupit jiným advokátem na základě substituce. Dále se může nechat zastoupit též advokátním koncipientem. S výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem.

V některých případech má obviněný dokonce povinnost mít obhájce – jde o případy tzv. nutné obhajoby (k tomu podrobněji níže).

Práva a povinnosti obhájce

Jak je již naznačováno ve výše uvedeném, obhájce plní v trestním řízení klíčovou roli. Obhájce zajišťuje, aby byly náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného mohou zbavit viny nebo jeho vinu zmírňovat a přispívá ke správnému objasnění a rozhodnutí věci. Veškerou svoji činnost, kterou obhájce v trestním řízení koná, musí vyvíjet v jeho prospěch. Obhájce je povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně.

Trestní řád v ust. § 41 uvádí některá konkrétní práva a povinnosti obhájce, mezi které patří například právo zúčastnit se všech úkonů, kterých se může účastnit obviněný, dále podávat ve věci návrhy, žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisu či se účastnit vyšetřovacích úkonů a mluvit s obviněným.

Vznik a zánik obhajoby

Obhájce může být ustanoven soudem či státním zástupcem v případech stanovených zákonem nebo zvolen přímo obviněným. Zánik právního zastoupení zaniká typicky skončením trestního řízení, pokud v konkrétním případě není dohodnuto nebo stanoveno jinak. I v takovém případě obhájce může podat jménem oprávněného dovolání nebo se zúčastnit řízení v jeho věci Nejvyššího soudu, popř. podat žádost o milost či o doklad výkonu trestu.

Vztah obviněného a zvoleného obhájce se řídí smlouvou, kterou mezi sebou tyto dva subjekty uzavřou. Právo zvolit si obhájce je jedno ze základních práv obviněného, proto i v případě, že je mu obhájce již ustanoven, může si zvolit jiného.

Obhájce se ustanoví tehdy, jedná-li se o řízení, ve kterém jej obviněný mít musí a ani v dodatečné lhůtě si jej nezvolí. Případy, kdy obviněný musí mít obhájce jsou případy tzv. nutné obhajoby.

Nutná obhajoba

Důvody nutné obhajoby jsou stanoveny výslovně v trestním řádu. Účelem je snaha dosáhnout efektivnější ochrany práv a povinností v případech, kdy je to z nějakých důvodů obtížnější či se jedná o řízení, jehož předmětem je podezření ze spáchání závažnějšího trestného činu. Jedná se o důvody, které jsou dány buď přímo osobou obviněného a jeho možnostem vykonávat svoji obhajobu nebo k samotnému předmětu řízení.

V řízeních, které splňují některý z důvodů nutné obhajoby, si obviněný tedy musí zvolit svého obhájce. Pro připomenutí, pokud si jej obviněný nezvolí ani v dodateční lhůtě, bude mu neprodleně ustanoven.

Již v přípravném trestním řízení musí mít obviněný obhájce, jestliže to soud nebo v přípravném řízení státní zástupce považují za nutné. Tak tomu bude zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit. Bez dalšího musí mít obviněný již v přípravném řízení obhájce:

  • je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu (ust. § 116 odst. 2 trestního řádu),    
  • je-li jeho svéprávnost omezena, nebo
  • jde-li o řízení proti uprchlému,
  • koná-li se trestní řízení o trestném činu, za který dle zákona hrozí trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let.

Avšak zákon stanoví i další případy, ve kterých musí mít obviněný obhájce, netýkají se ale přípravného řízení.

Vzdání se obhájce

Zákon od 1. 1. 2012 umožňuje obviněnému vzdát se obhájce i v některých případech nutné obhajoby podle ust. § 36b odst. 1 trestního řádu. Vzdání se obhájce musí být provedeno buď písemně nebo ústně do protokolu u orgánu činného v trestním řízení, který konkrétní řízení vede. Přesto je k tomuto nutná přítomnost obhájce a předchozí porada s ním.

Obviněný si vzdání se obhájce může rozmyslet a vzít zpět. Spolu s tímto zpětvzetím si může obviněný obhájce znovu zvolit, pokud tak ale neučiní, bude mu neprodleně ustanoven. Poté se obhájce již znovu vzdát nemůže.

Důležité je pamatovat na to, že úkony provedené po dobu, po kterou obviněný nebyl zastupován obhájcem, se opakovat nemusí. Obviněný by si měl tudíž možnost vzdání se obhájce dobře rozmyslet a nedělat ukvapené závěry.

Právo na bezplatnou obhajobu

V souvislosti s obhajobou obviněného velmi často zajímá, zda má právo na pomoc obhájce bezplatně či za sníženou odměnu. K přiznání tohoto nároku musí být splněny kumulativně dvě podmínky:

  • obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby,
  • je-li to třeba k ochraně práv obviněného.

Právo na bezplatnou obhajobu může být přiznáno na návrh podaný obviněným nebo i bez návrhu. Obviněný za tímto účelem musí osvědčit, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby. Pokud ze shromážděných důkazů vyplyne, že jsou shora uvedené podmínky splněny, rozhodne o nároku předseda senátu, popř. v přípravném řízení na návrh státního zástupce rozhodne soudce. V důsledku tohoto pravomocného rozhodnutí bude obviněnému neprodleně ustanoven obhájce. Předseda senátu o návrhu rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustná stížnost. Náklady v těchto případech zcela nebo zčásti hradí stát.

Závěr

Právní pomoc advokáta v trestním řízení potřebuje nejen obviněný, ale též poškozený. Poškozenému advokát (v postavení tzv. zmocněnce) pomáhá domoci se svého nároku na náhradu škody způsobené trestným činem. Jestliže i Vy jste se dostali do jedné z těchto situací, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.

Právní úpravu obhájce je možné najít v trestním řádu.

Související odkazy:

Trestní právo

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE