Konkurenční doložka

Obsah

Konkurenční doložka je smluvním ujednáním pracovního práva, v důsledku kterého je zaměstnanec omezen ve výkonu určitého druhu výdělečné činnosti, a to v době po skončení zaměstnání. Jedná se o účinný právní nástroj zaměstnavatele, který představuje prevenci proti nechtěnému šíření informací ke konkurenci.

Právní úprava konkurenční doložky je obsažena v § 310 a § 311 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Vedle toho stanoví zákoník práce určitá omezení podnikání a výkonu výdělečné činnosti v § 303 odst. 4 a § 304 zákoníku práce, která se však vztahují k činnosti zaměstnance po dobu trvání jeho zaměstnání, nikoliv k době po jeho skončení.

Konkurenční doložka

Obecně ke konkurenční doložce

Konkurenční doložka představuje závazek, jehož obsahem je povinnost zaměstnance po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdržet se výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Na druhé straně zde stojí závazek zaměstnavatele, jehož obsahem je povinnost poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.

Smlouva musí být uzavřeno písemně. Stejně tak je písemná forma stanovena pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď. Nedostatek předepsané formy má za následek absolutní neplatnost.

Účelem konkurenční doložky je především ochrana informací, které by mohli v důsledku přechodu zaměstnance k jinému zaměstnavateli, uniknout ke konkurenci. Doložka poskytuje zaměstnavateli preventivní ochranu jeho informací a know-how, za kterou má vždy povinnost poskytnout zaměstnanci shora uvedené peněžité vyrovnání. Následkem absence sjednání peněžitého vyrovnání by byla neplatnost, a to absolutní. Omezení zaměstnance totiž představuje zásah do práva na svobodnou volbu povolání, tudíž není možné omezit jej bez adekvátního finančního protiplnění. 

Aby se předešlo nadužívání stanoví zákoník práce v § 311 odst. 2 zákoníku práce omezení co do zaměstnance, se kterým lze doložku sjednat. Dle tohoto ustanovení lze dohodu uzavřít jen jestliže to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti po skončení zaměstnání by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Smluvní pokuta

Zákoník práce umožňuje sjednat si smluvní pokutu pro případ porušení konkurenční doložky. V případě, že zaměstnanec poruší svoji povinnost nevykonávat určenou výdělečnou činnost, bude povinen zaměstnavateli zaplatit částku ve výši určené ujednáním o smluvní pokutě, která musí být přiměřená povaze a významu konkrétně sjednané konkurenční doložky.

Přiměřenost se bude posuzovat dle povahy celého případu, tedy též dle poměrů zaměstnance a zaměstnavatele. Rovněž musí být výše smluvní pokuty přiměřená k výši plnění, jež zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel.

Zaplacením smluvní pokuty zanikne závazek zaměstnance z konkurenční doložky.

Zánik konkurenční doložky

Jak plyne ze shora uvedeného, konkurenční doložka může být sjednána nejdéle na dobu 1 roku. Po uplynutí této, nebo sjednané kratší doby, závazky plynoucí z konkurenční doložky zanikají.

Dále může konkurenční doložka zaniknout v důsledku jednostranných právních jednáních každé ze smluvních stran, a to odstoupením zaměstnavatele či zaměstnance a výpovědi dané zaměstnancem.

Výpověď konkurenční doložky  

Zaměstnanci vzniká právo vypovědět závazek plynoucí z konkurenční doložky, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání do 15 dnů po jeho splatnosti. Právní účinky zániku konkurenční doložky zaniknou prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Splatnost vyrovnání si mohou smluvní strany sjednat libovolně, pokud tak však neučiní je peněžité varování splatné měsíčně dozadu, k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, za něž náleží.

Odstoupení z konkurenční doložky

Co se týče odstoupení z konkurenční doložky, tak to může zaměstnavatel učinit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Odstoupení po skončení pracovního poměru by bylo neplatným právním jednáním. Zaměstnanec může rovněž od konkurenční doložky odstoupit, není však omezen dobou, po kterou tak může učinit.

Důvody, ze kterých je možné doložku vypovědět, nejsou zákoníkem práce stanoveny. Užije se proto obecné úpravy odstoupení, jež je obsažena v zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Krom toho si mohou strany sjednat, z jakých důvodů bude možné z konkurenční doložky odstoupit. Dlouhou dobu převládal názor, že není možné sjednat si právo na odstoupení bez udání důvodu. Ústavní soud však svém nálezu ze dne ze dne 21. května 2021 (sp. zn. II. ÚS 1889/1) toto označil za nepřístupné s tím, že je třeba vždy zkoumat eventuální svévoli či zneužití práva zaměstnavatele. V důsledku toho je tudíž možné, aby si smluví strany sjednaly možnost odstoupení bez udání důvodu.

Nepřípustnost konkurenční doložky

V § 311 zákoníku práce je stanoven zákaz sjednání konkurenční doložky s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a s pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb.

Zákaz vedlejší výdělečné činnosti

Oproti konkurenční doložce, která omezuje zaměstnance ve volbě povolání po skončení jeho dosavadního zaměstnání, odlišujeme zákaz vedlejší činnosti dle § 304 zákoníku práce, která jej omezuje do jeho skončení.

Toto ustanovení opravňuje zaměstnance k výkonu jiné výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, pouze s výslovným souhlasem zaměstnavatele v písemné formě. To platí jen pro zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu.

V § 303 odst. 4 zákoníku práce je dále stanoveno právo podnikat jen s předchozí písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni zaměstnanci uvedení v § 303 odst. 1 zákoníku práce.  Jedná se o zaměstnance správních úřadů, Policie ČR, České národní banky, územně samosprávných celků apod. V případě zájmu si můžete přečíst celé ustanovení § 303 zákoníku práce.

Shora uvedená omezení se nevztahují na výkon na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Závěr

Související odkazy:

Pracovní právo

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE