V souvislosti s plněním závazku jakož i s poskytováním jistých druhů služeb bývá nezřídka spojena nutnost vzdát se minimálně na přechodnou dobu faktické kontroly nad vlastními věcmi. Může jít o situace, kdy si necháte opravit rozbitou věc. Případně navštívíte divadlo či restauraci nebo se vydáte na dovolenou a objednáte si ubytování v hotelu. Jaká práva máte v případě vzniku škody na Vašich věcech se dočtete v tomto článku. Soustředíme se konkrétně na práva spojená se škodami na věcech převzatých a vnesených.
Škoda na převzatých a vnesených věcech
Níže samostatně pojednáme o 1) škodě na převzaté věci a 2) škodě na vnesené věci.
Škoda na převzaté věci
Právní úprava škody na převzaté věci míří na situace, kdy je s plněním závazku spojena nutnost převzít věc od druhé smluvní strany. Například pokud má být provedena úprava oděvu je zapotřebí, aby objednatel odevzdal oděv krejčímu, který na něm provede smluvenou úpravu. Ustanovení § 2944 občanského zákoníku pro tento případ stanoví poněkud přísnou odpovědnost přebírajícího. Stanoví, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. Přebírající se tedy zprostí povinnosti nahradit škodu tehdy, pokud škoda vznikla v důsledku skryté vady materiálu převzaté věci. A to aniž by přebírající takovou vadu mohl předvídat a při plnění závazku tomu uzpůsobit své kroky.
Škoda na vnesené věci
Odpovědnost za škodu na vnesené věci postihuje dle zákonných ustanovení pravidelné provozovatele ubytovacích služeb. Nejde tedy o případy, kdy někdo poskytne ubytování nahodile (např. ubytování známého v případě aktuální potřeby). Naopak dopadat bude na hotely, ubytovny či osoby nabízející dlouhodobě možnost ubytování přes internetové portály.
Provozovatelé ubytování odpovídají za věci, které ubytovaný vnese do prostor vyhrazených k ubytování. Případně těch věcí, které do těchto prostor vnesl pro ubytovaného někdo jiný (např. personál hotelu apod.). Stejně odpovědný bude ubytovatel, pokud za tímto účelem věci ubytovaného převzal – věci tedy ještě nebyly do prostoru pro ubytování dodány, avšak ubytovatel je na jiném místě převzal, aby je tam vnesl.
Provozovatel se může své povinnosti k náhradě škody na převzaté věci zprostit pouze za podmínek stanovených zákonem. První podmínka je obdobná jako u škody na převzaté věci. Provozovatel tedy musí prokázat, že by ke škodě na věci došlo i jinak, tj. nezávisle na vnesení věci do prostoru určeného k ubytování. Dále se provozovatel zprostí povinnosti nahradit škodu, pokud tuto způsobila osoba, která ubytovaného z jeho vůle provází. Půjde např. o rodinného příslušníka, kolegu ze zaměstnání v případě pracovní cesty nebo jinou osobu, která si společně s poškozeným objednala ubytování a následně škodu na věci způsobila – ať už úmyslně či svou neopatrností. Jiné důvody zproštění odpovědnosti provozovatel ubytování nepřicházejí v úvahu, když zákon postihuje odchylná ujednání pod sankcí zdánlivosti, což znamená, že k nim nebude vůbec přihlíženo.
Provozovatel ubytování nemá povinnost hradit škodu na vozidlech, ani na věcech ponechaných ve vozidlech. Stejně tak není povinen hradit škody na živých zvířatech, pakliže je nepřevzal do úschovy.
Rozsah a uplatnění škody
Rozsah náhrady škody není bezbřehý, ale zákon upravuje jeho limit. Tímto limitem je stonásobek ceny ubytování za jeden den. Smyslem limitace rozsahu náhrady škody pravděpodobně je ochrana provozovatele ubytování před neopatrným jednáním ubytovaných, kteří by vnesly do prostoru k ubytování bez rozumného důvodu věci mimořádně vysoké hodnoty, které by zpravidla podléhali vyššímu stupni zabezpečení. Zákon však naopak pamatuje i na situace, kdy se zmíněný limit nepoužije. Tak tomu bude v případě, kdy provozovatel převezme věc do úschovy nebo ji odmítne převzít do úschovy v rozporu se zákonem, anebo pokud škodu způsobí on sám, případně osoba, která pro něho v provozu pracuje.
Při uplatňování škody na vnesené věci je třeba být mimořádně obezřetný, neboť právo na náhradu škody musí být uplatněno včas. V opačném případě může ubytovatel namítnout opožděnost a soud jej nepřizná. Ubytovaný má škodu uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, kdy se o škodě dozvěděl. Nejedná se tedy nutně o tentýž den, kdy škoda vznikla. Jestliže však škoda vznikla za okolností vylučujících limit rozsahu náhrady škody (při úschově, nezákonném odepření úschovy či způsobení škody ubytovatelem nebo jeho pracovníkem), pak ubytovatel nemá právo vznést námitku opožděnosti.