Věcná břemena slouží k efektivnímu využití cizí věci, když v rámci služebnosti je vlastník věci povinen něco strpět nebo se něčeho zdržet ve prospěch jiné osoby. Naopak reálná břemena ukládají vlastníkovi věci něco dát nebo něco konat ve prospěch jiného. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl spočívá v aktivním, resp. pasivním chováním vlastníka věci. V historii byla typickou služebností povinnost vlastníka studny strpět čerpání vody jeho souseda. Typickým reálným břemenem byla povinnost pečovat o obecního býka.
Základní rozdělení reálných břemen
Obecně můžeme věcná břemena rozdělit na služebnosti a reálná břemena. Občanský zákoník vymezuje reálná břemena jako jeden z typů věcných břemen v občanském zákoníku v ustanoveních § 1303-1308. Jak již bylo zmíněno v předchozích článcích, právní úprava služebností v mnohém koresponduje s právní úpravou reálných břemen.
Vznik reálného břemene
V otázce vzniku reálného břemena je právní úprava opět velice podobná služebnostem. Reálné břemeno proto lze nabýt zákonem stanovenými způsoby, kterými lze nabýt služebnost. Z povahy věci vyplývá, že reálné břemeno může vzniknout na základě:
- právního jednání (např. uzavření smlouvy),
- pořízení pro případ smrti (např. závěť),
- rozhodnutí soudu (např. při rozdělení spoluvlastnictví),
- ze zákona.
V případě nabytí na základě právního jednání však reálné břemeno vzniká až zápisem do veřejného seznamu. Pokud tedy reálné břemeno vzniká za pomoci uzavření smlouvy, vznikne až zápisem do veřejného seznamu.
Rozsah reálného břemene
Definici reálných břemen nalezneme konkrétně v ustanovení § 1303 odst. 1 občanského zákoníku dle něhož je věc zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Reálné břemeno tedy spočívá v určitém konání dlužníka. Věc může být zatížena reálným břemenem pouze pokud ji lze zapsat do veřejného seznamu. Takovým seznamem nemusí být nutně pouze katastr nemovitostí, ale také například letecký či patentový rejstřík a dále rejstřík ochranných známek. Současně platí pravidlo, že jedním reálným břemenem lze zatížit i několik věcí.
Dělení reálných břemen a jejich druhy
Reálná břemena můžeme dělit na taková, která jsou ku prospěchu osoby. Oproti nim stojí ty, které jsou ku prospěchu věci. Byť v zákoně nenalezneme přesný výčet reálných břemen, lze je z povahy institutu vyvodit. Typickým příkladem reálného břemena je stavební plat v případě práva stavby. Stavební plat totiž v souladu s ustanovením § 1247 občanského zákoníku může být sjednán v opakujících se dávkách. Dalším příkladem je výměnek dle ustanovení § 2707 a násl. občanského zákoníku. Ten se použije v případech, kdy si vlastník nemovité věci v souvislosti s jejím převodem vymiňuje požitky z věci sloužící k zaopatření.
Stavební plat
Občanský zákoník vymezuje právo stavby jako reálné břemeno v případě, kdy bylo právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala se úplata v opětujících se dávkách jakožto stavební plat. Podstatné taktéž je, že se nepřihlíží k ujednání, podle něhož změna výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události s výjimkou ujednání o závislosti výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz (inflace). Stavební plat představuje opakovaná plnění poskytovaná stavebníkem ve prospěch vlastníka pozemku, jde o jakýsi ekvivalent nájemného. Peněžní plnění na stavební plat může být vyjádřen i fixní peněžní částkou.
Výměnek
Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Není-li stanoveno nebo ujednáno jinak, rozhoduje pro obsah práv výměnkáře místní zvyklost. Vzhledem k tomu, že se jedná o smíšený závazkový vztah, použijí se na smlouvu o výměnku také ustanovení o právech, z nichž se výměnek skládá, zejména o služebnosti bytu nebo o důchodu (podle obsahu právního jednání, kterým byl výměnek zřízen).
Povaha reálných břemen
Vzhledem k povaze reálných břemen lze vyvodit jejich více zavazující charakter, než je tomu u služebností. Tím důvodem je právě nutnost něco konat, ne pouze trpět. Z toho důvodu v ustanovení § 1304 občanského zákoníku nalezneme podmínky odkoupení reálného břemena. Pokud je tedy sjednáno časově neomezené reálné břemeno, pak může být sjednáno pouze jako vykupitelné. Zároveň již během sjednávání podmínek fungování reálného břemena musí mít obě strany již sjednaný konkrétní způsob takového odkupu. V souladu s ustanovením § 614 občanského zákoníku se právo na odkoupení reálného břemene nepromlčuje.
Opakované plnění reálného břemene
V případě neplnění povinného z reálného břemene nastupuje podpůrně ustanovení § 1306 občanského zákoníku. Pokud se tak povinný chce zprostit povinnosti hradit sjednané plnění například tím, že předmět převede do vlastnictví třetí osoby, může oprávněný z věcného břemene požadovat plnění jak od původního vlastníka věci, tak od nového. To posiluje právní postavení oprávněného. Oprávněný však plnění může požadovat pouze z věci zatížené reálným břemenem.
Složení jistoty k zajištění reálného břemene
Zákon dále klade povinnost vlastníka věci zdržet se jednání, které by věc zhoršilo k újmě osoby oprávněné z věcného břemene. Byť tedy z povahy vlastnického práva plyne možnost libovolně v rámci mezí zákona nakládat se svým majetkem, vlastník věci musí respektovat při svém jednání reálné břemeno váznoucí na věci. Pokud však vlastník přesto svým jednáním zapříčiní nedostatečné plnění reálného břemene, je povinen složit jistotu, z níž se případně oprávněný z reálného břemene uspokojí. Zákon nepřikazuje vlastníkovi vzniklou situaci řešit pouze složením jistoty. Může například zřídit zástavní právo či zajistit ručení třetí osoby.
Zánik reálných břemene
Co se týče zániku reálných břemen, užije se na ně právní úprava o zániku služebností. Reálná břemena proto zanikají zejména:
- dohodou zúčastněných subjektů, přičemž je zatíženou věcí věc zapisovaná do veřejného seznamu, proto je třeba výmazu z tohoto seznamu,
- uplynutím doby, jestliže bylo omezeno na dobu,
- splněním rozvazovací podmínky, bylo-li takto podmíněno,
- vzdáním se reálného břemene ze strany oprávněného,
- smrtí oprávněného v případě osobních reálných břemen, nevztahuje-li se na dědice,
- vykoupením u časově neomezeného reálného břemene,
- splněním u reálného břemene spočívajícího v jednorázovém plnění.
