Prohlášení za nezvěstného a za mrtvého

Obsah

999+ osvědčených právních rad a tipů, které Vám zaručeně ušetří ČAS a PENÍZE!

1x týdně formou EMAILU

Díky těmto právním radám a tipům utečete mnoha velkým problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru zavčas:

V naší praxi jsme se taktéž setkali s případem, kdy se stalo, že nějaká osoba „zmizela“, tj. opustila své bydliště a nikdo nevěděl, kde se nachází. Přičemž neexistovaly důvody pochybovat o tom, že je tato osoba stále naživu. V praxi se může jednat o „zmizení“ bez vůle této osoby (při tragické události), či z její vůle (s cílem vyhnout se trestnímu stíhání). Jakým způsobem je možné prohlásit takovou osobu za nezvěstnou? Může se osoba prohlášená za nezvěstnou nějak bránit? Dále si něco povíme o prohlášení za nezvěstného a prohlášení za mrtvého.

Prohlášení za nezvěstného a za mrtvého

Prohlášení za nezvěstného

Prohlášení za nezvěstného je prostředek pro zjednodušení situace osob, které v době zmizení člověka byly v právních vztazích s nezvěstným. Případně do nich i posléze vstoupily a k platnosti či účinnosti právních jednání by za normálních okolností potřebovaly součinnost nezvěstného, kterou není s ohledem na jeho nepřítomnost možné zajistit.

V souladu s § 66 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, v platném znění, může za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje.

Předpoklady prohlášení za nezvěstného jsou tedy dle § 66 (1) plná svéprávnost a (2) nezvěstnost, resp. naplnění jejích zákonem vymezených předpokladů. Z uvedeného ustanovení dále vyplývá, že zákonem vymezené předpoklady jsou:

a)nezvěstný se nevyskytuje ve svém bydlišti,
b)nejsou žádné zprávy o nezvěstném,
c)není známo, kde se nezvěstný zdržuje.

Zahájení řízení o prohlášení za nezvěstného

Řízení o prohlášení za nezvěstného je řízení výlučně návrhové. K podání návrhu na zahájení řízení o prohlášení za nezvěstného jsou oprávněny všechny osoby, které na tomto prohlášení mají právní zájem. Může se tak jednat o manžela, osobu blízkou, spoluvlastníka, zaměstnavatele. Ale i o další osoby, které jsou účastníky právních vztahů s nezvěstným.

Soud nejdříve posoudí právní zájem navrhovatele. Poté zhodnotí, zda jsou dány předpoklady prohlášení za nezvěstného. A pokud ano, jmenuje pohřešovanému procesního opatrovníka a vyzve pohřešovaného vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem, aby se do tří měsíců soudu nebo určené osobě přihlásil. A jiné osoby, aby podaly soudu, opatrovníku, příp. jinému zástupci zprávu o pohřešovaném.

Pokud soud dospěje k závěru, že je zájem osvědčen a současně k závěru, že osoba je opravdu nezvěstný, rozhodne o prohlášení člověka za nezvěstného. V případě, pokud se zjistí, že je tato osoba naživu, pozbývá takovéto prohlášení účinků.

Účinky prohlášení za nezvěstného

V souvislosti se záležitostmi nepřítomného, které je třeba spravovat i po jeho zmizení, můžeme mluvit o dvou typech právních jednání. Jednání, která by činil samostatně nezvěstný, kdyby nebyl nepřítomen, a jednání, která vyžadují participaci nezvěstného ve formě souhlasu, přivolení, hlasování či obdobného konání.

V případě, kdy je třeba, aby člověk jednal, spojuje s touto potřebou zákon obvykle účinky v podobě nepřihlížení k právnímu jednání. Příp. jeho neplatnosti či neúčinnosti. To znamená, že se ze zákona nebude trvat na hlasu této osoby. A to proto, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům či zablokování jednání.

Zánik účinků prohlášení za nezvěstného

Jak je již uvedeno výše, hlavním účelem institutu prohlášení za nezvěstného je vyvolat hmotněprávní účinky upravené v § 67. Tj. nepřihlížení k nutnosti souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu či jiného konání nezvěstného při posuzování platnosti či účinnosti právního jednání, které by jinak bylo pro platnost či účinnost takového právního jednání nezbytné.

V průběhu času mohou nastat různé situace, za kterých již není nutné ani vhodné, aby prohlášení nadále vyvolávalo popsané účinky. Proto zákon stanoví skutečnosti, které vedou k pozbytí účinků prohlášení.

První souvisí s návratem nepřítomného, resp. s informací o jeho životě a pobytu. V okamžiku návratu nezvěstného dojde ze zákona k zániku účinků prohlášení za nezvěstného, aniž by k tomu bylo třeba zvláštního rozhodnutí soudu.

Druhá se zajištěním správy majetku nezvěstného. Jedná se o situaci, kdy se zjistí, že nezvěstný ustavil správce svého majetku před svým zmizením. A proto není třeba, aby byla osoba prohlášena za nezvěstnou.

Třetí souvisí s jeho smrtí. Smrt člověka logicky způsobuje zánik účinků prohlášení nezvěstnosti. Neboť právní osobnost nezvěstného přestala existovat a právní vztahy, jichž byl nezvěstný účasten, se vypořádají dle zákonných ustanovení upravujících následky smrti.

Námitka neplatnosti a neúčinnosti nezvěstného

Po návratu může člověk prohlášený za nezvěstného zjistit, že bez jeho souhlasu došlo k významným zásahům do jeho záležitostí. Může se osoba, která byla prohlášena za nezvěstnou domáhat neplatnosti či neúčinnosti takového souhlasu?

Odpověď je jednoduchá, nemůže.  Není možné, aby člověk prohlášený za nezvěstného namítal neplatnost nebo neúčinnost právního jednání, k němuž došlo za účinků prohlášení podle § 67, s odůvodněním, že se při nich nevyžadoval projev jeho vůle. V případě, pokud došlo ke vzniku nějaké škody, může se osoba maximálně domáhat náhrady této škody.

Prohlášení za mrtvého u člověka prohlášeného za nezvěstného

Na institut prohlášení za nezvěstného podle § 66 je navázáno řízení o prohlášení za mrtvého.

Osobu prohlášenou za nezvěstnou lze za mrtvou prohlásit nejdříve po pěti letech od prohlášení za nezvěstného.

Současně je třeba, aby zde byly vážné pochybnosti o tom, že je tato osoba ještě naživu – zohlednit bude třeba věk pohřešovaného v době, kdy zmizel, jeho známý zdravotní stav, i když samotné naplnění podmínek pro prohlášení za nezvěstného (odchod z bydliště, nepodání zprávy a absence údaje o tom, kde se zdržuje) ve spojení s dobou nutnou k možnosti prohlásit nezvěstného za mrtvého je možno považovat za dostatečné okolnosti vyvolávající pochybnost o tom, zda je nezvěstný ještě živ.

Prohlásit za mrtvého lze opět pouze na návrh. V rámci řízení bude soud v první řadě zjišťovat, zda je možné určit „den, který nezvěstný zřejmě nepřežil“. Pokud takový den nezjistí, měl by určit den smrti tak, že půjde o poslední den výše uvedených pěti let.

Závěr

V tomto článku jsme Vám popsali prohlášení člověka za nezvěstného, a následně za mrtvého.  Život však přináší mnoho různých nástrah a situací, které není možné předvídat. Proto je vhodné se vždy obrátit na odborníka, který Vám poradí, jak postupovat, aby bylo vše tak jak má. Proto neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.

Související odkazy:

Picture of David Pytela

David Pytela

vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

Zajímá Vás více?

Zjistěte více informací o naší advokátní kanceláři. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit, jaké poskytujeme právní služby a kolika a kterým klientům jsme pomohli (včetně Statutárního města Olomouc) aj.:

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE