Darovací smlouva je jedna z nejčastějších smluv, kterou naše advokátní kancelář pro své klienty připravuje. Mnoho z nich se však při první osobní schůzce u nás v advokátní kanceláři dozví nové informace. Informace do této doby ani z daleka netušili. Po zjištění nových informací se pak rychle snaží učinit rozhodnutí, kterého následně mohou litovat. Proto Vám přinášíme tento článek, kde Vám zkusíme přiblížit tento institut.
Obecně k institutu darování – darovací smlouva
Podstatou darování je převedení vlastnického práva k věci, a to bezúplatně.
Ust. § 2055 ObčZ stanoví: „Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.“
Darování tak vychází z reálného převedení vlastnického práva k věci a předání daru dárcem a jeho převzetí obdarovaným. To je vyjádřeno slovy: dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci a obdarovaný dar přijímá.
Slib daru
Jestliže však jedna ze stran dá druhé jen slib, že v budoucnu daruje určitou věc, aniž by byla uzavřena např. smlouva o smlouvě budoucí, tento slib darování stranu, která jej dala, nezavazuje k budoucímu uzavření darovací smlouvy a k darování – darovací smlouva.
Ust. § 2056 stanoví: „Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru.“
Ten kdo slib daru přijme a v dobré víře učiní některé opatření, která mají s očekávaným darem souvislost. Avšak musí být pro případ, že k darování nedojde, mít právo, aby mu dárce byl povinen uhradit náklady, které mu v této souvislosti vznikly. Ten, je povinen hradit druhé straně účelně vynaložené náklady spojené s očekáváním daru, pokud je však druhá strana vynaložila též v dobré víře. Účelně vynaloženými náklady v tomto smyslu mohou být např. cestovní náklady, které ten, kdo dar očekává, vynaloží na cestu k tomu, kdo slíbil darovat, v době, kterou k uzavření darovací smlouvy dárce stanovil. Může se jednat i o náklady, které byly např. vynaloženy k zajištění ustájení zvířete, jestliže jedna strana slíbila zvíře darovat.
Náležitosti darovací smlouvy
Kromě obecných náležitostí jako jsou osobní údaje stran a konkretizace darované věci, je třeba při darování věci zapsané do veřejného seznamu smlouvu v písemné formě. Darovací smlouva je tedy formální a je třeba dbát na dodržení povinných náležitostí. Tutéž formu vyžaduje taktéž situace, kdy nedojde k přímo k odevzdání věci, ale má k tomuto dojít až v budoucnu.
Ust. § 2057 odst. 1 ObčZ stanoví: „Při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.“
Ust. § 2057 odst. 2 ObčZ stanoví: „Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.“
Rozsah předmětu darovací smlouvy
Dárce může darovat obdarovanému buď jednu věc či všechen svůj majetek. Nicméně se musí jednat pouze o to, co v době uzavření darovací smlouvy vlastní. Ohledně majetku, co má teprve dárce nabýt, tzn. majetku budoucího, může obdarovaný požadovat pouze polovina budoucího majetku.
Ust. § 2058 odst. 1 ObčZ stanoví: „Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.“
Občanský zákoník taktéž připouští, aby předmětem daru byly i věci, které dárce ještě nevlastní. Darovací smlouva v tomto případě působí do budoucna. Tyto věci však mohou být předmětem daru jen za předpokladu, že se v darovací smlouvě dárce zaváže takovou věc do svého vlastnictví získat. Může se jednat o situaci, kdy se dárce rozhodne darovat všechny své poštovní známky. A to ty, které má ve své sbírce, a to včetně známky, kterou ještě nevlastní, ale chystá se ji na následné aukci získat.
Ust. § 2058 odst. 2 ObčZ stanoví: „Darování věci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věc nabýt.“
Identifikaci nemovité věci jakožto předmětu darovací smlouvy je možné najít v rámci nahlížení do katastru nemovitostí.
Odstoupení od darovací smlouvy
Jestliže se dárce poté, co uzavře s obdarovaným darovací smlouvu, vinou změny okolností dostane do situace, že by nebyl schopen se živit či plnit vyživovací povinnost, může od darovací smlouvy odstoupit. Důležité tedy je, kdy byla darovací smlouva uzavřena. Možnost odstoupit od smlouvy je však dána jen pro případ, že ještě nedošlo k odevzdání daru. Případně že bylo plněno jen částečně.
Darovací smlouva a odvolání daru pro nouzi a nevděk
Odvolání daru pro nouzi
Po darování může nastat situace, kdy dárce upadne do nouze a nemůže zajistit nutnou výživu sebe nebo osoby, ke které má vyživovací povinnost (zejména nezletilé dítě). V takovém případě může dárce odvolat dar a požadovat buďto vrácení věci nebo úhradu jeho obvyklé ceny. Ovšem pouze v té výši, v jaké se mu nedostává výživy, tedy odvolat dar pro nouzi.
Toto oprávnění má dvě omezení:
- obdarovaný tuto povinnost nemá, pokud je taktéž v nouzi
- obdarovaný tuto povinnost nemá, pokud si dárce stav nouze přivodil sám úmyslně nebo z hrubé nedbalosti
Ust. § 2068 odst. 1 ObčZ stanoví: „Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.“
Odvolání daru pro nevděk
Pokud se po darování obdarovaný vůči dárci (nebo osobě dárci blízké) chová tak, že zjevně porušuje dobré mravy, tak může od darovací smlouvy odstoupit pro nevděk. Dobré mravy nejsou právem jakkoliv definovány. V hrubých rysech by se daly přirovnat k morálním standardům společnosti. Dárce může požadovat vrácení věci nebo úhradu jeho obvyklé ceny.
Ust. § 2072 odst. 1 ObčZ stanoví: „Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.“
Odvolat dar pro nevděk lze ovšem pouze do jednoho roku od doby, kdy se dárce o chování obdarovaného dozvěděl.
Ust. § 2075 ObčZ stanoví: „Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.“
Více k odvolání daru na: https://akpytela.cz/odvolani-daru-pro-nouzi-a-odvolani-daru-pro-nevdek/
Shrnutí – darovací smlouva
Našim klientům, a tedy v mnoha případech budoucím dárcům, při každé schůzce, klademe na srdce, aby měli darování opravdu promyšlené. A měli za to, že se jedná o správný krok. Dle výše uvedeného je zřejmé, že budoucí spory mezi dárcem a obdarovaným sice mají východisko například v podobě odvolání daru. Nicméně vztahy mezi těmito dvěma účastníky mohou být nenávratně poškozeny.
V případě, že máte zájem či další otázky ohledně darovaní, zajisté nás kontaktujte či si zarezervujte schůzku prostřednictvím on-line formuláře dostupného na https://akpytela.cz/pravni-sluzby-online/.
Zároveň Vás zveme na webové stránky naší advokátní kanceláře, kde každý týden uvádíme nové články. Články, které se týkají novinek v oblastí práva, viz. https://akpytela.cz/clanky/.
