Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o realitním zprostředkování, v němž posílila ochranu klientů realitních zprostředkovatelů. O tomto návrhu jsme Vás již informovali v jednom z předešlých článků. V tomto článku Vás dále seznámíme i s dalšími náležitostmi, které návrh zavádí. Co tedy zákon o realitním zprostředkování přináší?
Návrh zákon o realitním zprostředkování
Hlavním cílem návrhu bylo stanovení podmínek pro poskytování realitního zprostředkování a přiblížení těchto podmínek do podoby v ostatních státech Evropské unie.
Realitní zprostředkování bude poskytováno na základě písemné realitní smlouvy. Jestliže taková smlouva bude na dobu neurčitou, výpovědní doba může činit maximálně jeden měsíc. Co se týče výhradního zprostředkování, kdy nelze nabízet nemovitost přes jinou realitní kancelář nebo si sám obstarat prodej či pronájem, může se dohodnout se spotřebitelem nejdéle na dobu šesti měsíců.
U případných zájemců o nabízenou nemovitost, ať už se například jedná o koupi nebo pronájem bytových či nebytových prostor, bude mít, jak stanovuje návrh zákona o realitním zprostředkování, zprostředkovatel povinnost poskytnout veškeré informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovité věci vyplývající z veřejných seznamů, které brání jejímu převodu nebo užívání.
Typickým případem omezení vlastnického práva u nemovitosti je např. zástavní právo, kdy informace o ní je snadno zjistitelná z katastru nemovitostí. Makléř přesto bude mít povinnost zájemcům tento poznatek sdělit, včetně dalších informací, které má přirozeně vzhledem ke své způsobilosti vědět.
Pro případ újmy způsobenou činností realitního makléře spotřebiteli je jeho povinností být po celou dobu pojištěn. Limit pojistného plnění je nejméně ve výši 1.750.000,- Kč na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši 3.500.000,- Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.
Zákon o realitním zprostředkování a úschova peněž
Předmětem velké diskuze je tzv. úschova peněžních prostředků u realitních kanceláří, kterou jinak běžně poskytují například banky, advokáti nebo notáři. Schválený návrh sice říká, že realitní kanceláře také mohou poskytnout úschovu, ale nesmí ji ze zákona nabízet.
Značnou nevýhodou uložení peněž do úschovy u realitní kanceláře může být nevyužívání separátních (oddělených) účtů a fakt, že realitní zprostředkovatelé mají k těmto účtům plná dispoziční práva. Výsledkem je, že peníze klientů budou „na jedné hromadě“ a zprostředkovatelé s nimi mohou nekontrolovatelně nakládat.
V nejhorším případě může nastat situace, kdy realitní kancelář skončí v insolvenci nebo exekučním řízení a povinné pojištění obsažené v předkládaném návrhu nepokrývá úschovu těchto peněžních prostředků. Proto je stále bezpečnější variantou uschovat své peníze u advokátů, notářů či bank. Například každá advokátní úschova musí být prováděna na k tomu zvlášť zřízeném účtu a povinně se hlásí bance a České advokátní komoře.
Závěr
Schválený návrh (zákon o realitním zprostředkování) nyní míří k projednání do Senátu, přičemž plánovaná účinnost stanovená na 1.1.2020 bude muset být opět odložena. I nadále budeme průběh přijímání tohoto zákona sledovat a informovat Vás o dalším vývoji. Návrh zákona o realitním zprostředkování přináší podstatné novinky do oblasti prodeje nemovitostí prostřednictvím realitních kanceláří a makléřů.
