Věcné břemeno – co se skrývá pod tímto pojmem?

Obsah

Věcné břemeno je soukromoprávní pojem, který zastřešuje dvě kategorie věcných práv: služebnosti a reálná břemena. Přestože se jedná o práva v praxi velmi častá, obsah těchto práv a rozdíly mezi nimi nejsou laikovi často známá.

Věcná břemena spadají do kategorie tzv. limitovaných věcných práv. Limitovaná věcná práva jsou práva, která existují vždy v mezích vlastnického práva, tzn., že svému nositeli poskytují vždy méně oprávnění než samotné vlastnické právo vlastníka. V zákoně jako takovém však na termín „limitovaných věcných práv“ nenarazíte. Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen občanský zákoník) používá termínu „věcná práva k věci cizí“, což je poněkud nepřesné označení, neboť věcné břemeno může vznikat i k věci vlastní.

Věcné břemeno

Rozdíly mezi služebností a reálnými břemeny

Ačkoliv občanský zákoník v § 1257 an. služebnosti a reálná břemena upravuje pod společným souhrnným označením věcná břemena, jsou mezi nimi značné rozdíly. Zde jsou tři hlavní aspekty, ve kterých se dvě jmenovaná práva liší:

  1. Funkce
  2. Obsah práva
  3. Zatížená věc

Z hlediska funkce je služebnost právem užívacím, proto se v praxi služebnost často označuje jako věcné břemeno užívání. Reálné břemeno plní zpravidla funkci zajišťovací.

Obsahem práva služebnosti je povinnost vlastníka věci něco trpět nebo se něčeho zdržet, tzn. má pasivní povinnost. Oproti tomu obsahem reálného břemene je povinnost vlastníka věci něco konat či poskytnout, tzn. aktivní povinnost. Pro představu, typickou pasivní povinností ze služebnosti je povinnost vlastníka pozemku trpět užívání cesty přes něj vedoucí, typickou aktivní povinností uloženou reálným břemenem je povinnost poskytovat oprávněnému peníze nebo jiné plnění zpravidla v důsledku uzavřené darovací smlouvy na nemovitost.

Identifikaci nemovitosti najdete v rámci Nahlížení do katastru nemovitostí.

Třetím zásadním rozdílem je věc, na které může příslušné věcné břemeno vzniknout. Zatímco služebnost může vzniknout na všech věcech, reálným břemenem mohou být zatíženy pouze věci evidované ve veřejném seznamu. Veřejným seznamem je například katastr nemovitostí, tudíž věcí způsobilou k zatížení je nemovitost v něm evidovaná.

Věcné břemeno: služebnost

Služebnost postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že mu ukládá nějakou pasivní povinnost, která je buď trvalá nebo opakovaná – jednorázový výkon není dovolen. Příkladem trvalé služebnosti je např. povinnost zdržet se zbourání společné opěrné zdi. Příkladem opakované je právo čerpat vodu ze sousedovy studny nebo právo užívat cesty přes sousedův pozemek.

Jestliže máte v úmyslu zřídit služebnost, máte několik možností, jak tak učinit. Podle § 1260 občanského zákoníku lze uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti – zde je nutné dávat pozor na povahu zatížené věci, neboť podle té se bude řídit forma smlouvy. To je dáno z toho důvodu, že zatížit služebností nemovitou věc zapsanou v katastru nemovitostí lze jen zápisem do něj, tzn. musí být splněny požadavky katastrálního zákona. Možné je také zřídit služebnost jednostranným prohlášením. Služebnost může vzniknout ale i nezávisle na vůli oprávněného a povinného. A to rozhodnutím orgánu veřejné moci, zákonem, lze jej také zahrnout do pořízení pro případ smrti nebo nabýt vydržením.

Služebnost pozemková a osobní

Služebnost se dále dělí na pozemkovou či osobní. Rozlišujícím kritériem je to, k čemu se oprávnění ze služebnosti váže. U pozemkové služebnosti je oprávnění ze služebnosti spojeno s vlastnickým právem k určité věci, tzn. oprávněným ze služebnosti je každý vlastník určité věci a v důsledku převodu vlastnického práva k věci přechází i oprávnění ze služebnosti. Příkladem je služebnost práva na vodu podle § 1272 občanského zákoníku, kdy platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Oprávněný je v tomto případě tedy určen vlastnictvím k sousednímu pozemku, který přístup k vodě zpravidla nemá.

Osobní služebnost spočívá v tom, že právo slouží jen výhradně určité konkrétní osobě, jak fyzické, tak právnické. Smrtí nebo zánikem oprávněné osoby služebnost tedy nepřechází, ale zaniká. Lze uvést příklad, kdy vlastník bytu zřídí služebnost v podobě užívacího práva bytu svému bratrovi. Vlastník tuto služebnost zřizuje nezávisle na jeho vlastnictví k nějaké věci a kdyby bratr zemřel, na nikoho dalšího by právo služebnosti nepřešlo, ale zaniklo by.

Věcné břemeno: reálné břemeno

Reálné břemeno zakládá aktivní povinnost, jejímiž typickými rysy je dočasnost a vykupitelnost. To je další rozdíl oproti služebnosti, která bývá zpravidla sjednávána na neurčito. V čem spočívá vykupitelnost? Jde o to, že pokud by časové období, na které bylo reálné břemeno sjednáno, chtěl někdo zkrátit, vyplatí oprávněnému příslušnou částku, aby nepřišel o to, co mu po právu náleží.

Typickým příkladem reálného břemena je tzv. výměnek, což představuje povinnost poskytovat oprávněnému peníze či jiné plnění.  Upraven je výslovně jako relativní majetkové právo v § 2707 an. občanského zákoníku, je však možné jej sjednat i v podobě reálného břemena.

Výměnek je poměrně rozšířeným pojmem, co si pod ním ale představit? Pro představu lze uvést typickou situaci, kdy rodiče v důchodovém věku darovací smlouvu převedou vlastnické právo k pozemku, jehož součástí je stavba, na svého syna. Obdarovaný syn se po zápisu jeho práva do katastru nemovitostí stává vlastníkem pozemku. Protože rodiče v tomto domě ale žijí a chtějí v něm i dožít, sjednají si zřízení reálného břemena. Obsahem tohoto ujednání bude povinnost syna trpět jejich užívání domu do jejich smrti a současně povinnost jim přispívat na živobytí určitou částkou nebo třeba povinnost poskytovat jim určitou péči. Jestliže by byla smlouva uzavřena bez povinnosti platit příspěvek, bude povinnost uložená synovi jen pasivní, tudíž se bude jednat o služebnost.

Věcné břemeno v praxi

Nejčastěji sjednávaným věcným břemenem je užívací služebnost stavby či pozemku. Smlouva nese zpravidla označení jako smlouva o zřízení věcného břemene a tento pojem užívá i katastr nemovitostí ve svém elektronickém formuláři návrhu na vklad. Přestože se pod pojem věcného břemena dle občanského zákoníku zahrnují dvě práva, jsou mezi nimi zásadními rozdíly.  Je tedy důležité si odchylky mezi nimi uvědomovat a terminologii v tomto ohledu důsledně rozlišovat. Se sjednáním smlouvy o zřízení věcného břemene Vám rádi pomůžeme i my, neváhejte a obraťte se na nás!

Závěr

Související odkazy

Nemovitosti

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE