Povinnost zřízení věcného břemene. Ano i taková povinnost existuje! Jedná se o věcné břemeno s veřejnoprávním prvkem, zřizované ve prospěch provozovatele sítě veřejné infrastruktury (kanalizace, vodovody, energetické či jiné vedení), které se oproti klasickým „sousedským“ věcným břemenům liší zejména v existenci veřejného zájmu, který přesahuje osobní zájmy oprávněného a povinného.
Kdy je povinnost zřízení věcného břemene?
Povinnost zřídit takovéto věcné břemeno upravují zvláštní zákony, kterým je např. energetický zákon či zákon o elektronických komunikacích, který zakotvuje pro provozovatele povinnost v první řadě pokusit se zřídit věcné břemeno smluvně.
Může však nastat situace, kdy věcné břemeno není možné sjednat smluvně, protože vlastník nemovitosti není znám, určen, nebo je prokazatelně nedosažitelný či nečinný.
Poté nastupuje řešení pomocí správního řízení o zřízení věcného břemene, jenž se zahajuje na návrh, a to u příslušného vyvlastňovacího úřadu, kterým je úřad, na jehož území se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká. Takovýmto úřadem je typicky v menších obcích obecní úřad nebo ve větších magistrát.
Stát v rámci výkonu vlastnického práva zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Zákonná věcná břemena se nepromlčí
Věcná břemena s veřejnoprávním prvkem jsou instituty svého druhu, které vznikají ze zákona, ve veřejném zájmu a nemohou být promlčena, jak je tomu naopak v případě věcného břemene smluvního zřízeného dle občanského zákoníku.
Dle judikatury se však na věcná břemena s veřejnoprávním prvkem vztahuje i ustanovení občanského zákoníku, které přikazuje osobě oprávněné z věcného břemena (tj. provozovateli sítě) nést náklady za zachování a opravy věcného břemene.
Nárok vlastníka na kompenzaci (povinnost zřízení věcného břemene)
Za zatížení nemovitosti věcným břemenem vlastníku náleží náhrada. Tato náhrada se v prvé řadě sjednává dohodou stran ve smlouvě o zřízení věcného břemene. Pokud však věcné břemeno vzniklo rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu, je výše náhrady určena autoritativně ve vyvlastňovacím řízení.
Co se týká však náhrad za již existující věcná břemena, o jejichž existenci vlastník dosud např. netušil, je situace poněkud komplikovanější, neboť stát náhradu většinou nepřiznává. Na tuto náhradu se totiž vztahuje promlčecí lhůta, a dle dřívějších předpisů bylo třeba nárok na náhradu uplatnit do tří měsíců (resp. šesti měsíců u telekomunikačních sítí).
Povinnost zřízení věcného břemene v rámci energetického zákona
Dle ust. § 25 odst. 9 energetického zákona má vlastník nebo uživatel nemovitosti také nárok na jednorázovou přiměřenou náhradu v případě, že mu vznikla újma na majetku, nebo pokud byl omezen v obvyklém užívání majetku. Toto právo musí být uplatněno ve lhůtě dvou let ode dne, kdy k omezení došlo, jinak právo na náhradu zanikne.
Kompenzace v případě vyvlastnění?
Dle § 10 zákona o vyvlastnění vlastníku nemovitosti přísluší náhrada, ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství nebo ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, vždy podle skutečného stavu ke dni podání žádosti o vyvlastnění. Přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení/znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Mimo tyto uvedené náhrady náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání apod. A to ty, které vyvlastňovaný účelně vynaloží v důsledku vyvlastnění.
Náhrada je stanovena dle zákona o oceňování majetku platného v době rozhodování o vyvlastnění.
Bez ohledu na výše stanovené však vyvlastněnému vždy bude svědčit právo nechat soudně přezkoumat stanovenou cenu za vyvlastnění. Povinnost zřízení věcného břemene tedy není bez protiplnění.
