Dne 12. března 2020 došlo usnesením vlády k vyhlášení nouzového stavu. Následně vláda dalšími opatřeními zakázala pořádat kulturní, sportovní a další akce. Rovněž omezila provoz stravovacích služeb, posiloven a dalších zábavních zařízení. Újmu lidí řeší náhrada škody způsobená koronavirem.
Těmito krizovými opatřeními došlo k nemalému zásahu do podnikání množství fyzických i právnických osob, kdy např. restaurace nemohly v provozovnách obsluhovat zákazníky. Okruh všech zasažených osob však lze jen velmi stěží vyjmenovat.
Kde je upravena náhrada škody způsobená koronavirem?
Krizový zákon, jímž se vláda na počátku epidemie řídila (od 12. do 24. března), pamatuje právě na tyto dotčené osoby v podobě možnosti nároku na náhrady škody způsobené právě přijatými krizovými opatřeními. Na základě tohoto zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými dle tohoto zákona.
Předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody (náhrada škody způsobená koronavirem) jsou obecně tři, a to vyhlášení krizového opatření, vznik škody, příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.
Dle krizového zákona je zde dána objektivní odpovědnost státu. Pro řádné uplatnění nároku není nutné prokazovat zavinění ze strany státu.
Stát se může odpovědnosti za náhradu škody ( Náhrada škody způsobená koronaviremzprostit pouze v případě, kdy prokáže, že si poškozený způsobil škodu sám.
Výši škody bude muset dotčená osoba prokazovat prostřednictvím dokumentů prokazujících ekonomickou ztrátu, elektronickou komunikací apod.
Otázkou zůstává, zda bude v rámci odškodňování zahrnuta pouze skutečná škoda nebo i ušlý zisk. Zákon zde hovoří obecně o škodě, přičemž do té bývá standardně zahrnut i ušlý zisk.
Kde se uplatňuje náhrada škody způsobená koronavirem?
Žádost o náhradu škody se podává u orgánu, který vydal konkrétní restriktivní opatření. Lze očekávat, že státní orgány nebudou při vyřizování žádostí tento nárok akceptovat a budou se proti nárokům dotčených osob bránit. Pokud by žádosti o náhradu škody nebylo vyhověno, může dotčená osoba svůj nepřiznaný nárok uplatnit u soudu.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že škodu (náhrada škody způsobená koronavirem) je nutné uplatnit do šesti měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Jak je konstatováno výše, krizová opatření byla vyhlášena na počátku března, přičemž lze jen doporučit počítat šestiměsíční lhůtu od zavedení opatření. Dotčeným osobám proto v tuto chvíli zbývají pro uplatnění náhrady škody dle krizového zákona již pouze necelé dva měsíce.
Jestliže však nebude nárok v této lhůtě uplatněn, bez dalšího zaniká. Soudy v případě soudního sporu automaticky přihlédnou k tomu, že prekluzivní šestiměsíční lhůta již uběhla.
Odlišná situace ohledně náhrady škody nastává v době od 24. března, kdy došlo k vydávání ochranných opatření Ministerstvem zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoli dle krizového zákona. Od tohoto data lze pravděpodobně uplatnit obecný postup dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Závěr
Uplatnili jste již nárok na náhradu škody vůči státu i Vy?
Aktuální vydaná opatření jsou uveřejněna na stránkách Vlády.
