Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele nazývaný jako home office nabízený zaměstnavateli býval vítaným benefitem u řady zaměstnanců. Současná doba pandemická z něj udělala naprosto standardní způsob výkonu práce. Nicméně tento výkon práce z home office přináší jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance celou řadu úskalí, které současná právní úprava nikterak neřeší (více zde). Aktuální zákoník práce tento pojem nezná a taktéž vůbec neupravuje jeho podmínky.
Z důvodu absence právní úpravy home office v aktuálně platném zákoníku práce je nutné tuto formu výkonu práce a jeho další podmínky vždy dohodnout mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Z dosavadní praxe lze však vypozorovat, že samotná dohoda neřeší řadu problematických otázek, které z velké většiny vyvstaly až nyní. K těm nejzásadnějším patří například:
- problematika náhrady nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce v rámci home office
- aspekty související s vlivem home office na duševní zdraví zaměstnanců
- nemožnost jednostranného nařízení ze strany zaměstnavatele
- prokazování náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli
Nejen tyto nejzásadnější skutečnosti úzce související s home office má vyřešit návrh novely zákoníku práce.
Dohoda o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (home office)
Novela má výslovně umožnit nejčastěji využívanou možnost v podobě dohody zaměstnavatele a zaměstnance na výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. V souladu s trendem dnešní doby a její jednodušší upravování na míru neklade novela požadavek na písemnou formu. Při ukončení dohody bude nutné dodržet výpovědní dobu v délce 14 dnů, jež by měla zaměstnanci poskytnout dostatek času na přizpůsobení svého osobního života do režimu pravidelného docházení na pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl být oprávněn tuto výpovědní dobu zkrátit na 48 hodin, jestliže zaměstnanec porušuje při práci na home office povinnosti vztahující se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem či opakovaně.
Otázka sjednání úhrady nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele
Dle jedné ze stěžejních zásad zákoníku práce jakožto závislé práce je skutečnost, že výkon práce je prováděn na náklady zaměstnavatele. Tato zásada není ani výkonem práce na home office nikterak dotčena. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce z domova. Za tyto náklady lze považovat jednak např. běžné opotřebování vlastních zařízení a jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance (počítač, monitor). Dále další výdaje, jež zaměstnanci prokazatelně vzniknou v souvislosti s takovým výkonem práce (zvýšená spotřeba elektřiny, topení, internet).
Z těchto důvodů je jedním z cílů novely zjednodušení administrativní zátěže související s prokazováním skutečných výdajů. Novela by proto měla výslovně stanovit, že náklady spojené s komunikací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a které s výkonem práce bezprostředně souvisí, mohou být na základě dohody hrazeny zaměstnanci paušální částkou. Rovněž by mělo být výslovně stanoveno, že zaměstnavatel povinnost k hrazení nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce z home office nemá v případě, kdy zaměstnanec vykonává práci z home office výjimečně a v případě zaměstnance konajícího práci v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novela však nikterak neřeší případné daňové dopady, které s největší pravděpodobností ukáže až skutečná praxe.
Aspekty související s odvracením některých negativních důsledků home office na duševní zdraví zaměstnanců
Novela zákoníku práce by měla taktéž pamatovat i na možné negativní dopady výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Konkrétně na duševní zdraví zaměstnanců, kdy by měla zaměstnavatelům uložit i různé povinnosti a omezení pro předejití nežádoucích dopadů.
S cílem předejít možným negativním dopadům na duševní zdraví zaměstnanců souvisejícím s izolací a odloučením od pracovního kolektivu by novela měla zavést pro zaměstnavatele povinnost umožnit zaměstnanci vykonávajícímu práci na home office na jeho žádost možnost se pravidelně osobně setkávat s ostatními zaměstnanci na pracovišti zaměstnavatele.
Novela by taktéž měla zavést tzv. právo být „offline“. Novela by proto měla stanovit, že zaměstnavatel nemůže vyžadovat výkon práce zaměstnancem v době mezi 20. a 6. hodinou, o sobotách, nedělích a po dobu svátků. A to pokud z povahy práce nevyplývá nezbytnost nařizování práce v této době. Dle důvodové zprávy je účelem zavedení tohoto zákazu předejití negativním důsledkům spočívajícím v přehlcení technologiemi. Ty mohou v konečném důsledku vést i k syndromu vyhoření.
Jednostranné nařízení home office ze strany zaměstnavatele a povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnance o home office
Novela by měla taktéž reagovat na případy jednostranného nařízení home office ze strany zaměstnavatele i jeho povinnost vyhovět žádosti zaměstnance o home office. Těmito případy se rozumí situace, kdy z vážných provozních důvodů či v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelné události, anebo opatření nařízených orgánem veřejné moci, nemůže být práce konaná zaměstnancem prováděna na pracovišti zaměstnavatele, a to na nezbytně dlouhou dobu.
O výkon práce z home office by měl podle novely možnost požádat i zaměstnanec. Zaměstnavatel je takovéto žádosti potom povinen vyhovět alespoň v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby v případě následujících skupin zaměstnanců:
- zaměstnanců se zdravotním postižením,
- těhotných zaměstnankyň,
- zaměstnankyň, které kojí,
- zaměstnankyň – matek do konce devátého měsíce po porodu,
- zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než 15 let
- zaměstnancům, kteří převážně sami či dlouhodobě pečují o osobu se středně těžkou, těžkou či úplnou závislostí.
Tato povinnost zaměstnavatele by však neměla být absolutní a měla by stanovit výjimky z této povinnosti spočívající ve vážných provozních důvodech, či pokud z povahy vykonávané práce vyplývá, že tato nemůže být vykonávaná mimo pracoviště.
Závěr
Novelu, která by měla přizpůsobit zákoník práce dnešní době, lze jednoznačně kvitovat. Tato novela by měla vyřešit mnohé problematické aspekty spojené s výkonem práce z home office. Nelze však opominout ani fakt, že pro potřeby praxe by bylo velmi vhodné její další zpřesnění, aby se předešlo případným nesrovnalostem, které jsou již nyní zřejmé. Tato novela se však nachází teprve v jedné z prvních fázích schvalovacího procesu. Lze proto očekávat její další změny a doplnění i přes brzkou navrhovanou dobu její účinnosti, a to již od 1. července 2021. PODĚLTE se o Váš NÁZOR na danou věc. Jakákoliv zpětná vazba je vítána 👍🙂
Problémy na úseku práce řeší Státní úřad inspekce práce.