Kdy se používá darování nemovitosti?
Převedení na potomky
Typickým případem, kdy lidé zvažují darování nemovitosti, jsou situace, kdy jsou rodiče již v pokročilém věku a vlastní nemovitý majetek. Z důvodu úspory financí, tj. aby nemovitosti v případě úmrtí rodičů nespadly do dědického řízení. A předešlo se tak placení nákladů notáře. Jeho odměna je odvislá od hodnoty pozůstalosti. Z tohoto důvodu přistupují rodiče (zůstavitelé) právě ještě před smrtí k institutu darování. Odměna notáře je v těchto věcech totiž pevně stanovena procentuální částkou právě z hodnoty pozůstalosti a je přesně vymezena v ustanovení § 13 tzv. notářského tarifu. A to vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, v platném znění.
Darování nemovitosti pro nápravu vlastnictví
Dalším z velice často se objevujících důvodů, kdy se lidé uchylují k darování nemovitostí, je situace, která je zapříčiněna rekodifikací občanského zákoníku z roku 2014. Tento obnovil opět zásadu superficies solo cedit, jež v překladu znamená: „povrch ustupuje půdě“. To se v praxi projevuje tak, že stavby již nejsou samostatnou nemovitou věcí, ale stávají se součástí pozemku, na kterém byly zřízeny. Tedy klasickým příkladem dnešní doby se kterými se téměř denně setkáváme je, když jeden z manželů dostal darem pozemek do svého výlučného majetku a za manželství by na tomto pozemku chtěl společně s druhým z manželů stavět.
Jak zajistit i druhému z manželů nějaké právo k domu, jehož stavbu bude financovat, když ten se stane součástí pozemku, tedy majetkem jen prvého manžela? Řešením je právě institut darování. A to darování určitého podílu k pozemku, jehož součástí je stavba. Typicky podíl o velikosti ½. A to do výlučného majetku druhého manžela.
„Předběžné dědění“
Mezi třetí nejčastější důvod, kdy dochází k darování, je také situace, kdy se sourozenci chtějí vyhnout následným problémům. Sporům vznikajícím v souvislosti s tím, že nemovitosti po smrti rodičů zdědí společně, kdy každý z nich se stane podílovým spoluvlastníkem. Tehdy vyvstává otázka, jak s nemovitým majetkem naloží, zda jej zpeněží, nebo pronajmou, kdo se o nemovitost bude případně starat nebo kdo si nemovitost ponechá a jak vyplatí tedy ostatní sourozence, jakožto podílové spoluvlastníky. Proto se mnoho starších lidí rozhodne darovat svůj majetek za života. Tak, aby pozůstalým dětem ušetřili shora uvedené finance za odměnu notáře a také, aby předešli právě těmto konfliktům mezi sourozenci.
Nyní když víme, v jakých situacích lze přistoupit k darování se podívejme ještě na to, co je potřeba k tomu, aby byla nemovitost řádně darována.
Postup při darování nemovitosti
V prvé řadě je potřeba vypracovat darovací smlouvu. Případně i smlouvu o zřízení věcného břemene (typicky služebnost užívací a služebnost bytu), laickou veřejností nazýváno „břemeno dožití“. K tomu, aby mohla být sepsána darovací smlouva, je třeba vědět základní údaje o nemovitosti. Tedy v jaké se nachází obci, název katastrálním území a číslo pozemku anebo číslo budovy.
Informace o nemovitosti můžete najít v rámci Nahlížení do katastru nemovitostí.
Nejlepší je však mít v ruce List vlastnictví, jež Vám vyhotoví nejen jakýkoli katastrální úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností či pobočka České počty, ale i advokát, všude však vždy za správní poplatek ve výši 100 Kč za jednu stranu. V darovací smlouvě je potřeba si dát pozor na přesnou specifikaci účastníků, tedy dárce a obdarovaného včetně jejich rodných čísel, a především na co nejpreciznější specifikaci darovaných nemovitostí. Specifikace nemovitostí je důležitá i pro vyplnění další listiny, a to návrhu na vklad do katastru nemovitostí, protože na základě těchto údajů je prováděn zápis do katastru nemovitostí.
Návrh na vklad do katastru nemovitostí je zpoplatněn správním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Dále je třeba zmínit, že k návrhu na vklad do katastru nemovitostí je třeba přiložit i darovací smlouvu, případně včetně smlouvy o zřízení věcného břemene, na nichž budou podpisy účastníků úředně ověřeny.
Avšak v případě jakékoli chyby v darovací smlouvě anebo návrhu na vklad dochází k nezapsání práv k nemovitosti do katastru nemovitostí a je třeba chyby na výzvu katastrálního úřadu opravit, avšak pokaždé také zaplatit opětovně správní poplatek ve výši 1.000 Kč.
Právní pomoc advokáta
Pro vyhnutí se případu, kdy příslušný katastr nemovitostí zamítne návrh na vklad do katastru nemovitostí, je vhodné sepsání darovací smlouvy, návrh na vklad do katastru nemovitostí a další úkony spojené s darováním nemovitosti (úřední ověření podpisů, podání návrhu do katastru nemovitostí a zastoupení v rámci katastrálního řízení) svěřit do rukou advokáta. V případě využití služeb advokáta máte jistotu, že vše proběhne v pořádku a bez starostí na Vaší straně.
