Advokátní kancelář JUDr. David Pytela, MBA, LL.M. Olomouc nabízí komplexní právní služby v oblasti výživné na dítě a rodinného práva.
Občanský zákoník upravuje několik druhů výživného mezi osobami blízkými. Hovorově se výživné taktéž nazývá jako „alimenty“. Byť v rodinných vztazích není otázka peněz tou nejdůležitější, tak je třeba zajistit, aby potřebná osoba měla dostatečné finanční zabezpečení. Výživné na dítě (tzv. nezaopatřené dítě) je tím nejčastějším a zároveň nejdůležitějším druhem výživného.
Více o rodinném právu – Rodinné právo
Výživné na dítě. Dítě má na něj právo, pokud se není schopno samo živit (zcela nebo z části). Pro určení je možné přiměřeně vycházet ze zákonné definice tzv. nezaopatřeného dítěte, která stanoví, že za nezaopatřené dítě se považuje:
Od okamžiku nabytí zletislosti je výživné na zletilé dítě již hrazeno přímo k rukám tohoto dítěte.
Výživné je možné žádat až 3 roky zpětně.
Pro stanovení výše výživného se podpůrně užívá doporučující tabulka vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti. Tuto naleznete např. zde.
Při stanovení výživného a jeho výše se vychází z toho, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Soud zkoumá:
Zde soud zkoumá zejména:
Zde soud zkoumá zejména:
Ministerstvo spravedlnosti za účelem sjednocení výše výživného pro dítě vydala tabulku, která sice není pro soud závazná, ale ve většině případů je z ní při stanovení výživného vycházeno. Výživné na dítě je doporučeně stanoveno takto:
| Věk dítěte | Díl z platu připadající na výživné |
| 0 – 5 let | 9 – 13 % |
| 6 – 9 let | 11 – 15 % |
| 10 – 14 let | 14 – 18 % |
| 15 – 17 let | 17 – 21 % |
| 18 a více let | 20 – 24 % |
Pozn.: Tato tabulka pracuje s jedním dítětem. V případě více dětí (více oprávněných) dochází k redukci výše výživného.
Výživné na dítě by primárně mělo být stanoveno dohodou (ústní nebo písemnou). V případě nezletilého dítěte tuto dohodu uzavírá osoba (zpravidla rodič), která má dítě ve své péči, a povinný (zpravidla druhý rodič). V případě zletilého dítěte tuto dohodu uzavírá samo dítě a povinný (zpravidla rodič).
Pokud není dohoda možná, tak jediným alternativním způsobem domáhání se výživného je podání návrhu k soudu.
Stanovení výše výživného, ať již dohodou nebo rozhodnutím soudu, není navždy. Pokud dojde ke změně okolností pro výživné na dítě, z nichž bylo vycházeno (větší věk dítěte, vyšší příjmy povinného apod.), tak je možnost domáhat se změny výše výživného.
Pokud není změna výše výživného určena dohodu, tak jediným alternativním způsobem je podání návrhu k soudu.
Pokud povinný výživné neplatí, tak je možné (i vhodné) se dlužného výživného domáhat. Domáhat dlužného výživného je možné:
