Výživné na dítě
Advokátní kancelář JUDr. David Pytela, MBA, LL.M. Olomouc nabízí komplexní právní služby v oblasti výživné na dítě a rodinného práva.
Nový občanský zákoník upravuje několik druhů výživného mezi osobami blízkými. Hovorově se výživné taktéž nazývá jako „alimenty“. Byť v rodinných vztazích není otázka peněz tou nejdůležitější, tak je třeba zajistit, aby potřebná osoba měla dostatečné finanční zabezpečení. Výživné na dítě (tzv. nezaopatřené dítě) je tím nejčastějším a zároveň nejdůležitějším druhem výživného.
Poskytované právní služby - výživné na dítě
- sepsání návrhu na stanovení výživného
- sepsání návrhu na zvýšení nebo snížení výživného
- vymáhání dlužného výživného
- zastoupení v rámci soudního řízení
- aj.
Více o rodinném právu – Rodinné právo
Právo na výživné na dítě (alimenty)
Výživné na dítě. Dítě má na něj právo, pokud se není schopno samo živit (zcela nebo z části). Pro určení je možné přiměřeně vycházet ze zákonné definice tzv. nezaopatřeného dítěte, která stanoví, že za nezaopatřené dítě se považuje:
- dítě do skončení povinné školní docházky,
- a poté, jestliže
- o se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
- o se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Od okamžiku nabytí zletislosti je výživné na zletilé dítě již hrazeno přímo k rukám tohoto dítěte.
Výživné je možné žádat až 3 roky zpětně.
Pro stanovení výše výživného se podpůrně užívá doporučující tabulka vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti. Tuto naleznete např. zde.
Kritéria stanovení a jeho výše - výživné na dítě
Při stanovení výživného a jeho výše se vychází z toho, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Soud zkoumá:
odůvodněné potřeby dítěte
Zde soud zkoumá zejména:
- věk
- školní docházku a náklday s ní spojené
- náklady na zájmovou činnost
- zvláštní potřeby (brýle, rovnátka, potravinové doplňky, alergie apod.)
schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodiče)
Zde soud zkoumá zejména:
- majetek povinného
- příjmy povinného (všechny – nejen ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti, ale i z pronájmu, účasti na obchodní společnosti aj.)
- povinnost vyživovat další osoby
- potencionalitu (zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu)
Tabulka (pomocná) pro stanovení výše výživného na dítě
Ministerstvo spravedlnosti za účelem sjednocení výše výživného pro dítě vydala tabulku, která sice není pro soud závazná, ale ve většině případů je z ní při stanovení výživného vycházeno. Výživné na dítě je doporučeně stanoveno takto:
| Věk dítěte | Díl z platu připadající na výživné |
| 0 – 5 let | 9 – 13 % |
| 6 – 9 let | 11 – 15 % |
| 10 – 14 let | 14 – 18 % |
| 15 – 17 let | 17 – 21 % |
| 18 a více let | 20 – 24 % |
Pozn.: Tato tabulka pracuje s jedním dítětem. V případě více dětí (více oprávněných) dochází k redukci výše výživného.
Kdo rozhoduje o výživném
Výživné na dítě by primárně mělo být stanoveno dohodou (ústní nebo písemnou). V případě nezletilého dítěte tuto dohodu uzavírá osoba (zpravidla rodič), která má dítě ve své péči, a povinný (zpravidla druhý rodič). V případě zletilého dítěte tuto dohodu uzavírá samo dítě a povinný (zpravidla rodič).
Pokud není dohoda možná, tak jediným alternativním způsobem domáhání se výživného je podání návrhu k soudu.
Zvýšení nebo snížení výživného
Stanovení výše výživného, ať již dohodou nebo rozhodnutím soudu, není navždy. Pokud dojde ke změně okolností pro výživné na dítě, z nichž bylo vycházeno (větší věk dítěte, vyšší příjmy povinného apod.), tak je možnost domáhat se změny výše výživného.
Pokud není změna výše výživného určena dohodu, tak jediným alternativním způsobem je podání návrhu k soudu.
Vymáhání dlužného výživného
Pokud povinný výživné neplatí, tak je možné (i vhodné) se dlužného výživného domáhat. Domáhat dlužného výživného je možné:
- žalobou k soudu – v případě, kdy je výživné stanovené dohodou
- exekučním návrhem – v případě, kdy je výživné stanovené rozhodnutím soudu
- podáním trestního oznámení (možnost podání zároveň s některou z výše uvedených variant) – v případě, kdy dluh na výživném převyšuje čtyřnásobek měsíčního výživného