Společné jmění manželů představuje označení pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Určitě jste se s tímto pojmem setkali, ať už jste v manželském svazku či nikoliv, a to přinejmenším se zkratkou SJM – ta je v praxi velmi hojně užívaná.
Právní úprava tohoto institutu je obsažena v ustanovení § 708 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen občanský zákoník).
Ač je samotná podstata SJM bezpochyby zajímavým tématem, v praxi budou nejužitečnější informace o tom, jak manželé v SJM vystupují při jednání s třetími osobami. Proto se budeme touto otázkou zabývat i níže v našem článku.
Základní principy, které společné jmění manželů ovládají jsou:
- Vznik ze zákona (ex lege)
- Bezpodílovost
- Stejná práva muže a ženy
- Možnost modifikace
Vznik společného jmění manželů
Vznik SJM ze zákona znamená, že společné jmění manželů vznikne, jakmile jsou naplněny zákonem stanovené předpoklady. Není tedy třeba, aby manželé podávali návrh k soudu nebo jinak aktivně postupovali.
Společné jmění manželů vzniká jen mezi manžely jako osobami jiného pohlaví, nemůže nikdy vzniknout mezi nesezdanými páry, ani mezi páry registrovanými. SJM je nejenom vztahem manželů ke společnému majetku jakožto aktivům, ale také ke společným dluhům (pasivům).
SJM vzniká okamžikem uzavření manželství, nemůže nikdy vzniknout dříve. Okamžik vzniku však může být smluvně modifikován na dobu pozdější nebo také tak, že nevznikne vůbec. Při zániku manželství, popř. při prohlášení za neplatné pak zaniká.
Majetkový režim společného jmění manželů
U společného jmění manželů, na rozdíl od podílového spoluvlastnictví, neexistují žádné podíly. Jeden z manželů tedy nemá právo disponovat se „svým podílem“ samostatně, ale vzniká tu jakési společné manželské majetkové právo, a to v zájmu ochrany manželství, rodiny a rodinné domácnosti. Toto nemusí být však jediná možnost, jak musí manželé své jmění spravovat, neboť jim zákon umožňuje poměrně širokou možnost modifikace. Upravit si vzájemné majetkové vztahy mohou prostřednictvím vzájemné dohody, tj. smlouvy nebo také rozhodnutím soudu.
Je důležité si uvědomit, že existence SJM není překážku pro současnou existenci jiných majetkových režimů mezi manželi. Každý z manželů může mít totiž určitou věc ve výlučném vlastnictví, nebo mohou mít společně věc v tzv. podílovém spoluvlastnictví. Lze uvést příklad, kdy manželé ještě před vznikem SJM koupí společně nemovitost. Stanou se tedy podílovými spoluvlastníky této nemovitosti, neboť oba mají vlastnické právo k téže věci. Podílové spoluvlastnictví nemovitosti zůstane přitom zachováno i po vzniku SJM.
Identifikaci nemovité věci najdete v rámci Nahlížení do katastru nemovitostí.
Jednání manželů v SJM s třetími osobami
Existence společného jmění manželů se plně projeví zejména v případě jednání manžela s třetími osobami – ať už v pozici věřitelů, nebo dlužníků. Při jednání manželů je třeba rozlišovat:
- Běžné záležitosti: manžel jedná samostatně s účinky pro oba
- Neběžné záležitosti: manželé jednají společně nebo jedná jeden se souhlasem druhého
V běžných záležitostech manžel jedná sám, bez souhlasu nebo dokonce i bez vědomosti druhého. Stále však se jedná o jednání jednoho manžela, ze kterého jsou zavázáni a oprávněni oba manželé.
Běžné a neběžné záležitosti – rozlišující kritérium
Jaké je rozlišující kritérium? Zákon na tuto otázku výslovně neodpovídá, jelikož každý případ bude třeba hodnotit samostatně – přihlížet se bude především k rozsahu společného jmění manželů, k celkovým majetkovým poměrům manželů, k obvyklým zvyklostem apod. Je tedy zřejmé, že i ve vztahu ke stejnému manželskému páru v SJM se bude kritérium mezi běžnou a ostatní záležitostí v čase měnit.
Určitou pomůckou může být dosavadní judikatura, v niž bylo dovozeno, že neběžnou záležitostí bude zpravidla převod vlastnického práva ke společné věci bez právního důvodu nebo darování daru nikoliv nepatrné hodnoty, popř. nemovitosti. Dále zatížení společné věci limitovaným věcným právem, dlouhodobý pronájem společné věci, sjednaný s nějakými neběžnými podmínkami apod.
Společné jmění manželů – jednání v neběžných záležitostech
Pro jednání v neběžných, tzv. ostatních záležitostech platí pravidlo, že jedná jeden se souhlasem druhého manžela. To, v jaké formě má být souhlas udělen, stanoveno není – může být tedy jen ústní či dokonce konkludentní. Třetí osobě, která s manželem bude v takové záležitosti jednat, je však vhodné doporučit, aby si souhlas vyžádala písemně, v zájmu předcházení různých sporů.
A co v případě, že manžel jednal ohledně záležitosti, kterou nelze považovat za běžnou bez souhlasu druhého manžela? V takovém případě je jednání platné, ale dotčený manžel se může u soudu domáhat neplatnosti takového jednání – jedná se o neplatnost relativní.
Například manželka uzavře darovací smlouvu, kterou daruje pozemek svojí sestře. Manžel to zjistí a rozčílí se, protože kdyby to věděl, rozhodně by s tím nesouhlasil. Proto využije svého práva a namítne neplatnost tohoto jejího právního jednání u soudu. Pokud by mu to však nevadilo, tak to nechá být a neplatnost namítat nebude.
Vzhledem k tomu, že k právnímu jednání ohledně neběžné záležitosti je potřeba součinnosti manželů, zákon výslovně v § 714 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku upravuje postup pro nahrazení souhlasu druhého z manželů.
Společné jmění manželů – otázka dluhů
Velmi praktickou informací je také to, z jakého majetku má právo se věřitel uspokojit – z majetku v SJM nebo z výlučného majetku manžela? V prvé řadě se zde uplatní princip ochrany věřitele, ze které plynou následující pravidla:
- Společný dluh manželů: Věřitel se může uspokojit z majetku v SJM, jakož i z výlučných majetků manželů
- Výlučný dluh jednoho z manželů, který vznikl za trvání manželství: Věřitel se uspokojí primárně z výlučného majetku manžela, poté z majetku v SJM. Nemůže uspokojit z výlučného majetku druhého manžela.
- Výlučný dluh jednoho z manželů, který vznikl proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, dále dluh, který vznikl z protiprávního činu, povinností manžela platit výživné nebo před vznikem SJM: Věřitel se uspokojí primárně z výlučného majetku manžela, z majetku v SJM jen do výše, jež by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno
Závěr
Společné jmění manželů je svou povahou velmi specifickým majetkovým režimem. Proto v souvislosti s ním mohou vyvstávat různé otázky, které zejména pro laika nemusejí být úplně zřejmé. Problém pak nastane především v dluzích a právních jednáních manžela, které mohou mít negativní dopad na druhého z manželů, celé SJM, popř. celou domácnost. Je tedy důležité si při uzavírání manželství uvědomovat, co vznik společného jmění manželů pro oba manžele může znamenat.