Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání

Obsah

Jednu ze základních zásad soukromého práva označuje latinské spojení: “neminem laedere”, neboli “nikomu neškodit”. Z této zásady vyplývá povinnost každého zdržet se jednání, kterým by mohl způsobit jinému škodu. Pokud se někdo přeci jen dopustí v rozporu s tímto příkazem škodního jednání, má odpovědnost za své protiprávní jednání, zejména k povinnosti nahradit způsobenou škodu. V životě však mohou nastat různé situace, přičemž v některých z nich se nejeví jako spravedlivé požadovat a priori škodu po škůdci. Takto tomu je v případě, kdy škodu způsobí osoba, která není schopná posouzení následků svého jednání – především děti a osoby stižené duševní poruchou. Zákon pamatuje i na tyto situace a v tomto článku, který je dostupný na www.akpytela.cz/clanky/ si je blíže popíšeme.

Škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání

Předpoklady odpovědnosti (škoda)

Občanský zákoník v ust. § 2920 a násl.  upravuje deliktní odpovědnost nezletilých a osob stižených duševní poruchou. Nezletilou osobou je každá osoba, která nedovršila 18. rok svého věku. Citovaná právní úprava dopadá na nezletilé, které nenabyly plné svéprávnosti (uzavřením manželství nebo rozhodnutím soudu). U těchto nezletilých platí pouze omezená deliktní odpovědnost. Stejná situace nastává i u osob stižených duševní poruchou. I tyto osoby odpovídají za způsobenou škodu pouze v omezeném rozsahu.

Je-li škůdcem nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo osoba stižená duševní poruchou, odpovídá za způsobenou škodu pouze tehdy, pokud:

1) byl způsobilý ovládnout své jednání a současně

2) byl způsobilý posoudit následky svého jednání.

Tak například způsobí-li škodu nezletilý ve věku 17 let rozbitím skleněné výlohy, bude s vysokou mírou pravděpodobnosti odpovědný za způsobenou škodu sám, neboť tento nezletilý již je schopen ovládnout své jednání a vyhodnotit jeho následky. Stejně tak osoba, která sice trpí duševní chorobou, avšak škodního jednání se dopustila v tzv. Světlém okamžiku, tedy v době, kdy ji duševní porucha neomezovala v jejich ovládacích a rozpoznávacích schopnostech, bude rovněž odpovědný za způsobený následek přímo.

Odpovědnost osob vykonávajících dohled

Jestliže škůdce za své jednání odpovědný nebude, neznamená to, že poškozený nebude mít právo na náhradu škody. Občanský zákoník v těchto případech přesouvá odpovědnost na osobu odlišnou od škůdce, a sice osobu vykonávající nad škůdcem dohled. Obdobným způsobem se právní úprava snaží předejít i situaci, kdy škůdce sám sice odpovídá, avšak nedisponuje dostatečným majetkem – typicky nezletilé děti. Tím, že za škodu namísto, resp. vedle samotného škůdce odpovídá i další osoba, posiluje se postavení poškozeného a zvyšuje se pravděpodobnost dosažení reparace.

Ustanovení § 2921 občanského zákoníku stanoví, že společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí škodu poškozenému ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.

Škoda a osoby vykonávající dohled

Osobami vykonávajícími dohled jsou zejména rodiče nezletilých. Zásadně odpovídají oba rodiče, avšak v případě, kdy má dítě v péči jeden z rodičů, ponese odpovědnost zpravidla on. Dále osobou vykonávající dohled může být i manžel rodiče, který převzal povinnost podílet se na výchově dítěte. Vedle uvedených osob pak může obdobně vykonávat dohled osvojitel, pěstoun nebo opatrovník. Kromě fyzických osob mohou být vykonavatelem dohledu i zařízení – základní školy, družiny. Nad osobami stiženými duševní poruchou mohou vykonávat dohled např. ústavy, léčebny či nemocnice.[1]

Škoda a odpovědnost za zavinění

Osoby vykonávající dohled nad nezletilými, resp. osobami stiženými duševní poruchou mají možnost zprostit se odpovědnosti za způsobenou škodu. Musí ovšem prokázat, že náležitý dohled nad škůdcem nezanedbaly. Otázkou ovšem je, co má zákonodárce na mysli pod pojmem náležitý dohled. V žádném případě se nejedná o nepřetržitý dozor nad nezletilým nebo osobou s dušení poruchou. Dodržení náležitého dohledu se posuzuje případ od případu, zejména s ohledem na vlastnosti svěřené osoby (věk, povaha, charakter nemoci apod.)

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že účelem právní úpravy deliktní odpovědnosti osob, které nemohou posoudit následky svého jednání, je na straně jedné zajistit v maximální možné míře odškodnění poškozeného, na straně druhé zamezit nepřiměřenému postihu škůdce, který nejednal zaviněně. Kromě toho se snaží i preventivně působit na osoby vykonávající dohled, aby tyto své povinnosti neporušovaly a učinily kroky k zamezení způsobené škody.

V případě zájmu o poskytnutí právních služeb navštivte stránky naší advokátní kanceláře www.akpytela.cz, kde můžete využít online formulář pro sjednání schůzky či přímo zažádat o konkrétní právní službu. Právní služby poskytujeme i v oblasti náhrady škody. Více informací se dozvíte zde https://akpytela.cz/nahrada-skody/

To, jestli se osoba nachází v insolvenci naleznete v Insolvenčním rejstříku.

Související odkazy:


[1] Elischer David a kol. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, zákoníku práce, v oblasti průmyslových práv a podle autorského zákona. Praha: Leges 2020. S. 62-65

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE