Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Obsah

Setkali jste se s tím, že Vám zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat práci? Tuto situaci zná většina z nás především kvůli době koronavirové, jedná se o tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele. Obecně mohou překážky nastat jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance. My se nyní podíváme pouze na první zmiňovaný typ těchto překážek.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Překážka v práci

Překážku v práci lze zjednodušeně definovat jako případy, kdy zaměstnanec z objektivních i subjektivních důvodů nekoná svou práci, kterou by jinak v daný moment konal. Zákon s těmito případy pak spojuje určité právní důsledky. Jak již bylo zmiňováno, překážky v práci mohou být na straně zaměstnance i zaměstnavatele. Nyní se zaměříme na překážky v práci na straně zaměstnavatele, které jsou upraveny v ust. § 207 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „zákoník práce“).

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Důvody zaměstnavatele, na základě kterých nepřiděluje práci zaměstnanci v souladu s pracovní smlouvou, lze dělit do dvojího typu:

  1. prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a
  2. jiné překážky na straně zaměstnavatele.

Zaměříme se na obě tyto oblasti.

Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí

Ve smyslu ust. § 207 písm. a) zákoníku práce se prostojem rozumí, pokud zaměstnanec nemůže konat práci po přechodnou závadu. Na rozdíl od jiných typů překážek v práci by se mělo jednat o závadu náhlou a nepředvídatelnou. Tato přechodná závada je způsobena buďto poruchou na strojním zařízení, kterou však zaměstnanec nezavinil, nebo poruchou v dodávce surovin, pohonné síly, případně chybnými pracovními podklady či jinými provozními příčinami.

A jaké jsou důsledky prostoje? Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, ovšem pouze za předpokladu, že s tím zaměstnanec souhlasí. Může se stát, že zaměstnanci za práci, na kterou byl převeden, přísluší nižší mzda či plat, než jaký měl při výkonu dosavadní práce. V takovém případě náleží zaměstnanci současně doplatek ke mzdě/platu do výše jeho průměrného výdělku (tj. před převedením na jinou práci). Pokud k převedení zaměstnance na jinou práci přece jen nedojde, přísluší tomuto zaměstnanci náhrada mzdy/platu nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku.

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí má obdobné řešení jako prostoje. Zaměstnanec může být za výše popsaných podmínek převeden na jinou práci, výjimku tvoří případ živelné události, kdy zaměstnavatel může zaměstnance převést i bez jeho souhlasu. Musí se však jednat o dobu nezbytné potřeby a za situace, která to vyžaduje k odvrácení živelní události nebo ke zmírnění jejich následků. Pakliže zaměstnanec nebude převeden na jinou práci, náleží mu náhrada mzdy/platu. Dolní hranice možné náhrady je ovšem ponížena, zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.

Jiné překážky na straně zaměstnavatele

Jiné překážky na straně zaměstnavatele zákoník práce upravuje v rámci ust. § 208 až § 210. Zde jsou mimo jiné zahrnuty překážky, které nelze podřadit pod prostoj či přerušení práce. I v tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy/platu, ale stejně existují výjimky. Úprava se nevztahuje, bylo-li uplatněno konto pracovní doby. Velmi zjednodušeně se jedná o způsob rozvržení pracovní doby, které umožňuje pružně reagovat na měnící se odbyt a s tím související potřebu práce. Oproti pevné pracovní době obsahuje konto pracovní doby velkou míru flexibility.

Dalšími případy, které spadají pod jiné překážky jsou:

  1. „částečná nezaměstnanost“ a
  2. překážka v práci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště.

„Částečná nezaměstnanost

Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách. Zpravidla se tedy nejedná o absolutní nemožnost přidělovat zaměstnanci práci. Tato jiná překážka v práci může spočívat v tom, že zaměstnanec chodí do práce každý týden v menším rozsahu, nebo chodí do práce nepravidelně na týdenní bázi. Za podmínek určených v ust. § 209 odst. 2 zákoníku práce musí náhrada mzdy, která zaměstnanci přísluší, činit nejméně 60 % jeho průměrného výdělku. Nutno podotknout, že překážka „částečné nezaměstnanosti“, jak jí pro zjednodušení nazveme, je vyhrazena pouze pro zaměstnavatele, kteří odměňují své zaměstnance mzdou, a nikoli platem.

Smyslem této úpravy je především snaha o zachování pracovních míst, i když dojde k dočasnému úbytku práce. V dané situaci by přirozeným krokem zaměstnavatele bylo propouštění svých nadbytečných zaměstnanců.

Překážka v práci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště

Ust. § 210 zákoníku práce popisuje poslední případ jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Jedná se o překážku v práci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny. Pracovní cestou se rozumí vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Obvykle tedy samotná cesta není výkonem práce zaměstnance, pokud se například nejedná o řidiče z povolání nebo jiným způsobem se ve výkonu práce nezahrnuje řízení dopravního prostředku. Bylo by nepřiměřené vůči zaměstnanci, aby se o čas strávený na cestách, kdy nemůže přímo vykonávat svou práci, ponížila jeho mzda či plat. Zákoník práce proto stanoví, že se zaměstnanci mzda/plat nekrátí, a pokud přece jen v důsledku způsobu odměňování zaměstnanci mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

ZÁVĚR

Překážky v práci mohou být dány jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele. Typickým rysem překážek v práci je zásah do pracovní doby. V případě překážek na straně zaměstnavatele může být zaměstnanec převeden na jinou práci, a to v zásadě jen s jeho souhlasem. Jestliže nedojde k převedení, náleží zaměstnanci náhrady mzdy či platu. S ohledem na druh překážky se rovněž liší i nejméně zákonem přisouzená výše náhrady mzdy či platu.

Pokud si nejste jisti, zda máte nárok na náhradu mzdy, popřípadě v jaké výši, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.

Související odkazy

Pracovní právo

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE