V rámci minulého článku jsem obecně pojednával o smluvním institutu v podobě darovací smlouvy. Co je to darovací smlouva a jak darování probíhá většina lidí alespoň v hrubých rysech ví. Mnoho lidí ovšem neví, že v souvislosti s darováním existuje i právo dárce odvolat dar pro nouzi a právo dárce odvolat dar pro nevděk. Co se za těmito pojmy způsobujícími odvolání daru skrývá?
V případě, kdy předmětem daru je nemovitá věc, tak identifikaci nemovitosti najdeme v rámci Nahlížení do katastru nemovitostí.
Odvolání daru pro nouzi:
Darování je případem, kdy dárce dává svůj majetek nebo jeho část třetí osobě, aniž by dostal něco „nazpátek“. Tímto tedy dochází ke snížení majetku dárce.
Po darování může nastat situace, kdy dárce upadne do nouze a nemůže zajistit nutnou výživu sebe nebo osoby, ke které má vyživovací povinnost (zejména nezletilé dítě).
V takovém případě může dárce odvolat dar a požadovat buďto vrácení věci nebo úhradu jeho obvyklé ceny, ovšem pouze v té výši, v jaké se mu nedostává výživy.
Toto oprávnění má dvě omezení:
– zaprvé obdarovaný tuto povinnost nemá, pokud je taktéž v nouzi
– zadruhé obdarovaný tuto povinnost nemá, pokud si dárce stav nouze přivodil sám úmyslně nebo z hrubé nedbalosti
Odvolání daru pro nevděk:
Darování je případem, kdy dárce dává svůj majetek nebo jeho část třetí osobě, aniž by dostal něco „nazpátek“. Za takové situace se očekává, že obdarovaný se bude k dárci náležitě chovat.
Pokud se po darování obdarovaný vůči dárci (nebo osobě dárci blízké) chová tak, že zjevně porušuje dobré mravy, tak může od darovací smlouvy odstoupit pro nevděk. Dobré mravy nejsou právem jakkoliv definovány. V hrubých rysech by se daly přirovnat k morálním standardům společnosti.
Dárce může požadovat vrácení věci nebo úhradu jeho obvyklé ceny.
Odvolat dar pro nevděk lze ovšem pouze do jednoho roku od doby, kdy se dárce o chování obdarovaného dozvěděl. Odvolání daru pro nevděk tedy nejde navždy.
