Žaloba na oplocení pozemku, jak na ni?

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Naši kancelář navštívil klient Petr, který vlastní rodinný dům, který sousedí se zemědělskou usedlostí. Každý den se setkává s tím, že po jeho pozemku běhají psi, kočky, slepice, ale také, někdy i nebezpečný, pštros. Důvod je jednoduchý – zemědělská usedlost není oplocená, a majitel této usedlosti nemá vůli plot postavit. Může se Petr proti tomuto postupu nějak bránit?

Žaloba na oplocení pozemku

Co je to „plot“ či oplocení, právní předpisy blíže nevymezují a nechávají tuto otázku na posouzení orgánu, který ve věci rozhoduje. Wikipedie uvádí, že plot či oplocení je „volně stojící stavba, která má za úkol zabránit nebo omezit pohyb přes nějakou hranici. Na rozdíl od zdi má mnohem jednodušší konstrukci. Zeď je postavena z kamene nebo betonu a zabraňuje nejenom pohybu, ale i průhledu. Právní předpisy znají i „živý plot“; jeho právní osud však bude značně odlišný od jiných typů plotu, neboť se bez dalšího stává součástí pozemku a majetkem jeho vlastníka.

Občanský zákoník neukládá povinnost pozemek oplotit. Je jen na vůli vlastníka či uživatele pozemku, zda se rozhodne tak učinit. Výjimku tvoří případy, kdy je povinnost pozemek oplotit nařízena soudem. Nový zákoník stanoví, že uložit povinnost pozemek oplotit lze na návrh „souseda“. To je především vlastník sousedního pozemku, může to však být i vlastník vzdálenějšího pozemku, pokud prokáže, že je to nutné k nerušenému výkonu jeho vlastnického práva. Žalovaným je podle znění zákona vlastník pozemku, ze kterého rušení vychází, např. tím, že z jeho pozemku vniká na pozemek postiženého chované domácí zvířectvo.

Účelem oplocení je zamezení rušení žalobce, vycházejícího z pozemku žalovaného, a zabránění hrozícím škodám. V rozhodnutí Nejvyššího soudu se uvádí: „Uložit povinnost oplotit pozemek bude možné, pokud po žalobci nebude možno spravedlivě žádat, aby oplotil sám svůj pozemek. Uložit povinnost oplotit pozemek bude namístě zejména v případě, že oplocení poskytne ochranu proti takovým neoprávněným zásahům, kterým nelze jiným způsobem zabránit, anebo sice je možný i jiný způsob ochrany, nicméně vzhledem k okolnostem konkrétní věci se oplocení pozemku jeví jako nejpřiměřenější a nejvhodnější způsob poskytnutí ochrany ohroženému právu žalobce.

Zřízení oplocení je zpravidla nákladné, je otázkou, zda náklady nese žalovaný ze svého. Jde-li o zamezení rušení pocházejícího z jeho pozemku, lze to po něm spravedlivě žádat. S ohledem na tyto náklady lze uložit povinnost pozemek oplotit zejména tam, kde je zjevné, že oplocení přinese konec rušení. Pokud si někdo umístí chlívek u hranice pozemku a obtěžuje souseda zápachem, zpravidla postačí uložit povinnost zdržet se dalšího obtěžování zápachem; uložit hned povinnost postavit např. 2,5 m vysokou zeď by bylo jistě nepřiměřené. Pokud však jde o trvalý zdroj zápachu, předchozí projednávání orgány místní samosprávy či hygienické služby bylo neúčinné a z postoje žalovaného lze dovodit, že odmítá vyvinout v této věci aktivitu postačující k odstranění závadného stavu, bude uložení povinnosti postavit zeď namístě, pokud zeď učiní konec rušení nebo je podstatně omezí.

V žalobě je třeba navrhované oplocení popsat tak, aby rozsudek byl vykonatelný, nestačí tedy jen navrhnout, aby žalovanému byla uložena povinnost jeho pozemek oplotit, je třeba oplocení specifikovat, zejména je třeba uvést rozměry a druh plotu. Je nicméně otázkou, zda žalobce ví, co je přiměřené a co nikoliv. V každém případě doporučujeme navštívit naši advokátní kancelář, ve které Vám poradíme co nejlepší a nejrychlejší postup v této věci.

Neodkládejte řešení svých problémů …

Hledáte-li kvalitní právní služby advokátní kanceláře (advokáta) v Olomouci a Olomouckém kraji, tak využijte tento – kontakt.

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Advokátní kancelář Olomouc. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc) aj.

nebo nám Zavolejte
nebo nám napište a my se Vám ozveme: