Zahlazení odsouzení

Obsah

Odsouzení za trestný čin vždy s sebou nese negativní následky. Nejenže se musí odsouzený podrobit uloženému trestu. Ale negativní důsledky mohou neblaze ovlivňovat život odsouzeného i po výkonu tohoto trestu. Důvodem je přetrvávající záznam v evidenci Rejstříku trestů (dále rovněž jako „trestní rejstřík“). Pro tyto účely existuje institut zahlazení odsouzení, díky kterému po splnění stanovených podmínek může mít odsouzený opět tzv. „čistý“ trestní rejstřík.

Zahlazení odsouzení

Požadavek trestní bezúhonnosti

Pravomocná odsouzení českými (také některými cizozemskými) soudy jsou evidována v trestném rejstříku. Podrobnější informace o rejstříku trestů najdete zde. Informace z rejstříku se pořizují ve formě výpisu nebo opisu. Výpis se vydává na žádost fyzické osoby. Jedná se o standardní doklad bezúhonnosti podle zvláštních právních předpisů. Opis se vydává především na žádost orgánů činných v trestním řízení, tj. soudu, státního zástupce či policejního orgánu. Záznam v trestním rejstříku může mít bohužel neblahý vliv na snahu odsouzené osoby se znovu zařadit do společnosti.

Výpis z evidence Rejstříku trestů je mnohdy požadavkem zaměstnavatelů u nabídky práce. Může tedy významně ovlivnit proces rozhodování, který z uchazečů nabízenou práci nakonec dostane. Zaměstnavatelé jej zejména vyžadují, aby si ověřili, zda trestný čin, který případně daná osoba spáchala, nesouvisí s náplní práce, jež by měla odsouzená osoba vykonávat. Vždy musí být požadavek na výpis z trestního rejstříku ze strany zaměstnavatele oprávněný. V určitých případech může být trestní bezúhonnost dokonce obligatorní podmínkou. Ať už se jedná o výkon určité činnosti (např. provozování živnosti), povolání či funkce (např. soudce, advokát, notář, voják z povolání apod.)

Institut zahlazení odsouzení

Ke zmírnění výše zmiňovaných následků slouží institut zahlazení odsouzení. Ten je ustanovený v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jako „trestní zákoník“). Jedná se o tzv. právní fikci neodsouzení, na základě které lze na odsouzenou osobu pohlížet, „jako by odsouzena nebyla“.

Nutno podotknout, že touto fikcí sice dochází k zániku právních důsledků odsouzení. Nijak však nezaniká samotná skutečnost, že byl trestný čin touto osobou (pachatelem) v minulosti spáchán. Nezanikají tak ani další uložené povinnosti ze strany soudu. Může se jednat např. o povinnost nahradit škodu, nemajetkovou újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení apod.

K tzv. právní fikci neodsouzení může dojít:

  1. na základě rozhodnutí soudu,
  2. přímo ze zákona (tzv. ex lege) nebo
  3. rehabilitačním rozhodnutím prezidenta republiky.

Na jednotlivé způsoby zahlazení odsouzení se nyní blíže podíváme.

a) Zahlazení odsouzení na základě rozhodnutí soudu

Soud může rozhodnout o zahlazení odsouzení za splnění následujících podmínek:

  • trest již byl vykonán, prominut nebo byl trest promlčen,
  • odsouzený vedl po stanovenou dobu nepřetržitě řádný život na dobu nejméně jednoho až patnácti let, přičemž délka stanované doby závisí na stanoveném druhu a délce trestu,
  • dále o zahlazení odsouzení může soud rozhodnout pouze na žádost odsouzeného, případně na návrh zájmového sdružení či osoby, která je rovněž oprávněna podat odvolání ve prospěch odsouzeného.

Počátek běhu lhůty, od které musí odsouzený vést nepřetržitě řádný život pro naplnění jedné z podmínek, se určuje podle toho, kdy došlo k výkonu trestu, případně jeho promlčení nebo prominutí. Může se stát, že odsouzený bude podmíněně z výkonu trestu propuštěn. Pak se běh lhůty řídí skutečnou délkou vykonaného trestu, nikoliv výměrou stanovenou v rozsudku.

Pro zahlazení odsouzení není třeba činit žádost pro každé pravomocné odsouzení zvlášť. Soud rozhodne o všech i na základě jedné žádosti. Pokud odsouzený všechny stanovené podmínky naplní, je soud povinen zahladit odsouzení. Avšak existuje i možnost, že soud rozhodne o zahlazení odsouzení ještě před naplněním stanovené doby pro vedení řádného života. Odsouzený musí ale prokázat svým velmi dobrým chováním, že se po výkonu (prominutí nebo promlčení) trestu napravil.

b) Zahlazení odsouzení přímo ze zákona (ex lege)

Jestliže právní fikce neodsouzení nastává přímo ze zákona, soud již nevydává žádné rozhodnutí o zahlazení odsouzení. Jedná se o případy, kdy bylo například upuštěno od potrestání a automaticky proto nastává právní fikce neodsouzení. Ovšem bylo-li současně uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, pak nastává zahlazení odsouzení až výkonem tohoto ochranného opatření. K zahlazení odsouzení přímo ze zákona rovněž dochází i po vykonání některých druhů trestů, jakými jsou např. obecně prospěšné práce, zákaz činnosti atd.

V případě podmíněného odsouzení, pokud odsouzený v průběhu zkušební doby vedl řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, může soud vyslovit, že se odsouzený osvědčil. Pro odsouzenou osobu to opět znamená, že se na ní hledí, „jako by nebyla odsouzena“. Nastává tedy právní fikce neodsouzení. Trestní zákoník však pokrývá i situaci, kdy soud nerozhodne o osvědčení či neosvědčení odsouzeného ani do jednoho roku od uplynutí zkušební doby. V takovém případě se má jednoduše za to, že se odsouzený osvědčil a opět nám nastává právní fikce neodsouzení přímo ze zákona.

c) Zahlazení odsouzení rehabilitačním rozhodnutím prezidenta republiky

Prezident republiky může nejen odpouštět a zmírňovat tresty, ale vedle toho i zahlazovat odsouzení ve vztahu k individuálně uložené milosti nebo jako součást amnestijního rozhodnutí. Nejedná se však o standardní a četný způsob zahlazení odsouzení jako ve výše uvedených dvou případech.

Důsledek zahlazení odsouzení

Praktický důsledek tohoto institutu pro každou odsouzenou fyzickou osobu je takový, že zahlazené odsouzení není následně vykazováno ve výpisu z Rejstříku trestů. Každá osoba, které bylo zahlazeno odsouzení, jej zásadně není povinna uvádět v rámci osobních údajů (typicky např. při přijímání do zaměstnání). Zahlazené odsouzení se však nadále uvádí v opise z Rejstříku trestů, který je nejčastěji vydáván na žádost orgánů činných v trestním řízení.

Závěr

K zahlazení odsouzení může dojít přímo ze zákona, rozhodnutím soudu nebo rehabilitačním rozhodnutím prezidenta republiky. Nejčastěji se setkáme s prvními dvěma zmiňovanými způsoby zahlazení odsouzení, ovšem všechny tři způsoby mají společný účinek spočívající ve vzniku právní fikce. Záznam v trestním rejstříku může ztěžovat snahu odsouzeného se následně uplatnit a zařadit zpět do společnosti, proto po splnění stanovených podmínek má odsouzený možnost odstranit i tyto neblahé důsledky odsouzení.

Pokud si nejste jisti, zda naplňujete podmínky k zahlazení odsouzení nebo se nevíte rady se sepsáním žádostí na soud, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.

Související odkazy:

Trestní právo (obhájce)

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE