Videozáznam jako důkazní prostředek

Soudy při dokazování přehráním videozáznamu musí zaprotokolovat vše významné, co vnímal on sám svými smysly. Tím je zajištěna procesní možnost reakce za strany jednolitých účastníků řízení. Pokud by tomu tak nebylo lze hovořit o porušování základních zásad civilního řízení a také procesních práv účastníka řízení. A to zejména předvídatelnost soudního rozhodnutí a možnost vyjádření se ke všem skutečnostem a důkazům. Videozáznam je z tohoto pohledu velice spolehlivý.

videozáznam jako důkaz

Protokolace videozáznamu

Povinnost zaprotokolovat obsah videozáznamu, respektive významné skutečnosti děje odehrávajícího se ve videozáznamu plyne z obecného ustanovení zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění, konkrétně z ust. § 40.

Videozáznam jako případ ohledání

K takovémuto závěru došel Ústavní soud ve svém nálezu z 1. 9. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1247/20. V němž se ztotožnil s dříve vydaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 26. 11. 2008, sp. zn. 2 As 59/2008, ze kterého plyne: ,,promítnutí záznamu lze považovat za specifický případ tzv. ohledání s tím, že ohledáním je třeba rozumět každý postup, jímž se posuzující orgán vlastním empirickým nazíráním přesvědčuje o předmětu řízení. S tímto názorem se ÚS ztotožňuje, když nepovažuje za vhodné, aby byly audiovizuální záznamy podřazovány pod listiny, byť v rámci širokého výkladu.”

Videozáznam v porovnání s listinou

Povaha provádění tohoto důkazního prostředku je zcela jiná než přečtení listiny, jelikož soud (stejně jako strany) bezprostředně vnímá a vyhodnocuje jeho obsah při jeho provádění. A to zcela jiným způsobem, než je přečtení listiny. Tradičních důkazních prostředků má nejblíže jeho provádění k ohledání, kterému se způsob vnímání a vyhodnocování jeho obsahu nejvíce podobá. Listinné důkazy jsou písemným zobrazením myšlenek, které zaznamenávají skutečnosti. Zatímco předměty ohledání, za které je třeba z uvedených důvodů považovat i audiovizuální záznamy, nejsou z důvodu absence zachycených myšlenek listinami. Suma sumárum videozáznam nejlépe zachycuje průběh toho, co se stalo.

Soud není povinen sdělovat předběžný úsudek

Rozhodující soud není povinen sdělovat účastníkům řízení svůj předběžný hodnotící úsudek o důkazu plynoucím z provedeného důkazního prostředku. Neboť takový závěr je povinen uvést až v odůvodnění svého rozhodnutí. Je však třeba trvat na tom, aby každý důkazní prostředek řádně provedl. V případě dokazování přehráním videozáznamu, které je třeba považovat za specifický případ ohledání, je nutné, aby zaprotokoloval vše významné, co při přehrání videozáznamu vnímá svými smysly. A aby umožnil účastníkům řízení na to následně adekvátně procesně reagovat, a tím učinil své vnímání přezkoumatelným pro vyšší soudní instance. Videozáznam tedy musí být doplněn kvalitní protokolací.

Princip kontradiktornosti

V této souvislosti jde o princip kontradiktornosti řízení a znamená mimo jiné také to, že účastníci řízení nebudou překvapeni zcela nepředvídatelným výsledkem řízení. Soudy proto nesmějí založit své rozhodnutí na skutkových zjištěních a právním posouzení, k nimž se strany během řízení nemohly vyjádřit a které znamenají zásadní obrat v řízení.

Kdy dochází k porušení procesních práv účastníka ve vztahu k provedení videozáznamu

Z toho plyne, že učiněné skutkové závěry a právní posouzení věci, na nichž je založeno rozhodnutí v civilní věci, nesmějí být poprvé zmíněny teprve v odůvodnění rozhodnutí, neboť v takovém případě jsou pro účastníky řízení zcela nepředvídatelné, a tedy v rozporu se základními zásadami samotného řízení.

Nepostupuje-li obecný soud popsaným způsobem, neboť nezaprotokoluje to, co při přehrání kamerového záznamu pozoroval, a až z odůvodnění rozhodnutí vyplyne, že jeho smyslové vnímání provedeného kamerového záznamu bylo naprosto odlišné od vnímání účastníka řízení, zbaví účastníka řízení možnosti kvalifikovaně se vyjádřit k provedenému důkazu a adekvátně tomu přizpůsobit své důkazní aktivity například klást svědkům otázky k zobrazovanému ději, opatřit znalecký posudek či navrhnout místní šetření v podobě rekonstrukce úrazového děje. Tím dochází ze strany soudu k porušení práva účastníků řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny práv a svobod a na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy lidských práv (porušením principu kontradiktornosti).

Dostali jste se do podobné situace, kdy jste chtěli provést při soudním řízení důkaz videozáznamem a soud nepostupoval, jak bylo popsáno výše? Pokud ano, došlo tedy zřejmě ke zkrácení Vašich základních práv? Chcete se svou situací něco dělat a zjednat pořádek? Požádejte nás o pomoc nebo se alespoň podělte se s námi o Vaše zkušenosti.

Související odkazy:

Trestní právo

pytela@akpytela.cz
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Advokátní kancelář Olomouc. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc), přihlásit se k bezplatnému odběru právních rad a tipů aj.

nebo nám ZAVOLEJTE
nebo nám NAPIŠTE a my se Vám ozveme: