Presumpce neviny

Obsah

Presumpce neviny je pravděpodobně jednou z nejznámějších základních zásad trestního řízení. Mnohdy o ní slýcháme z medií a již ze samotného názvu je patrné, že se jedná o základní zásadu vztahující se k osobě obviněného. Ovšem na co se v trestním řízení zásada presumpce neviny vztahuje, má nějaké výjimky? Skutečně je v praxi uplatňována v rozsahu, jakým je vykládána zákonem, naukou a judikaturou? Nyní se na zásadu presumpce neviny společně podíváme.

Presumpce neviny

Zásada presumpce neviny

Zásada presumpce neviny je mimo jiné zakotvena na ústavněprávní úrovni v článku 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakožto jeden z prvků práva na spravedlivý proces. Dále je zásada presumpce neviny vyjádřena i v samotném trestním řádu, neboť se prolíná všemi stádii trestního řízení. Ustanovení § 2 odst. 2 trestního řádu nám říká, že dokud není odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.

Jinak řečeno, obviněný má právo, aby s ním bylo jednáno jako s kteroukoli jinou osobou. Aby nebyla snižována jeho hodnota, naopak byla chráněna jeho čest a dobrá pověst. Zásada tedy nabádá k vyhýbání se předsudků vůči osobě, proti níž je vedeno trestní řízení. Ze samotné skutečnosti, že je například proti osobě zahájeno trestní stíhání, nelze v žádném případě předpokládat její vinu. Přesto najdeme v praxi mnohačetné případy, kdy k tomuto „odsouzení“ ze strany společnosti dochází, ačkoli trestní řízení teprve probíhá a absentujeme pravomocný odsuzující rozsudek ze strany soudu.

Presumpce neviny versus svoboda projevu a právo na informace

Ubránit se těmto předsudkům vůči obviněným je v dnešní době o to složitější i s vzhledem ke snazšímu přístupu k informacím. Díky internetu má kdokoli možnost prakticky trvalého přísunu informací, a to bohužel i v souvislosti s nevhodně medializovanými trestními kauzami. V takových případech se se zásadou presumpce neviny střetává princip svobody projevu a právo na informace.

Trestní řád se rovněž snaží předejít tomuto střetu dvou ústavních zásad. V rámci ustanovení § 8a odst. 1 trestní řád stanovuje výslovnou povinnost respektovat zásadu presumpce neviny, a to i při poskytování informací o trestních řízeních ve sdělovacích prostředcích. Například v průběhu přípravného řízení se nesmí zveřejňovat informace, které by umožnily zjistit totožnost osoby, proti níž je řízení vedeno, nebo osoby svědka, poškozeného či zúčastněné osoby. Výjimkou, kdy se tyto informace zveřejňují, je například pátrání po zmizelých osobách. Zvýšené ochrany v oblasti zveřejňování informací pak požívají mladiství na základě zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Tento zákon umožňuje rovněž utajit identitu mladistvého a chránit jeho soukromí před publicitou i po skončení celého řízení.

Svobodu projevu, právo na informace a další ústavní práva a svobody najdete v Listině základních práv a svobod.

Vliv presumpce neviny na různé oblasti trestního řízení

Jak již bylo zmiňováno, zásada presumpce neviny se prolíná celým trestním řízení. Z tohoto důvodu zasahuje do různých oblastí, na které se nyní podíváme.

a) oblast dokazování

V oblasti dokazování se presumpce neviny projevuje zejména tím, že vina musí být obviněnému prokázána jen zákonnými prostředky. Dále, že obviněný není povinen prokazovat svoji nevinu.

Dokazování tak především stojí na bedrech orgánů činných v trestním řízení, které musí prokázat všechny skutečnosti potřebné pro rozhodnutí o vině. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi či dokonce k doznání donucen. Na řádný průběh celého trestního řízení v souladu se zákonem dohlíží i obhájce. Proto je vhodné si jej zvolit i ve všech ostatních případech nepodléhající nutné obhajobě.

Nutno podotknout, že orgány činné v trestním řízení by měly zjišťovat a prověřovat nejen ty skutečnosti, které nasvědčují vinu obviněného, ale i skutečnosti prokazující jeho nevinu. Zároveň i sám obviněný má právo uvádět zásadní skutečnosti pro svou obhajobu. Nikdy mu však jeho „mlčení“, tj. pasivita v průběhu trestního řízení, nemůže být k tíži. Vina obviněného musí být prokázána nepochybně, jinak nelze vynést odsuzují rozsudek.

b) oblast rozhodování orgánů činných v trestném řízení

Oblast dokazování navazuje na skutečnost, že vina obviněného musí být prokázána nepochybně. To rovněž znamená, že pokud po provedení všech dostupných důkazů zůstanou pochybnosti o vině obviněné a nepodaří se tyto pochybnosti rozptýlit ani dalším dokazováním, pak soud nesmí vynést jiný rozsudek než zprošťující.

Obecně tedy vina musí být prokázána bezpečně a bez pochybností, zatímco svou nevinu obviněný prokazovat nemusí. Je zřejmé, že taková situace prospívá obviněnému, neboť z ní zkráceně vyplývá pravidlo „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Toto pravidlo je rovněž známé jako zásada „in dubio pro reo“.

c) zacházení s obviněným

V průběhu celého řízení jsou povinny orgány činné v trestním řízení jednat vůči obviněnému nestranně a nezaujatě. Mají povinnost objasňovat skutečnosti nejen v neprospěch, ale i ve prospěch obviněného. Rovněž jsou povinny volit prostředky a postupy sice nezbytné k úspěšnému provedení trestního řízení, ale zároveň co nejméně zatěžující osobu obviněného. I v případech, kdy se obviněný k činu dozná, jsou tyto orgány povinny přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Nemohou jednoduše „přijmout“ doznání a celou věc na základě toho uzavřít.

Výjimky z presumpce neviny

Výjimkou z presumpce neviny je tzv. institut dohody o vině a trestu. V případě dohody o vině a trestu se nevyžaduje přiznání „viny“, nýbrž postačuje pouze prohlášení, že daný skutek, pro který je obviněný stíhán, spáchal. Nedochází tedy k prokazování a následnému vyslovení viny. Přesto po schválení dohody o vině a trestu odsuzujícím rozsudkem ze strany soudu, jakmile nabude právní moci, odpadá presumpce neviny.

Jednoduše řečeno, vyslovení viny a prohlášení o spáchání skutku nejsou totožné pojmy. S ohledem na výše uvedené může být část názvu tohoto institutu, „dohoda o vině“, pro laika velmi matoucí. K žádnému přiznání viny ze strany obviněného prostřednictvím dohody ve skutečnosti totiž nedochází.

Závěr

Presumpce neviny je jednou z nejdůležitějších zásad trestního řízení. Projevuje se hned v několika oblastech, byť patrně nejvýznamněji v oblasti dokazování. Přesto není presumpce neviny zásadou absolutní a může docházet k jejímu poměřování zejména s principem svobody projevu a právem na informace. Určení hranice mezi těmi ústavními zásadami je bezpochyby jedním ze soudobých problémů moderní společnosti, určitou jejich úpravu obsahuje i trestní řád. Výjimkou z presumpce neviny je pak institut dohody o vině a trestu, neboť po pravomocném rozsudku soudu odpadá presumpce neviny, ačkoli nebyla prokázána ani přiznána vina samotným obviněným.

Související odkazy

Trestní právo (obhájce)

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE