Druhy věcných břemen

Obsah

V dnešní době je v celé naší společnosti čím dál více skloňován pojem věcné břemeno. Tento pojem zná většina populace zejména v souvislosti s darováním své nemovitosti svým potomkům, kdy současně s tímto právním úkonem bývá rovněž pro dárce zřizováno věcné břemeno v podobě služebnosti užívání či bytu, čímž by měl mít dárce zajištěno bydlení a doživotní bezplatné užívání darované nemovitosti. Znáte však další možná věcná břemena – druhy věcných břemen?

Druhy věcných břemen

Základní rozdělení

Obecně můžeme věcná břemena rozdělit na služebnosti a reálná břemena. Občanský zákoník vymezuje služebnost jako věcné právo, na jehož základě musí vlastník ve prospěch jiného něco strpět nebo se něčeho zdržet. Oproti služebnostem je pro reálná břemena charakteristická povinnost dočasného vlastníka dávat či konat, a to ve prospěch osoby oprávněné z reálného břemena. Na úvod lze připomenout základní charakteristiku věcných práv, jíž se rozumí váznutí takového práva přímo na věci, nikoliv na osobě.

Vznik služebnosti

Než můžeme přistoupit k řešení druhů věcných břemen, tak je třeba vyřešit, jak věcná břemena (služebnosti) vznikají. Služebnost vzniká na základě smlouvy, pořízením pro případ smrti, vydržením vlastnického práva k věci či rozhodnutím orgánu veřejné moci. Z povahy věci plyne, že ve většině případu služebnost vznikne na základě smlouvy. Pokud je zřízena služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká až zápisem do takového seznamu. Pokud však vzniká k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká již účinností takové smlouvy. Osoby týkající se služebnosti občanský zákoník nazývá oprávněný a povinný. Služebnou věc je povinen opravovat a zachovávat oprávněný ze služebnosti. Avšak dle občanského zákoníku musí na takové činnosti přispívat i povinný, pokud užívá služebnou věc současně s oprávněným.

Občanský zákoník výslovně upravuje možnost zřídit k jednomu předmětu více služebností, jež si však vzájemně nesmí být k újmě. V takovém případě hraje roli jak charakter služebnosti, tak délka jejího trvání. Nové zřízení služebnosti rovněž nemá vliv na dřívější zřízení např. nájmu či pachtu. Strany si z důvodu větší právní jistoty mohou zřídit zákaz zatížení předmětné věci, čímž vyloučí vznik další služebnosti. Takový zákaz lze zřídit obligačně i věcně právně.

Rozsah služebnosti

Pokud si strany mezi sebou při sjednávání služebnosti nevymezí rozsah služebnosti, pak v souladu s občanským zákoníkem platí, že služebnost se co do rozsahu posoudí podle místních zvyklostí. Pokud ani takto není možné určit rozsah služebnosti, je rozsah spíše menší než větší. Oprávněný ze služebnosti se může následně procesně bránit proti osobám, které mu ruší oprávnění ze služebnosti, pomocí klasické žaloby na vydání věci dle občanského zákoníku. Další možností je žaloba z domnělého vlastnického práva dle občanského zákoníku. Služebnosti obecně zanikají primárně faktickým zánikem služebné věci. Strany se taktéž mohou vzájemně dohodnout o ukončení služebnosti. Občanský zákoník výslovně umožňuje zřídit služebnost do dosažení určitého věku příslušné osoby. Pokud splyne osoba povinná a oprávněná ze služebnosti, služebnost nezaniká.

Dělení služebností – druhy věcných břemen

Služebnosti tak členíme na pozemkové a osobní. Z povahy těchto pojmů se pozemkové vážou k služebnému pozemku a osobní ve prospěch určité osoby. Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem. Takový zákaz je projevem důrazu na jakési pomyslné zašněrování služebnosti k individuálně určenému pozemku. Stejně tak osobní služebnost nelze převést na jinou osobu. Zde povětšinou platí, že smrtí oprávněného služebnost zaniká. Pokud chce oprávněný ze služebnosti „převést“ služebnost na třetí osobu, musí nejprve zrušit svou vlastní služebnost a následně musí s původním povinným třetí osoba sjednat novou služebnost.

Typy služebností dle občanského zákoníku

  • inženýrské sítě a oporu cizí stavby
  • okapu, práva na dešťovou vodu a rozlivu
  • práva na vodu
  • rozlivu
  • stezky, průhonu a cesty
  • užívacího a požívacího práva
  • bytu

To, zda u nemovité věci je zapsáno věcné břemeno, je možné najít v rámci nahlížení do katastru nemovitostí.

Služebnost inženýrské sítě a opory cizí stavby

Pokud řešíme druhy věcných břemen, tak mezi jednu z nejznámějších pozemkových služebností patří služebnost inženýrské sítě. To zakládá právo oprávněného přes služebný pozemek vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení a taktéž jej provozovat a udržovat. Strany si taktéž mohou ujednat možnost oprávněného na pozemku zřídit obslužné zařízení. Pokud dojde k poškození inženýrské sítě a věc nesnese odkladu, může oprávněný bez předchozího projednání s povinným takovou síť opravit. O takové situaci musí následně bez odkladu informovat povinného a nahradit potencionální vzniklou škodu. Jako další pozemkovou služebnost zákon uvádí oporu cizí stavby. Zde ten, kdo je povinen nést tíži cizí stavby, je povinen poměrně přispívat na udržování zdí a podpěr.

Služebnost okapu, práva na dešťovou vodu a rozlivu

Další neméně důležitou služebností je služebnost okapu. Zde má oprávněný možnost svádět dešťovou vodu na cizí nemovitou věc volně anebo právě ve žlabu. Tento žlab je povinen udržovat na své náklady. Podobná situace je v případě služebnosti práva svodu dešťové vody na svůj pozemek ze sousední střechy. V souvislosti s vodou je nutné zmínit služebnosti práva na vodu, podle které má oprávněný možnost odebírat vodu z cizího pozemku. K této vodě musí mít oprávněný taktéž umožněn přístup. Jako poslední z výčtu možných vodních služebností občanský zákoník uvádí služebnost rozlivu, která se bude využívat zejména v případě řízeného rozlivu povodně.

Služebnost stezky, průhonu a cesty

Pokud vyjmenováváme druhy věcných břemen, tak jednou z nejvíce užívaných služebností je služebnost stezky. Ta umožňuje oprávněnému chodit po stezce, popřípadě se po ní dopravovat lidskou silou. Takové oprávnění mají rovněž i jiné osoby, které se po ní dopravují za oprávněným. Oprávněný se ale po služebné stezce nemůže dopravovat pomocí zvířat ani vláčet po ní břemena. Obdobným typem stezky je služebnost průhonu, díky které oprávněný může hnát zvířata přes služebný průhon. Jako poslední občanský zákoník uvádí služebnost cesty, kdy díky této služebnosti může oprávněný jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly.

Služebnost užívacího a požívacího práva a služebnost bytu

Mezi typické osobní služebnosti (druhy věcných břemen) řadíme právo užívací, požívací a právo bytu. Užívací právo umožňuje uživateli užívat cizí věc pro jeho potřebu a potřebu jeho domácnosti. V návaznosti na právní úpravu služebnosti bytu platí vyvratitelná právní domněnka, že pokud je zřízena služebnost bytu, byla zřízena jako služebnost užívání. Na podkladě užívacího práva má vlastník věci povinnost udržovat věc v dobrém stavu. Požívací právo dále poskytuje oprávněnému uživateli nejširší možnost uspokojení z věci. Pokud je mezi stranami zřízeno požívací právo, má poživatel právo užívat cizí věc, brát z ní plody a užitky a nad rámec tohoto má nárok na mimořádný výnos z věci. Na závěr lze říct, že uvedený výčet není konečný a stranám nic nebrání zřídit novou služebnost neupravenou v zákoně.

Závěr – druhy věcných břemen

Související odkazy:

Nemovitosti

David Pytela
David Pytela
vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

❗ 👇 PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU PRÁVNÍCH RAD A TIPŮ ZDARMA 👇 ❗

Přihlášení k odběru právních rad a tipů - ZDARMA

1x týdně formou EMAILU

Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.

Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!

PŘIHLASTE SE k odběru:

Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce / Váš právník z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE