Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu: Co, kdy a jak.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Je institutem sloužícím k ochraně osob jak fyzických, právnických tak i spolků, a to proti nesprávnému rozhodnutí správního orgánu (např. ministerstva, profesní komory, orgány obcí a krajů, atd.), anebo proti nesprávnému vedení správního řízení, čímž došlo ke zkrácení práv. Její právní úpravu nalezneme v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, konkrétně v ustanovení § 65 a násl.

Mezi základní předpoklady k podání této žaloby patří povinnost žalobce nejprve vyčerpat všechny opravné prostředky v rámci řízení před správním orgánem (typicky odvolání a přezkum).

S podáním této správní žaloby je spojena povinnost zaplatit soudní poplatek stejně jako je tomu při podání žaloby v civilním řízení. Soudní poplatek v tomto případě činí částku 3.000 Kč.

Náležitosti správní žaloby v kostce:

– označení příslušného soudu

– označení účastníků a jejich případných zástupců:
… jméno, příjmení, doručovací adresa
… název(firma), sídlo IČ

– označení osob zúčastněných na řízení:
… jedná se o osobu, která byla přímo dotčena ve svých právech, není v postavení účastníka řízení, ale má své vlastní zájmy a ty zde hájí

– označení napadeného rozhodnutí:
… správní orgán, číslo jednací, den rozhodnutí

– den doručení nebo jiného oznámení žalobci

– označení, které výroky rozhodnutí napadám

– ŽALOBNÍ BODY- jde o ty nezákonnosti a vady, tedy to co vytýkáme řízení či tomu samotnému rozhodnutí správního orgánu:
… skutkové a právní důvody z nichž má žalobce rozhodnutí za nezákonné 
… lze jen doplňovat, rozvíjet již tam uvedený žalobní bod později

– důkazní návrhy

– žalobní petit, tedy jak má soud rozhodnout, viz. možnosti, jak může soud rozhodnout níže

– podpis, datum

Žalobu je nutno podat se ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu, ALE POZOR řada veřejnoprávních předpisů má speciální lhůty (např. zákon o pobytu cizinců na území ČR: lhůta 10 nebo 30 dnů, 60 dnů podle zákona o bezpečnostních sborech)

Tato lhůta nelze ani prodloužit ani její zmeškání nelze prominout.

Výhodou však je, že lhůta pro podání žaloby má procesní povahu – stačí podat poslední den lhůty na poštu.

Jak probíhá samotné řízení o již podané žalobě?

Samotné řízení je zahájeno podáním žaloby, poté soud zkoumá její náležitosti, a i to zda je podána včasně, zda je přípustná, a zda byl zaplacen shora uvedený soudní poplatek. Následuje úkon soudu v podobě zaslání žalobci a žalovanému složení senátu a poučení o možnosti podat námitku podjatosti. Dále soud zasílá výzvu k vyjádření, zda souhlasíme s projednáním žaloby bez nařízení jednání, tedy jen na základě spisového materiálu, bez slyšení účastníků. (pozn. V těchto případech jde o zcela formální typ jednání je tedy v naprosté většině rozhodováno právě bez nařízení jednání)

Dále soud doručí žalovanému výzvu k vyjádření se k žalobě a uloží mu povinnost předložit spisy, nepředloží-li hrozí uložení pořádkové pokuty.

Tato správní žaloba je soudem zasílána také osobám zúčastněným (osoby odlišné od účastníků řízení, kterými jsou žalobce a žalovaný). Soud taktéž zašle žalobci vyjádření žalovaného, a žalobci je dána možnost ještě se vyjádřit k tomuto vyjádření žalovaného (tzv. sepsat repliku). Následuje věcné projednání žaloby, a to většinou bez onoho nařízení jednání, zejména když se ruší pro vady řízení uvedené v ust. § 76 odst. 1 zákona o soudním řízení správním.

Soud projednává žalobu jen v rámci žalobcem vymezených, uvedených žalobních bodů, tedy jak již bylo uvedeno výše ty skutkové a právní důvody, které vytýkám tomu rozhodnutí či samotnému řízení před správním orgánem.

Nad rámec tohoto shora uvedeného soud ze své úřední povinnosti přihlíží např. k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, nejzávažnějším vadám, jež mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí či k prekluzi.

Kdo o žalobě rozhoduje?

Věcně a místně příslušný soud, kdy v I. stupni je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal (většinou ten, který rozhodl v prvním stupni správního řízení).

Jak může být o žalobě rozhodnuto?

1. z procesních důvodů, bez přihlédnutí k samotnému předmětu řízení- ODMÍTNUTÍ (např. podána po lhůtě, neobsahuje řádné náležitosti pod.)

2. po projednání předmětu řízení (tzv. meritorní rozhodnutí)
– ZAMÍTNUTÍ (např. není důvodný žádný žalobní bod)
– ZRUŠENÍ napadeného rozhodnutí (např. pro nezákonnost, včetně překročení nebo zneužití správního uvážení či pro vady řízení)
– prohlášení napadeného rozhodnutí za nicotné
– změna (= moderace) výše trestu nebo upuštění od něj

Závěrem je třeba upozornit, že přestože není zákonem stanovena povinnost být v tomto řízení zastoupen advokátem, je třeba si uvědomit, že správné a řádné sepsání této žaloby je velice obtížné a ovlivňuje průběh celého dalšího řízení o ní, neboť v případě, že neuvedete a řádně neodůvodníte všechny žalobní body, a to pouze ve lhůtě pro podání žaloby, či řádně nespecifikujete žalobní petit nelze již pak takovéto nedostatky, při podání kasační stížnosti či následné ústavní stížnosti, zhojit.

Správní právo

Neodkládejte řešení svých problémů …

Hledáte-li kvalitní právní služby advokátní kanceláře (advokáta) v Olomouci a Olomouckém kraji, tak využijte tento – kontakt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *