Jak vyklidit z nájmu bytu neplatiče?

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Častým problémem, jenž tíží pronajímatele bytů, domů či jiných obydlí je vedle nezaplaceného nájemného právě situace, že takováto osoba se navíc ještě NE a NE odstěhovat z bytu! Nejprve si hned na začátku řekněme, že bohužel české zákonodárství zatím neumožňuje žádný rychlý způsob, který by byl zároveň i efektivní k vystěhování osoby, jež Vám neplatí nájem. A právě v důsledku neplacení nájemného jste takovéto osobě z titulu pronajímatele vypověděli nájemní smlouvu, čímž dochází k tomu, že později je byt užíván tímto původním nájemcem bez právního titulu.

Pojďme se tedy podívat na některé Vaše možnosti, jak tzv. neplatiče z Vašeho bytu vystěhovat, a to i z toho důvodu, aby dluh dále nenarůstal a byt jste mohli pronajímat někomu jinému, kdo si své povinnost bude plnit řádně a včas.

Jste-li ten typ člověka, co vše rád řeší radikálně a na vlastní pěst, určitě věnujte pozornost těmto pár řádkům.

Mnoho pronajímatelů, když si neví rady, jak nechtěného obyvatele z užívaného bytu bez platné nájemní smlouvy vyklidit, volí cestu odpojení elektrické energie, plynu či vody v bytě. Na tento postup by si však všichni pronajímatelé měli dát pozor, neboť ustálená judikatura soudů ČR konstatuje, že v takovém případě se pronajímatel dopouští trestného činu, a to nejen v případě, že by pronajímatel odpojil od elektřiny neplatícího nájemce sám, ale dokonce i v případě, že by tak na základě neuhrazených záloh pronajímatelem učinil poskytovatel např. elektrické energie, který je k takovému odpojení při tzv. neoprávněném odběru oprávněn.

Stejně tak případná výměna zámku od vstupních dveří do bytu není tou nejlepší variantou k řešení, neboť v tomto případě se opět pronajímatel dopouští trestného činu, a to porušování domovní svobody vymezeného v ust. § 178 trestního zákoníku. Toto ustanovení trestního zákoníku chrání svobodu obydlí zaručenou v čl. 12 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.: „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“

Domovní svobodu je nutno chápat nejen jako nedotknutelnost, nenarušitelnost obydlí, ale i jako právo oprávněné osoby nebýt nikým rušen ve svém soukromí. Dle judikatury soudů ČR je chráněn jakýkoliv oprávněný uživatel domu nebo bytu, nejen vlastník, a to proti komukoliv. Uživatel domu nebo bytu je chráněn i proti vlastníkovi, a to tehdy, když vlastník má vykonatelné rozhodnutí k vyklizení bytu. (blíže viz. níže)

Za zmínku zde stojí i ta skutečnost, že ochrana domovní svobody se nevztahuje pouze na dům či byt, ale i na zahrádkářské chaty, avšak za předpokladu, že poskytují svému uživateli určité soukromí, tedy slouží i k individuální rekreaci, tudíž i u těchto je třeba si dát pozor na případnou výměnu zámků u neplatícího nájemce, který se nehodlá z nemovitost vystěhovat a tuto vrátit pronajímateli.

Výjimkou z nemožnosti vstoupit do obydlí bez souhlasu uživatele, představují určité výjimečné případy vymezené v ust. § 40 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, v platném znění, tedy pokud, že věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti nebo i v případě důvodného podezření, že se na místě uvedeném nachází zemřelý, pronásledovaná osoba, nebo je-li zde důvodné podezření, že se v obydlí nachází týrané zvíře.

Doposud jediný procesně správný postup každého pronajímatele, který chce fakticky vystěhovat nájemce z bytu či jiného obydlí, je tedy následující:

V prvé řadě je třeba řádného zaslání výpovědi z nájmu, a to poštou nebo předáním oproti podpisu nájemce. Zde je nutno poukázat na skutečnost, že výpověď zaslaná pouze prostřednictvím emailu je považována u soudu za neprůkaznou, leda by nájemce pronajímateli email potvrdil, avšak nejpozději do následujícího pracovního dne. (K tomu blíže viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, sp. zn. 8 As 6/2015)

Následně po uplynutí výpovědní doby, která je ze zákona minimálně 2 měsíce je možno zaslat tzv. předžalobní výzvu k vyklizení, kde je nájemce vyzván k vyklizení nemovitosti do určitého termínu.

Pokud se i přes tuto výzvu nájemce neodstěhuje ve stanoveném termínu a nepředá Vám byt či jiné obydlí, jenž bylo předmětem nájmu jde zde možnost se obrátit se svým nárokem na příslušný okresní soud s tzv. žalobu na vyklizení. V rozhodnutí soudu o vyklizení nemovitosti je ze zákona stanovena lhůta ke splnění (tedy k vyklizení) v délce 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Nájemní smlouva

Neodkládejte řešení svých problémů …

Hledáte-li kvalitní právní služby advokátní kanceláře (advokáta) v Olomouci a Olomouckém kraji, tak využijte tento – kontakt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *