Co dělat, když nám zaměstnavatel neplatí mzdu či její část?

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Podnikání na dluh, sázka na jednu kartu. Ne vždy se vyplatí řídit se pravidlem „kdo neriskuje, nic nezíská“. Co ale dělat v situaci, kdy je podnikatel ve finančních nesnázích zároveň Váš zaměstnavatel? Jak se v této situaci bránit a získat to, na co máte jako zaměstnanec právo?

dlužná mzda

V poslední době jsme se v naší advokátní kanceláři setkali s nešťastnými klienty, kterým zaměstnavatel nezaplatil celou nebo část mzdy za vykonanou práci. Všichni tito klienti přišli s obdobným názorem – „asi musím dále pracovat a nic mi nezbývá, že?“. Opak je pravdou. Zákoník práce na tyto situace myslí a poskytuje ochranu zaměstnanci. Touto ochranou je myšlen § 56 zákoníku práce, který upravuje tzv. okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Okamžité zrušení pracovního poměru může zaměstnanec podat ve dvou případech:

  1. a. pokud ze zdravotních důvodů nemůže zaměstnanec dále vykonávat své zaměstnání
  2. b. pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat anebo jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti

Našim klientům jsme, vzhledem k nevyplacení mzdy, doporučili okamžitě zrušit pracovní poměr podle písm. b. Ustanovení nicméně obsahuje jednu důležitou věc, a to lhůtu 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy či platu.

Všichni klienti měli za to, že splatnost jejich mzdy se rovná termínu výplaty, která je nejčastěji v pracovní smlouvě sjednána na 15. den v měsíci. V tomto se bohužel mýlili.

Zákoník práce ve svém § 141 totiž stanoví, že: „mzda nebo plat splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat“.  Co to znamená? Znamená to, že mzda nebo plat je splatná ke konci měsíce, ve kterém máte od zaměstnavatele dostat mzdu či plat. Tedy pokud máte v pracovní smlouvě sjednán termín výplaty např. na 15.1., mzda je splatná ke 31.1.

Následně se musíme vrátit ke lhůtě uvedené v § 56 odst. 1 písm. b. zákoníku práce a od konce měsíce počítáme lhůtu 15 dnů, ve které má zaměstnavatel možnost Vám mzdu nebo plat ještě vyplatit. Dle našeho příkladu tedy do 15.2.

Možná se ptáte, v čem má tento postup výhodu? Odpověď se nachází v § 56 odst. 2 zákoníku práce, dle kterého zaměstnanci v případě, že dojde k okamžitému zrušení pracovního poměru, náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, která odpovídá délce výpovědní doby. Dle zákoníku práce musí být výpovědní doba minimálně 2 měsíce, přičemž může být samozřejmě delší. V praxi bývá často sjednána na dobu 3 měsíců.

Nejčastěji našim klientům doporučujeme současně s okamžitým zrušením pracovního poměru zaslat zaměstnavateli taktéž předžalobní výzvu k plnění dlužné mzdy a náhrady mzdy. Naše advokátní kancelář se o vše postará za Vás.

Neodkládejte řešení svých problémů …

Hledáte-li kvalitní právní služby advokátní kanceláře (advokáta) v Olomouci a Olomouckém kraji, tak využijte tento – kontakt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *