Věcná břemena zákon řádí mezi věcná práva k věci cizí a dělí je na služebnosti a reálná břemena. Podstatou služebnosti je omezení vlastníka věci v tom, že je povinen něco strpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch někoho jiného, a to konkrétního oprávněného. Oproti tomu u reálných břemen je dočasný vlastník věci jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat.


Nejčastějším důvodem vzniku služebnosti bývá obvykle smlouva mezi vlastníkem zatížené nemovitosti a oprávněným. Pokud se jedná o služebnosti ohledně nemovité věci vedené v katastru nemovitostí, vzniká právo odpovídající služebnosti až jeho vkladem do tohoto katastru. V méně častých případech, kdy se zřizuje služebnost k věci nezapsané do katastru nemovitostí, vzniká služebnost již účinností smlouvy. V některých případech může dojít i ke zřízení služebnosti rozhodnutím státního orgánu. Taková situace může především nastat při soudních řízeních, jedná-li se o zrušení a rozdělení spoluvlastnictví k věci soudem. V dalším případě může soud rozhodnout o služebnosti spočívající ve služebnosti stezky, průhonu a cesty přes přilehlý pozemek ve prospěch vlastníka stavby, není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak. Další možností vzniku služebnosti je nabytí pořízením pro případ smrti nebo při schválení dědické dohody soudem. Ve zcela výjimečných případech může být služebnost zřízena i zákonem, ale to vždy za náhradu.


Rozeznáváme dva základní druhy věcných břemen. Prvním případem jsou věcná břemena in rem, tzn. k věci (jedná se např. o služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost inženýrské sítě, právo na vodu aj.). Jde o kategorii věcných břemen, kde oprávněná osoba je vždy osobou, která má vlastnické právo k nemovitosti. Z povahy věcných břemen k nemovitosti vyplývá, že změna oprávněné osoby není právně významná pro další existenci věcného břemene a subjektem práva se stává právní nástupce původního oprávněného.


Druhou kategorií věcných břemen jsou věcná břemena in personam, které se vážou ke konkrétní fyzické nebo právnické osobě, jejíž individuální zájmy uspokojují. Nejčastějším věcným břemenem tohoto typu je věcné břemeno služebnosti bytu (tj. jako služebnosti užívání), které zpravidla vzniká na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, jež často bývá součástí smlouvy kupní nebo darovací. Je obvyklé, že strany si rozsah práv a povinností podrobně vymezí v této smlouvě (stanoví výlučné a společné užívání místností, příslušenství apod.). Pokud by z jakéhokoli důvodu nedošlo k přesnému vymezení práv a povinností ve smlouvě, lze předpokládat, že soud by věcné břemeno doživotního bydlení interpretoval v souladu s principem přiměřenosti a obvyklosti. Vlastníku věci poté náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled. Změní-li se potřeby oprávněné osoby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. Dále vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.


Zánik služebnosti je spojen s trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Takováto trvalá změna musí vyvolávat hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby. Při této trvalé změně poměrů je následně vlastník služebné věci oprávněn domáhat se omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Osobní služebnost zaniká i smrtí oprávněné osoby. Služebnost může taktéž zaniknout i dohodou o zrušení služebnosti. Je-li zanikající služebnost k věci zapsána ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí), zanikne až výmazem z tohoto veřejného seznamu. Rovněž služebnost zaniká, pokud uplynula doba, na kterou byla oprávněné osobě služebnost zřízena (např. dosáhne-li osoba určitého věku). V takovém případě se má za to, že dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv. Na závěr je ovšem nutno podotknout, že pouhým spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká.

Právní služby