Máte možnost přestěhovat se z důvodu lepší pracovní nabídky do zahraničí nebo máte partnera cizince a chcete se za ním odstěhovat i s nezletilým dítětem? Je to jen Vaše rozhodnutí, pokud však s bývalým partnerem máte nezletilé dítě, které máte na základě Vaší společné dohody či na základě rozhodnutí soudu svěřeno do Vaší péče je potřeba si obstarat souhlas bývalého partnera s odstěhováním se do ciziny i s Vaším společným nezletilým dítětem.


Jelikož je Česká republika členským státem Evropské unie a signatářem haagské Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980, je třeba si dát pozor na to, že před odstěhováním se s nezl. dítětem do zahraničí bude potřeba souhlasu druhého rodiče s odstěhováním se s nezl. dítětem, jinak se může stát, že takovéto jednání bude druhým rodičem považováno za mezinárodní únos dítěte, a následně soudem takto kvalifikováno, což by vedlo soud k rozhodnutí o navrácení dítěte zpět do České republiky a mohlo by vést následně i k rozhodnutí o svěření nezl. dítěte do péče druhého rodiče.


Přesto, že únos dítěte jedním z rodičů do zahraničí není v České republice považován za trestný čin, v jiných zemích za trestný čin považován být může, a proto je potřeba nepodcenit včasnou domluvu s druhým rodičem o Vašem přestěhování i s nezl. dítětem do zahraničí.


A to z toho důvodu, že rodičovskou odpovědnost vykonávají oba rodiče ve vzájemné shodě, jak plyne z ust. § 876 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v planém znění (dále jen „občanský zákoník“).


Pokud jste tedy schopni s bývalým partnerem komunikovat o věcech týkajících se Vašeho nezl. dítěte je nejjednodušší variantou nechat si před odcestováním od druhého partnera, a to písemně, potvrdit, že s Vaším dlouhodobým či trvalým vycestování do zahraničí i s nezl. dítětem souhlasí, a podpis nechat úředně ověřit.


Jen souhlas však nestačí


A to proto, že pro vycestování či odstěhování se do zahraničí s nezletilým dítětem je dále lepší si nechat souhlas druhého rodiče nechat přeložit do jazyka státu do nějž hodláte vycestovat. Následně je potřeba si nechat listinu opatřit apostilou (ověřovací doložka, jež uděluje buď ministerstvo spravedlnosti ČR nebo zahraničních věcí ČR, dle toho, kdo listinu vydal či ověřil) nebo superlegalizací (tedy dvojí ověření, vedle ověření ministerstva ČR je třeba ještě i ověření listiny, např. zastupitelským úřadem státu, kde má být listina použita). 

Smyslem apostily i superlegalizace je věrohodně prokázat skutečnost, že listina byla vydána nebo ověřena určitým justičním nebo správním orgánem ČR anebo před ním podepsána. Ověřuje se tedy pravost úředního razítka a podpisu na listině, nikoliv obsah listiny samotné.

Pro zjištění, zda je potřeba apostily nebo superlegalizace listiny je třeba zjistit, zda stát do nějž se hodláte odstěhovat je smluvním státem Úmluvy o Apostile, o zrušení požadavku ověření cizích veřejných listin, pokud ano postačí „jen“ apostila, v opačném případě je potřeba vyššího ověření tedy superlegalizace listiny.


Za ověření apostilou je stanoven správní poplatek 100 Kč dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, kdy tento poplatek se při ověřování na ministerstvu spravedlnosti vybírá v kolcích.

O apostilu si lze zažádat osobně na ministerstvu nebo také prostřednictvím poštovního styku.


Pozor si však dejte pouze na tzv. dobré slovo partnera, protože ústně daný souhlas se později těžko prokazuje.


Nahrazení souhlasu rodiče rozhodnutím soudu

Na druhou stranu občanský zákoník v ust. § 877 pamatuje i na situace, kdy se rodiče nejsou schopni dohodnout o záležitosti, jež je pro nezl. dítě významná s ohledem na jeho zájmy, čímž přestěhování se do zahraničí s jedním z rodičů rozhodně je.

V takovém případě je potřeba, aby se rodič, jenž se hodlá s nezl. dítětem odstěhovat do zahraničí a druhý rodič mu souhlas odmítá udělit, obrátil na soud s žádosti o vyslovení souhlasu s vycestováním či odstěhováním se. Tento návrh je třeba dle, aby podal zákonný zástupce nezl. dítěte u obecného soudu nezletilého, tedy soudu v místě bydliště dítěte.


Výhodou u tohoto řízení je, že nepodléhá soudnímu poplatku, tedy za jeho podání na soud neplatíte.


Zmiňované určení příslušného soudu dle bydliště nezl. dítěte, k němuž se podává návrh na udělení souhlasu s odstěhováním se rodiče s nezl. dítětem, je třeba uvést, že bydliště je definováno v ust. § 80 občanského zákoníku jako: „místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.“


Význam pojmu bydliště je dále upřesňován ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2394/2012, ze dne 5. 6. 2013: „Pro bydliště fyzické osoby je současně charakteristické, že ve svém bydlišti (popřípadě více bydlištích) má svůj byt nebo dům a že tam spolu s ní pobývá její rodina (příslušníci její domácnosti), tedy že – řečeno jinak – fyzická osoba je v místě (místech) pobytu natolik integrována, že tam vnímá svůj domov.“ Z uvedeného vyplývá, že bydliště dítěte je typicky tam, kde je bydliště rodičů.

Jiným případem je situace, když se rodič, jenž má svěřeno nezl. dítě do péče rozhodne přestěhovat jinam, avšak pouze v rámci České republiky. V těchto případech není třeba souhlasu druhého rodiče s přestěhováním se i s nezl. dítětem. Stejně tak nebude třeba souhlasu druhého rodiče v případě, že se jedná pouze o krátkodobý pobyt v zahraničí ve smyslu letní či zimní dovolené v délce jednoho či dvou týdnů apod.


Závěrem je třeba upozornit, že v případě, že ještě nebyla uzavřena dohoda mezi rodiči o péči o nezl. dítě či nebylo vydáno rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jednomu z rodičů či do střídavé péče obou rodičů nelze s nezl. dítětem vycestovat trvale do zahraničí.

Rodinné právo