Vlastníte-li movitou či nemovitou věc v podílovém spoluvlastnictví a ostatní spoluvlastníci se o takovou věc nijak nestarají či dokonce protiprávně užívají celou společnou věc bez předchozího rozhodnutí spoluvlastníků o správě společné věci, může se kterýkoliv ze spoluvlastníků dožadovat svých zákonných práv i soudní cestou a domoci se případně i vypořádání podílového spoluvlastnictví.


Zákon stanovuje, že každý spoluvlastník může nakládat se svým podílem podle své vůle. Ovšem takové jednání a nakládání nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků. Samotná velikost podílu vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Každý ze spoluvlastníků je proto oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jednotlivých podílů.


Při běžné správě zákon stanovuje uplatňování principu majorizace. V takovém případě spoluvlastníci rozhodují o standartní správě věci prostou většinou hlasů. V případě rozhodování spoluvlastníků o významné záležitosti ohledně věci ve spoluvlastnictví v podobě jejího podstatného zlepšení či zhoršení nebo změně účelu (např. zničení movité věci či zastavění nebo přestavby nemovité věci), zákon vyžaduje alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů spoluvlastníků. Je-li zřizováno zástavní právo nebo jiná obdobná jistota z důvodu zajištění peněžité pohledávky v souvislosti se zlepšením společné věci, postačí rozhodnutí rovněž alespoň dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. V každém jiném případě ohledně rozhodnutí, jímž má být společná věc zatížena či zatížení zrušeno, nebo má dojít k omezení práva spoluvlastníků na dobu delší než deset let, je zákonem vyžadován souhlas všech spoluvlastníků. V tomto případě půjde především o zřizování věcných břemen v podobě služebností.


Pokud nejsou spoluvlastníci schopni se dohodnout na společné správě (nedosáhlo se potřebné většiny), může se kterýkoliv spoluvlastník domáhat, aby takové rozhodnutí vydal soud na základě uspořádání právních poměrů spoluvlastníků dle slušného uvážení. Podobný postup se uplatňuje i v případě nesouhlasu s přijatým rozhodnutím přehlasovaného spoluvlastníka. V takovém případě přehlasovaný spoluvlastník může navrhnout soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny společníků vůči němu nemá právní účinky, aby takové rozhodnutí soud zrušil nebo jej nahradil svým rozhodnutím taktéž dle slušného uvážení.

Konečným řešením v případě neshod při správě společné věci je vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť dle zákona spoluvlastnictví má dobrovolnou povahu a nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, pokud lze společnou věc rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu či jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Vypořádání podílového spoluvlastnictví lze dosáhnout dvěma způsoby, a to dohodou všech spoluvlastníků nebo rozhodnutím soudu.


Dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví obsahuje ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se však o nemovitou věc, zákon vyžaduje písemnou formu této dohody. Spoluvlastníci se mohou vypořádat rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky, anebo převedením jejich vlastnického práva k spoluvlastnickému podílu jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Hodnota společné věci i spoluvlastnického podílu je v případě nemovitých věcí vhodná stanovit znaleckým posudkem, který by na návrh některého ze spoluvlastníků vyhotovil vybraný znalec, a stanovil celkovou výši hodnoty této společné věci i jednotlivých podílů. Tímto způsobem se vyloučí možný následný spor o hodnotu společné věci a jednotlivých podílů či přemrštěné požadované částky ze strany spoluvlastníků, kteří by byli vypláceni.


Pokud nejsou spoluvlastníci schopni se na mimosoudním vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodnout, zákon nabízí poslední možnost v podobě rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem na návrh některého ze spoluvlastníků. Rozhodne-li soud o zrušení takového spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků dle výše zmíněných možností.


Od 1.1.2018 navíc bylo zpět do zákona zakotveno předkupní právo spoluvlastníků, které hraje
důležitou roli při nakládání se spoluvlastnickým podílem. To znamená, že pokud by se jeden ze spoluvlastníků rozhodl svůj spoluvlastnický podíl převést na třetí osobu, která není osobou blízkou, mají ostatní spoluvlastníci předkupní právo na tento podíl. Nejprve bude tedy muset být nabídnut tento převáděný spoluvlastnický podíl ostatním spoluvlastníkům za stejných podmínek jako třetí osobě. Následně mají ostatní spoluvlastníci právo vykoupit tento spoluvlastnický podíl dle jejich dohody nebo poměrně podle jejich podílů. Teprve pokud by spoluvlastníci odmítli tento podíl vykoupit, mohl by být spoluvlastnický podíl převeden třetí osobě. Stejná situace platí i v případě bezúplatného převodu, tedy darování. Ovšem v tomto případě spoluvlastníci neobdrží tento spoluvlastnický podíl jako dar, nýbrž takový podíl vykupují od spoluvlastníka za cenu obvyklou.

Nemovitosti