Hodně lidí tuto problematiku zná, neboť je jim z osobní či jiné zkušenosti známá. Řešení majetkového vypořádání manželů je jedním z hlavních bodů k řešení, když dojde na rozvod, kde se tedy vedle primárně nezletilých děti řeší i majetek. Vyvstávají otázky, co si kdo nechá, kdo komu kolik vyplatí, kdo se odstěhuje ze společné domácnosti či co vůbec spadá do společného majetku manželů?

 

Co spadá do tzv. společného jmění manželů (zkratkou SJM)?


Vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba společně za trvání manželství.

Z tohoto však existují výjimky, které výslovně uvádí zákon:


a) předměty sloužící potřebě jednoho z manželů,

b) věci nabyté jen jedním z manželů darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech toho jednoho manžela,

d) věci nabyté právním jednáním vztahujícím se k výlučnému vlastnictví jednoho manžela,

e) náhrada za poškození, zničení nebo ztrátu výhradního majetku toho jednoho manžela

f) dluhy převzaté za trvání manželství týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku

g) dluhy převzaté za trvání manželství, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.


Přesto, že rozvod znamená zásadní změnu v životě lidí a mnohdy jeho řešení může být nepříjemné majetkové vypřádání má hned několik možností řešení.


Dohoda


Primární možností je uzavřít dohodu s druhým manželem a na této dohodě si nechat úředně ověřit podpisy, a to již v době před podáním samotného návrhu na rozvod nebo kdykoli v průběhu od podání návrhu na rozvod do jeho ukončení (rozsudkem) soudem. V takovém případě je nutno dohodu s úředně ověřenými podpisy doložit soudu jako přílohu k návrhu na rozvod. Jedná se totiž také o jednu ze zákonných podmínek, kterou je nutno splnit v případě, že máte zájem o rozvod nesporný, tedy smluvený, a tedy bez zjišťování příčin rozvratu manželství.


Samozřejmě není vyloučena možnost dohodu uzavřít i po skončení řízení o rozvod manželství, avšak tato možnost je časově limitovaná zákonem, lhůtou tří let od rozvodu manželství.


Řešení soudem


Pokud z jakéhokoli důvodu k uzavření dohody nedošlo, ani k ní nedojde právě ve zmiňované  lhůtě tří let, která počíná běžet od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, je zde ještě možnost se v této lhůtě obrátit na příslušný okresní soud s návrhem na vypořádání SJM. V takovémto případě je třeba si dát pozor na mnohdy složité a rozsáhlé dokazování typicky na, co byly spotřebovány peníze z úvěrů, kdo po rozvodu hradil a v jaké výši společný úvěr u banky apod. Mnohdy se takovéto soudní jednání může protáhnout až na dobu 1 roku. V případě podání takovéhoto návrhu je nutno uhradit také soudní poplatek, jehož výše je 2.000Kč, avšak za každou nemovitou věc spadající do SJM se navyšuje poplatek o 5.000Kč a za každý obchodní závod o 15.000Kč. Takovýto postup se tedy může oproti uzavření dohody prodražit.


Postup ze zákona


Ze zákona plyne jasně povinnost vypořádat zaniklé SJM ve lhůtě do tří let od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud k tomu nedojde ani jedním shora uvedeným způsobem dochází k uplatnění ust. § 741 a násl. občanského zákoníku, tedy že hmotné věci movité (př. televize, auto, žehlička, kolo apod.) jsou ve vlastnictví toho, který je pro potřeby své či své rodiny či rodinné domácnosti výlučně užívá jako vlastník a ostatní hmotné movité věci (př. obrazy) a nemovitosti spadají automaticky do režimu podílového spoluvlastnictví. Typicky rodinný dům či byt, který byl součástí SJM připadne po uplynutí lhůty tří let od rozvodu do režimu podílového spoluvlastnictví, kdy podíly bývalých manželů jsou stejné.


Stejně tak dluhy či podíly v obchodní společnosti či v družstvu (i v bytovém) náleží oběma společně rovným dílem.


Samozřejmě situace pro vypořádání je poněkud odlišná v případech, kdy manželé uzavřeli tzv. manželskou smlouvu.

Vypořádání společného jmění