Častým problémem, jenž tíží pronajímatele bytů, domů či jiných obydlí je vedle nezaplaceného nájemného právě situace, že takováto osoba se navíc ještě NE a NE odstěhovat z bytu! Nejprve si hned na začátku řekněme, že bohužel české zákonodárství zatím neumožňuje žádný rychlý způsob, který by byl zároveň i efektivní k vystěhování osoby, jež Vám neplatí nájem. A právě v důsledku neplacení nájemného jste takovéto osobě z titulu pronajímatele vypověděli nájemní smlouvu, čímž dochází k tomu, že později je byt užíván tímto původním nájemcem bez právního titulu.


Pojďme se tedy podívat na některé Vaše možnosti, jak tzv. neplatiče z Vašeho bytu vystěhovat, a to i z toho důvodu, aby dluh dále nenarůstal a byt jste mohli pronajímat někomu jinému, kdo si své povinnost bude plnit řádně a včas.


Jste-li ten typ člověka, co vše rád řeší radikálně a na vlastní pěst, určitě věnujte pozornost těmto pár řádkům.


Mnoho pronajímatelů, když si neví rady, jak nechtěného obyvatele z užívaného bytu bez platné nájemní smlouvy vyklidit, volí cestu odpojení elektrické energie, plynu či vody v bytě. Na tento postup by si však všichni pronajímatelé měli dát pozor, neboť ustálená judikatura soudů ČR konstatuje, že v takovém případě se pronajímatel dopouští trestného činu, a to nejen v případě, že by pronajímatel odpojil od elektřiny neplatícího nájemce sám, ale dokonce i v případě, že by tak na základě neuhrazených záloh pronajímatelem učinil poskytovatel např. elektrické energie, který je k takovému odpojení při tzv. neoprávněném odběru oprávněn.


Stejně tak případná výměna zámku od vstupních dveří do bytu není tou nejlepší variantou k řešení, neboť v tomto případě se opět pronajímatel dopouští trestného činu, a to porušování domovní svobody vymezeného v ust. § 178 trestního zákoníku. Toto ustanovení trestního zákoníku chrání svobodu obydlí zaručenou v čl. 12 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.: „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“


Domovní svobodu je nutno chápat nejen jako nedotknutelnost, nenarušitelnost obydlí, ale i jako právo oprávněné osoby nebýt nikým rušen ve svém soukromí. Dle judikatury soudů ČR je chráněn jakýkoliv oprávněný uživatel domu nebo bytu, nejen vlastník, a to proti komukoliv. Uživatel domu nebo bytu je chráněn i proti vlastníkovi, a to tehdy, když vlastník má vykonatelné rozhodnutí k vyklizení bytu. (blíže viz. níže)

Za zmínku zde stojí i ta skutečnost, že ochrana domovní svobody se nevztahuje pouze na dům či byt, ale i na zahrádkářské chaty, avšak za předpokladu, že poskytují svému uživateli určité soukromí, tedy slouží i k individuální rekreaci, tudíž i u těchto je třeba si dát pozor na případnou výměnu zámků u neplatícího nájemce, který se nehodlá z nemovitost vystěhovat a tuto vrátit pronajímateli.


Výjimkou z nemožnosti vstoupit do obydlí bez souhlasu uživatele, představují určité výjimečné případy vymezené v ust. § 40 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, v platném znění, tedy pokud, že věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti nebo i v případě důvodného podezření, že se na místě uvedeném nachází zemřelý, pronásledovaná osoba, nebo je-li zde důvodné podezření, že se v obydlí nachází týrané zvíře.

Doposud jediný procesně správný postup každého pronajímatele, který chce fakticky vystěhovat nájemce z bytu či jiného obydlí, je tedy následující:

 

V prvé řadě je třeba řádného zaslání výpovědi z nájmu, a to poštou nebo předáním oproti podpisu nájemce. Zde je nutno poukázat na skutečnost, že výpověď zaslaná pouze prostřednictvím emailu je považována u soudu za neprůkaznou, leda by nájemce pronajímateli email potvrdil, avšak nejpozději do následujícího pracovního dne. (K tomu blíže viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, sp. zn. 8 As 6/2015)


Následně po uplynutí výpovědní doby, která je ze zákona minimálně 2 měsíce je možno zaslat tzv. předžalobní výzvu k vyklizení, kde je nájemce vyzván k vyklizení nemovitosti do určitého termínu.


Pokud se i přes tuto výzvu nájemce neodstěhuje ve stanoveném termínu a nepředá Vám byt či jiné obydlí, jenž bylo předmětem nájmu jde zde možnost se obrátit se svým nárokem na příslušný okresní soud s tzv. žalobu na vyklizení. V rozhodnutí soudu o vyklizení nemovitosti je ze zákona stanovena lhůta ke splnění (tedy k vyklizení) v délce 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Nájemní smlouva