V dnešním příspěvku se blíže podíváme na průběh prvotní fáze dědického řízení, které právní předpisy nazývají řízením o pozůstalosti. Prvotním předpokladem tohoto řízení je úmrtí osoby. Tato zesnulá osoba je dále zákonem označována jako zůstavitel. Účelem tohoto řízení je vypořádání majetku, který po sobě zůstavitel zanechal a jeho přechod na dědice (pozůstalé).

Samotné řízení zahajuje okresní soud, v jehož obvodu měl zpravidla zůstavitel poslední trvalý pobyt, po obdržení úmrtního listu od lékaře. Soud na základě předem daného rozpisu práce pro dané časové období přidělí pro toto řízení notáře, který bude celou záležitost vyřizovat. Proto si notáře nelze vybírat. Lze pouze podat námitku podjatosti, pokud by byla obava ohledně nestrannosti notáře či jeho zaměstnanců (např. osobně známí).


Dále již toto řízení probíhá u notáře jako soudního komisaře, který vyrozumí toho, kdo vyřizoval pohřeb zůstavitele, kde a kdy se řízení koná. Tato osoba je uvedena na úmrtním listu jako vypravitel pohřbu a je jediným kontaktem na pozůstalé. Proto je k prvotnímu jednání (tzv. předběžnému šetření) předvolána pouze tato osoba. Účelem prvního jednání není rozdělování zůstavitelova majetku, ale pouze zjišťování okruhu dědiců a zanechaný majetek, a proto se ostatní pozůstalí prozatím k jednání nepředvolávají.


Na předběžném šetření vypravitel pohřbu uvádí všechny potřebné údaje o potenciálních dědicích, tzn. přesná jména, data narození, popř. data úmrtí a adresy manžela či potomků a není-li jich tak rodičů, spolužijící osoby, sourozenců, prarodičů, dětí sourozenců či dětí prarodičů. Pokud bylo zanecháno pořízení pro případ smrti (závěť, listina o vydědění či odvolání závěti, dědická smlouva apod.), je třeba i tuto listinu notáři předložit. Bylo-li pořízení pro případ smrti sepsáno ve formě veřejné listiny a uloženo do centrální evidence závětí, obstará si ji příslušný notář sám. Rovněž je třeba sdělit datum uzavření manželství, resp. datum rozvodu nebo úmrtí manžela, či informaci o tom, že řízení o rozvod manželství právě probíhá.


Při zjišťování veškerého jmění zůstavitele (aktiva i pasiva) je třeba sdělit, zda zůstavitel vlastnil vkladní knížky, účty, spoření, připojištění nebo bezpečnostní schránky i u kterých institucí, neboť příslušný notář učiní dotaz na příslušné instituce ohledně zůstatku ke dni úmrtí a ten zahrne do pozůstalosti. V případě, že zůstavitel vlastnil nemovitost, není třeba obstarávat výpis z katastru nemovitostí. Tento výpis zajistí notář. Hodnota nemovitých věcí lze určit, na základě souhlasného prohlášení dědiců, znaleckým posudkem či vyjádřením realitní kanceláře k aktuální tržní ceně. Ohledně nemovitosti je vhodné pro urychlení řízení předložit nabývací tituly, tzn. kupní či darovací smlouvu, rozhodnutí o dědictví apod., případně si je notář sám vyžádá u příslušného katastrálního úřadu.


Dále je třeba předložit doklady od motorových vozidel vč. přívěsů, o účasti v obchodních společnostech a členství v družstvech v podobě akcií, podílových list nebo členských podílů v bytovém či zemědělském družstvu, a o podnikání zůstavitele jako OSVČ (např. daňová přiznání), které jsou také součástí pozůstalosti. Hodnota motorových vozidel lze taktéž určit souhlasným prohlášením dědiců, znaleckým posudkem nebo vyjádřením autobazaru k aktuální tržní ceně. Ohledně ostatního učiní notář dotazy na příslušné instituce, které sdělí hodnotu k datu úmrtí.


Rovněž je třeba sdělit zanechanou hotovost a případné pohledávky zůstavitele v podobě nevyplaceného důchodu či mzdy a přeplatků na energiích. Pokud byly energie vedeny na zůstavitele, je třeba je přepsat na jinou osobu. Po sdělení společností, u nichž jsou energie odebírány a přepisu na jinou osobu (bez přepisu společnost konečné vyúčtování nesdělí), notář učiní dotaz na případné přeplatky či nedoplatky k datu úmrtí a taktéž zahrne do dědictví.


U předběžného šetření se také uvádí zůstavitelovo zařízení bytu, domu či rekreačního objektu včetně šatstva prádla a obuvi. Tyto položky bývají často bezcenné nebo po úmrtí zlikvidovány, neboť byly pořízeny před několika desítkami let a ztratili tak na hodnotě. Taktéž je zapotřebí uvést i případný jiný majetek v podobě sbírek, zbraní, obrazů atd., který rovněž spadá do pozůstalosti.


Do pasiv dědictví patří dluhy zůstavitele (půjčky, úvěry apod.), které je také zapotřebí při tomto jednání sdělit včetně identifikačních údajů věřitele. Notář učiní dotaz na věřitele ohledně výše případného dluhu ke dni úmrtí. Součástí tohoto jsou i náklady na pohřeb, proto je třeba donést k tomuto jednání i fakturu od pohřbu a jiné s tím spojené doklady (hostina, kameník atd.).


V případě, že byl zůstavitel ženatý, je třeba rovněž sdělit veškerých majetek, který byl předmětem společného jmění manželů, tedy majetku, jež nabyl za trvání manželství spolu s manželkou. Stejně tak pokud uzavřeli manželé předmanželskou nebo jinou manželskou smlouvu je třeba tuto listinu taktéž předložit. V takovém případě je nutno nejprve vypořádat společné jmění manželů, aby následně mohlo být přistoupeno k vypořádání dědictví mezi pozůstalé.


Po skončení tohoto šetření je již znám okruh dědiců a jsou učiněny výše zmíněné dotazy na sdělené instituce ohledně zůstatků ke dni úmrtí, po jejichž zodpovězení notář dostane konečný stav aktiv a pasiv pozůstalosti. Následně jsou všichni zjištění dědicové předvoláni k jednání o vypořádání dědictví.

Dědické právo