Alkohol ani drogy za volant nepatří. Jaké postihy Vám hrozí při přistižení za volantem, byť i jen s tzv. zbytkovým alkoholem v krvi či s THC v krvi


V naší republice platí nulová tolerance alkoholu za volantem.


Právní úprava povinností řidičů je vymezena v zákoně, jenž by alespoň jednou za život měl přečíst každý, kdo se účastní silničního provozu, tedy v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění (dále jako „silniční zákon“).


V ust. § 2 písm. a) a d) silničního zákona jsou vymezeny základní pojmy, kdy pro tento článek je podstatné uvést, kdo je považován za účastníka provozu a kdo za řidiče. V zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, pak nalezneme v ust. § 2 písm. k) vymezení pojmu alkoholický nápoj.


Účastníkem provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích.


Řidič je poté definován, jako účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti, tedy i jezdec na koni či vozka.


Alkoholickým nápojem či lidově alkoholem se rozumí lihovina, víno, pivo a též jiné nápoje, pokud obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu. Jinou návykovou látkou se rozumí např. marihuana či heroin, kokain, LSD a jiné drogy.

Často se klienti ptají, zda mají povinnost podrobit se zkoušce dechu či jiného orientačního vyšetření jako je odběr slin, stěr z kůže či sliznic, jenž má podat důkaz o tom, zda řidič užil před jízdou alkohol či jinou návykovou látku.


Co se týče této povinnosti řidiče podrobit se orientačního vyšetření dechu aj., na tuto je odpověď ANO, avšak pokud řidič i tak odmítne zkoušku dechu dopouští se přestupku a je následně povinen podrobit se odbornému lékařskému vyšetření. Tuto odpověď nalezneme v ust. § 5 odst. 1 písm. g) silničního zákona, tedy že řidič je povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem či jinou návykovou látkou.


Osoby jenž, požijí bezprostředně před jízdou alkohol či jinou návykovou látku, nebo řídí vozidlo i s časovým odstupem po požití alkoholu či jiné návykové látky, kdy se u nich nachází, byť i jen tzv. zbytkový alkohol či zbytek návykové látky v krvi, jenž tělo ještě nestihlo odbourat dopouští se dle zjištěného množství alkoholu či návykové látky v krvi, buďto přestupku dle silničního zákona či trestného činu dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jako „trestní zákon“).


Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem:


Základní rozdíl, kdy se jedná o přestupek a kdy o trestný čin je hodnota alkoholu v krvi, když o přestupek se jedná v okamžiku, kdy osobě bude zjištěna hodnota alkoholu do 0,9 promile, když při zjištění 0,5 promile v dechu je řidič již povinen podstoupit na výzvu i odběr krve k potvrzení či vyvrácení přítomnosti alkoholu v těle, do této výše promile postačí pouze dechová zkouška.


O závažnější jednání, tedy o trestný čin půjde za situace, kdy osobě bude zjištěno 1 a více promile alkoholu v těle.


Přestupek:


Přestupky v silniční dopravě spojené s užitím alkoholu či jiné návykové látky jsou upraveny v ust. § 125c odst. 1 písm. b) a c) silničního zákona.

Jaké sankce Vám hrozí za přestupek?
- Méně než 0,3 promile alkoholu  pokuta od 2.500 Kč do 20.000Kč a zákaz řízení v délce 6-12 měsíců
- 0,3 – 0,9 promile alkoholu  pokuta od 2.500 Kč do 20.000Kč a zákaz řízení v délce 6-12 měsíců a navíc odebrání 7 bodů z 12 bodů bodového systému řidičů
- Při 0,5 promile přibývá navíc povinnost řidiče podrobit se na výzvu příslušného orgánu odběru krve


Trestný čin:


Podle poznatků lékařské vědy není žádný, tedy ani nadprůměrně disponovaný řidič motorového vozidla, schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, dosáhne-li hladina alkoholu v jeho krvi nejméně 1,00 g/kg (1 promile). Ve věcech, kde bylo u řidiče zjištěno, že měl v době řízení menší množství alkoholu v krvi než 1 promile, je vždy nutno prokázat, že jeho schopnost řídit motorové vozidlo byla skutečně snížena v rozsahu, jaký předpokládá § 274 trestního zákoníku, který upravuje trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky.

Sankcí za spáchání trestného činu je vedle zápisu v rejstříku trestů, uložení nejčastěji podmíněného trestu odnětí svobody, se zkušební dobou, která může být uložena až na 5 let (nejčastěji: pokud jde o Vaše první proviněné v takovéto záležitosti). Dále lze vedle tohoto trestu odnětí svobody uložit zákaz činnosti (zákaz řízení) i peněžitý trest. Taktéž v případě, že bude způsobena škoda bude pachateli soudem uložena povinnost nahradit vzniklou škodu.

 

Řízení pod vlivem marihuany, kdy jde o přestupek a kdy o trestný čin?

 

Do nedávna, nebylo jiné možnosti, jak určit hranici mezi pouhým ovlivněním a případným vyloučením způsobilosti řidiče vozidla po užití marihuany, než znaleckým posudkem z odvětví psychiatrie a klinické psychologie.

 

Nařízení vlády č. 41/2014 Sb. o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou stanovuje hranici, dle níž lze posoudit jednání řidiče za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. b), c). 

 

Tímto nařízením byla stanovena dolní hranice množství THC (tetrahydrocannabiolu v těle-účinná látka, jíž obsahuje marihuana) na hodnotu 2ng/ml.

 

Nově však spatřilo světlo světa usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 9. 2015, pod sp. zn. 7 Tdo 979/2015, které stanovilo konkrétní hranici, při níž je u průměrné osoby po použití marihuany vyloučena způsobilost k řízení motorového vozidla hodnotou 10 ng/ml (= 0,010 mg/l).


Správní právo